Černá díra M87 překvapuje: Její magnetické pole se během čtyř let otočilo

Nové snímky černé díry M87* ukazují, že její okolí se chová mnohem dynamičtěji, než si vědci dosud představovali.

18.09.2025 - Martin Reichman


V roce 2019 jsme díky virtuálnímu radioteleskopu Event Horizon Telescope (EHT) mohli poprvé spatřit obraz černé díry M87*, vzdálené od nás 55 milionů světelných let. Nyní přichází druhé dějství. Nově zveřejněné snímky odhalují dynamické a do značné míry i záhadné procesy za hranicí tzv. horizontu událostí.

EHT nefunguje jako běžný teleskop – shromažďuje obrovské množství rádiových signálů, které se pak roky složitě skládají dohromady superpočítači. Proto mezi pořízením dat a publikací snímků bývá velký časový odstup. Přestože první snímek černé díry M87* vědci zveřejnili v roce 2019, data k němu pocházejí z pozorovací kampaně zahájené již v roce 2017. V následujících letech EHT zacílil ještě dvakrát – v roce 2018 a 2021.

Kosmický sochař

Nejnovější snímky ukazují, magnetická pole kolem černé díry během pouhých čtyř let změnila svůj směr. Zatímco v roce 2017 proudil superžhavý, vysoce magnetizovaný plyn jedním směrem, o rok později se situace do jisté míry uklidnila. V roce 2021 se ale divoká spirála obrátila opačným směrem, aniž by změnila velikost samotného „stínu“ černé díry.

Zatímco v roce 2017 magnetické pole M87* mířilo spirálovitě jedním směrem, v roce 2021 se směr těchto siločar obrátil. (foto: EHT Collaboration, CC BY-SA 4.0)

„Tohle jsme opravdu nečekali,“ přiznává Jongho Park z jihokorejské Kyunghee University. „Naše modely to nezvládají vysvětlit, což ukazuje, že prostředí u horizontu událostí je extrémně turbulentní a složité.“

Další novinkou je, že EHT vůbec poprvé zachytil základ obřího výtrysku částic, který tryská z M87* téměř rychlostí světla. Tyto jety, formované magnetickými poli, představují zásadní mechanismus, jak černé díry ovlivňují vývoj celých galaxií – doslova pumpují energii do svého okolí a formují jeho podobu.

Stále lepší EHT

Nová zjištění by zřejmě nebyla možná bez technologického posílení samotného EHT. V roce 2021 se k síti připojily dva nové teleskopy – Kitt Peak v Arizoně a francouzské pole NOEMA. Díky nim jsou snímky ostřejší a detailnější než kdykoli dříve. A další vylepšení EHT se připravují: modernizace čeká Grónský teleskop i dalekohled Jamese Clerka Maxwella na Havaji. Aktuálně EHT sdružuje celkem 11 radioteleskopů z 8 zemí.

„Je to stále jen začátek,“ říká Mariafelicia De Laurentis z univerzity v Neapoli. „Každý rok EHT posouvá naše poznání – od fyziky plazmatu až po roli černých děr při utváření kosmické krajiny.“


Další články v sekci