Cvičení na nejhorší scénář: Jak by vypadala Carringtonova událost v 21. století
Simulace ESA prověřily připravenost na katastrofální geomagnetickou bouři, která by tvrdě zasáhla satelity na orbitě Země a veškeré služby s nimi spojené.
Před každým startem procházejí týmy dotyčné vesmírné mise řadou simulací, s jejichž pomocí nacvičují první chvíle satelitu ve vesmíru a připravují se na nejrůznější anomálie, s nimiž by se mohli setkat. Od poloviny letošního září takto cvičí v Centru evropských vesmírných operací ESOC v německém Darmstadtu týmy, které připravují start mise Sentinel-1D, plánovaný na 4. listopadu.
Operátoři simulací se tentokrát v jednom extrémním scénáři inspirovali neblaze proslulou Carringtonovou událostí z roku 1859, nejsilnější geomagnetickou bouří, o níž máme dostupné historické záznamy. Cvičení ESA napodobilo projevy katastrofální geomagnetické bouře, aby prověřilo schopnosti týmů mise reagovat za velmi těžkých podmínek.
Geomagnetická katastrofa
Pro týmy mise Sentinel-1D, šlo o simulaci, s jakou se doposud nesetkali. Přišli o komunikaci, navigaci, elektronika přestávala fungovat a satelitům hrozily srážky. Simulovaná masivní geomagnetická bouře vyřadila radarové systémy, navigační systémy jako GPS i pozemní sledovací stanice, především v polárních oblastech.
„Pokud by k takové události došlo, neexistují žádná dobrá řešení,“ přiznává Thomas Ormston, zástupce manažera operací kosmické lodi mise Sentinel-1D. „Cílem operátorů mise by bylo udržet satelit v bezpečí a co nejvíce omezit škody.“ Přitom, jak říkají odborníci, otázkou není, zda k takové události někdy dojde, ale kdy se to konkrétně stane.
Simulace ESA se snaží navodit co nejrealističtější podmínky, propojení více aktérů a koordinaci rozmanitých prostředků, které jsou pro takové situace k dispozici. Tentokrát došlo k výjimečné aktivaci Centra bezpečnosti ve vesmíru, které je součástí Úřadu kosmického počasí ESA. Do cvičení se zapojily i další úřady a mise ESA, které by v reálné situaci rovněž musely řešit takový problém.
