Reklama


Kyrgyzstán: Nejchudší z postsovětských republik

20.04.2013

Dvacet let po získání samostatnosti se Kyrgyzstán stále potýká se stejnými problémy – s nefungující ekonomikou, vysokou korupčností a neuspokojivou úrovní lidských práv

<p>Představu stavebníka o chrámu, kde měl mít hlavní úlohu obrazec hvězdy, přetavil architekt do mimořádně působivé podoby, kterou dokázala ocenit až moderní doba, a to ještě ne vždy. Ještě v roce 1886 se o kostele jako o <em>„zjevu výtvarně záhadném“</em> vyjádřil člen Centrální komise architekt Friedrich Radnitzký.</p>

Představu stavebníka o chrámu, kde měl mít hlavní úlohu obrazec hvězdy, přetavil architekt do mimořádně působivé podoby, kterou dokázala ocenit až moderní doba, a to ještě ne vždy. Ještě v roce 1886 se o kostele jako o „zjevu výtvarně záhadném“ vyjádřil člen Centrální komise architekt Friedrich Radnitzký.

Reklama

Na vlajce samostatného Kyrgyzstánu je stylizovaná střecha kyrgyzské jurty a slunce se 40 paprsky, jež představuje 40 kyrgyzských kmenů, které byly podle legendy sjednoceny národním hrdinou Manasem

Kyrgyzstán byl dlouhá léta jednou z republik Sovětského svazu. Když v roce 1991 získal samostatnost, zdálo se, že pod vedením Askara Akajeva směřuje mladá demokracie ke svobodě a relativní prosperitě. V prvních letech 21. století ovšem došlo k zásadnímu obratu směrem k autokracii.

Lidská práva na ústupu

Ústava Kyrgyzské republiky z roku 1993 jasně stanovuje, že jde o demokratický stát. Prezident Akajev se ovšem v průběhu své vlády stále více stavěl nad zvolený parlament a vládu. V roce 2000 se do čela státu dostal potřetí, ale západní pozorovatelé nebyli o demokratickém průběhu voleb přesvědčeni. V roce 2003 Akajev znovu posílil prezidentské pravomoci a zprávy hodnotící lidská práva v zemi podávaly stále horší obraz o stavu země. Mezi hlavní problémy patřila faktická nemožnost ovlivnit složení vlády, zneužívání policejní moci, korupce, porušování svobody slova, násilí vůči ženám a dětem a dokonce obchod s lidmi. V březnu 2005 byl Akajev vyhnán ze země a tři měsíce poté se stal nově zvoleným prezidentem Kurmanbek Bakijev.

Počátek výtržností roku 2010

Nástup nového prezidenta byl spojen s velkými očekáváními, která však Bakijev nedokázal naplnit. Během následujících měsíců se projevilo, že prezident není schopen vypořádat se s korupcí (země je dlouhodobě hodnocena jako jeden ze 20 nejkorupčnějších států světa) a opozice jej vinila z neochoty předat některé z mnoha prezidentských pravomocí zpět do rukou parlamentu. Roku 2006 v Biškeku vypukly rozsáhlé protesty, které byly nepatrnou předehrou událostí roku 2010.

V dubnu 2010 vypukly v zemi demonstrace namířené proti korupci ve vládě a narůstajícím životním nákladům. Prezident Bakijev vyhlásil stav nouze a při srážkách mezi policií a demonstranty zemřelo přinejmenším 75 lidí, přičemž dalších bezmála 500 muselo být hospitalizováno. Prezident uprchl do sousedního Kazachstánu, rezignoval a na jeho místo nastoupila jako prozatímní prezidentka Roza Otunbajevová.

Kyrgyzové proti Uzbekům

Jen dva měsíce po celonárodních nepokojích došlo ve druhém největším městě Oš ke střetům mezi dvěma hlavními etniky – Uzbeky a Kyrgyzy. Hned během prvních dní měl konflikt na kontě více než 200 mrtvých a ke dvěma tisícům zraněných. V regionu byl nedostatek jídla a jiných komodit. Situace vedla k vyhlášení mimořádného stavu v oblasti a požádání o pomoc Ruska, přičemž tato žádost nebyla vyslyšena. V polovině června uprchlo před nepokoji z Kyrgyzstánu do Uzbekistánu 60 000 etnických Uzbeků a počet uprchlíků se nadále stupňoval. Zásah Ruska či mezinárodních jednotek OSN byl nakonec kyrgyzskou vládou odmítnut a situace byla prohlášena za zvládnutou.

Vytrhnuti z bloku

Z důvodu prošetření událostí z roku 2010 byla ustavena komise, která ovšem nedošla k žádnému konkrétnímu výsledku. Hlavním kořenem nepokojů však zřejmě byly politická a ekonomická nejistota. Kyrgyzstán byl druhou nejchudší republikou SSSR a dnes je druhou nejchudší zemí Střední Asie. V roce 1990 směřovalo 98 % kyrgyzského vývozu do ostatních sovětských republik. V důsledku rozbití sovětského obchodního bloku má země stále velké problémy adaptovat se v nové situaci.

Rok 2011 znamenal pro kyrgyzský lid zklidnění situace. Říjnové volby vynesly do prezidentského úřadu Almazbeka Atambajeva a dařilo se i kyrgyzské ekonomice. Ekonomika rostla o 5,7 % a schodek rozpočtu se snížil z 11 % HDP na něco málo přes 5 % HDP.

STRUČNÉ DĚJINY

První zmínky o obyvatelích Kyrgyzstánu se nacházejí v čínských kronikách, kde jsou velebeny jejich bojovnické a obchodnické schopnosti. Není vyloučeno, že Kyrgyzové patřili k „barbarským kmenům“, jejichž nájezdy ve 4. a 3. století př. n. l. přiměly Číňany k vybudování původní Velké zdi.

Pravděpodobným domovem Kyrgyzů byla jižní Sibiř u horního toku řeky Jeniseje. Místo pobytu Kyrgyzové měnili kvůli hledání lepších pastvin, při ústupu nebo v dobách ofenzivy proti jiným kmenům. Těmito přesuny se kočovný národ stále více blížil k oblasti dnešního Kyrgyzstánu. Některé zdroje uvádí, že se sem Kyrgyzové dostali už v 10. století, jiné tvrdí, že to bylo až v 17. století. Jisté je, že ve 13. století, v době rozmachu Mongolské říše, byli Kyrgyzové jedním z mála národů, který dokázal úspěšně vzdorovat armádám mongolského vojevůdce Kublaj-chána. Pro své odhodlání v boji si tehdy Kyrgyzové vysloužili přezdívku „divocí lvi Mogulistánu“.

Ve 14. století bojovali Kyrgyzové s armádami Tamerlánu a o tři století později napadli Kalmyky. V 18. století se Kyrgyzský národ stal součástí uzbeckého Kokandského chanátu, jež byl roku 1876 dobyt armádami carského Ruska. Na konci 19. století proběhla na území severního Kyrgyzstánu rozsáhlá ruská a ukrajinská imigrace a roku 1916 vypukla proti slovanské nadvládě vzpoura, která byla tvrdě potlačena. Třetina Kyrgyzů tehdy utekla do Číny. V roce 1924 zde byl ustaven autonomní region a roku 1936 vznikla v rámci Sovětského svazu „Kyrgyzská socialistická republika“ – jedna z nejchudších republik tehdejšího SSSR. Na konci roku 1991 SSSR zanikl a Kyrgyzstán získal samostatnost. V roce 2010 došlo v zemi k nepokojům, které přiměly k rezignaci a k útěku do sousedního Kazachstánu druhého prezidenta samostatného Kazachstánu, Kurmanbeka Bakijeva.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 5 496 737
Očekávaná doba dožití: 69,45 let
Prům. počet dětí: 2,73 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 30,8 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 29,6 % děti do 14 let, 65,5 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 4,9 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: Kyrgyzové 64,9 %, Uzbeci 13,8 %, Rusové 12,5 %, Dungani 1,1 %, Ujgurci 1 %, Ukrajinci 1 %, ostatní 5,7 %
Náboženství: sunnitský islám 75 %, pravoslavní 20 %, ostatní 5 %
Jazyky: kyrgyzština i ruština jsou rovnoprávné oficiální jazyky, každý sedmý člověk mluví uzbecky
Nezaměstnanost: 8,6 %
Gramotnost: 98,7 %

Politika

Typ vlády: republika
Nezávislost: od 31. srpna 1991 (dříve součást Sovětského svazu)
Hlava státu: Almazbek Atambajev (od 1. prosince 2011), šéf vlády: premiér Zhantoro Satybaldijev (od 5. září 2012)
Volby: prezident je všelidovým hlasováním volen na šestileté období, poslední prezidentské volby proběhly v říjnu 2011, další by se měly konat v roce 2017

Ekonomika

HDP na hlavu: 2 400 USD (odhad z roku 2011)
Měna: kyrgyzský som (KGS), 1 USD = 46,1KGS

GEOGRAFIE

Rozloha: 199 951 km2, větší než Sýrie nebo Kambodža, menší než Bělorusko či Rumunsko
Hranice: celková délka hranic 3 051 km, z toho s Kazachstánem 1 224 km, s Uzbekistánem 1 099 km, s Tádžikistánem 870 km a s Čínou 858 km
Podnebí: od suchého kontinentálního po polární ve výškách pohoří Ťan-šan; subtropické na jihozápadě a mírné při úpatí severních vrchů
Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Biškeku: leden–březen -12 až -23/-12 až -4, duben–červen -4 až 4/7–17, červenec–září 0–16/15–20, říjen–prosinec -4 až -17/-7 až 8
Průměrné měsíční srážky (mm) v Biškeku: leden–březen 40–120, duben–červen 160–170, červenec–září 30–90, říjen–prosinec 40–80
Nejnižší a nejvyšší bod: řeka Karadarja 132 m / Džengiš čokusu (Pik Pobedy) 7 439 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, premier.gov.ru

Reklama

Další články

Kosovo: Malý stát s velkými nepřáteli

Kosovo Balkán se ještě nezotavil z válek konce 20. století, a už čelí nové vlně náboženské nesnášenlivosti i mocenských tlaků. Nejčernější mračna se přitom stahují nad Kosovem

Malawi: Horké srdce Afriky sužované chudobou a AIDS

Malawi Malawi se snaží překonat desítky let stagnace způsobené korupcí, populační explozí a důsledky AIDS, které postihují velkou část tamních obyvatel. Kvůli úplatkářství se však k jedné z nejchudších zemí světa otáčejí zády různé vládní i soukromé humanitární organizace

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za knihu Justina čili Prokletí ctnosti byl Markýz de Sade uvězněn. Nakonec ho však po intervenci rodiny umístili v ústavu pro choromyslné.

Historie
Revue

Schopnost černých děr vysávat materiál z okolí se obvykle přeceňuje

Vesmír

V národním parku Yellowstone jsou zemětřesení na denním pořádku.

Věda

Američtí vojáci v Somálsku během operace Restore Hope, 1992

 

Válka

Není to hezké, není to chutné a není to příjemné. Ale funguje to. Většina narkomanů se zde vyléčí.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907