Reklama

Reklama

Lesotho: Království vysoko nad Afrikou

4.12.2016 - Marek Telička
Lesothské království je jediným nezávislým státem světa, jehož celé území leží výš než tisíc metrů nad mořem, a mnoho tamních vesnic zůstává dodnes přístupných pouze na koni. Malá země kvůli zaostalosti jen stěží bojuje s bídou a epidemií HIV, jež postihuje čtvrtinu obyvatel
Lesotho
Údolí řeky Maletsunyane

Nejnižší bod hornatého Lesotha leží v nadmořské výšce 1 400 m a přes 80 % plochy země se rozkládá výš než v 1 800 m n. m.  

LesothoLesothoLesothoLesotho

Lesotho

Lesotho

Uprostřed lesothské vlajky je tradiční klobouk mokorotlo pletený z trávy. Modrá barva symbolizuje déšť, zelená prosperitu a bílá mír, který je stěžejní ideologií země od časů krále Mošešeho I. v 19. století.

Někdejší britský protektorát má kromě velké průměrné nadmořské výšky ještě jeden výrazný geografický rys – celé jeho území je doslova vklíněno do Jihoafrické republiky. Skutečnost, že jej takto „obklíčila“ mnohem větší země, do značné míry určovala jeho historii a ovlivňuje i jeho současnost. 

Politické turbulence

Nezávislou historii Lesotha poznamenala řada převratů a změn: Především zanikla královská moc a funkce panovníka je dnes čistě formální. Ani bez bojů mezi dědici královského titulu a představiteli demokracie se však situace v malé africké zemi neuklidnila.

V roce 1998 se vyostřený předvolební boj přelil do násilných protestů a vojenské vzpoury, načež musely zasáhnout spojené armádní jednotky JAR a Botswany. Relativní politickou stabilitu vrátily na čas Lesothu ústavní reformy. V květnu 2012 po parlamentních volbách sestavil premiér Motsoahae Thomas Thabane koaliční vládu – první v historii země. Skončila tak čtrnáctiletá éra Pakalithy Mosisiliho, jenž ovšem nezůstal stranou dlouho. Do čela státu se vrátil loni v únoru po bleskurychlých volbách, kterým údajně předcházel pokus o vojenský puč. Opozice tvrdí, že Mosisiliho návratem pokračuje politické násilí proti jeho odpůrcům, a vyzývá k dalšímu zásahu mezinárodních vojenských jednotek. 

Sexuální násilí a HIV 

Ani v životech obyčejných Lesothanů však zdaleka nevládne idyla. Na africké poměry se země pyšní překvapivě vysokou úrovní gramotnosti, přesto je tam k práci nuceno mnoho dětí. Pokud jde o počet znásilnění, v roce 2008 zaznamenala OSN v Lesothu vůbec nejvyšší čísla na světě – a rozhodně se nejednalo o jediný extrémní rok. Podle jisté studie čelilo někdy sexuálnímu násilí 61 % tamních žen. Uvedená skutečnost pak velmi pravděpodobně souvisí i s další smutnou statistikou – Lesotho patří do trojice států s největším rozšířením viru HIV.

TIP: Zabijácký virus HIV: Kde se zrodilo zlo? 

Podle odhadů z roku 2009 je nakaženo 23,6 % obyvatel země, což představuje třetí nejvyšší poměr na světě, hned po Svazijsku a Botswaně. V městských oblastech je přitom HIV pozitivní asi polovina žen mladších 40 let! Díky zahraniční pomoci funguje v Lesothu několik projektů prevence: Podílí se na nich například britský princ Harry nebo nadace Billa Clintona a Billa Gatese. Jejich úsilí však zatím přináší jen dílčí výsledky. Kvůli obrovskému rozšíření HIV se malý stát potýká s vysokou nezaměstnaností, čelí ekonomickému kolapsu a na jeho obyvatele dopadají různá cestovní omezení. 

Sami sebe neuživí

V minulosti bylo Lesotho výrazným oponentem jihoafrického apartheidu a poskytovalo azyl mnoha odpůrcům tamního režimu. V posledních desetiletích však společné hranice překračují naopak Lesothané a hledají v JAR práci. Celých 90 % zboží se do malé enklávy dováží právě z Jihoafrické republiky a lesothské domácnosti zůstávají do značné míry závislé na výdělcích příbuzných, kteří v sousední zemi pracují. 

Největším zaměstnavatelem v Lesothu je stát. Tamní ekonomika staví na nepříliš rozvinutém textilním průmyslu, zemědělství a těžbě diamantů. Zemědělství ovšem výrazně bojuje s nestálým počasím. Asi jen pětina potravin, jež se v zemi zkonzumují, se tam tudíž také vyprodukuje – plné čtyři pětiny se musejí dovážet! Do státní kasy pak plyne určitý příjem i za vodu z lesothských přehrad, kterou odebírá JAR.

Trable otců zakladatelů

První roky existence nezávislého Lesotha se výrazně pojí se dvěma politickými postavami: králem Mošešem II. a druhým premiérem samostatného státu Josephem L. Jonathanem, jenž byl pravnukem polygamního krále Mošeše I. Už v roce 1966 usiloval Mošeše II. o větší pravomoci, načež jej Jonathan izoloval v domácím vězení. V následujících desetiletích pobýval panovník buď v exilu, nebo ve vězení. Zemřel v roce 1996 při automobilové nehodě, stále ve funkci hlavy státu.

Jonathan si vydobyl mezinárodní uznání jako odpůrce jihoafrického apartheidu a byl přirovnáván k biblickému Davidovi bojujícímu s Goliášem. Zmíněný postup však vyvolal nevyhnutelnou reakci JAR a de facto blokádu Lesotha. Projihoafrická lesothská frakce proto v roce 1986 odstavila Jonathana od moci a uvalila na něj domácí vězení, kde také politik o pár měsíců později zemřel na srdeční záchvat.

Foto, ilustrace: 
Shutterstock, Wikimedia Commons

Reklama