Reklama


Tajemná legenda o krysařovi: Došel z Hameln až na Moravu?

18.12.2017 - Dušan Uhlíř

Legenda o krysaři z Hameln vypráví o nedodrženém slibu a únosu sto třiceti dětí z německého města Hameln. Na rozdíl od mnoha jiných legend má tento příběh reálné základy. Kdo byl tajemný krysař a skutečně odvedl děti z Hameln?

Krysař z Hameln - Odvedl krysař děti na Moravu?
Krysař z Hameln - Odvedl krysař děti na Moravu?

Necelých třicet kilometrů na severovýchod od Brna leží obce Podomí a Ruprechtov. Tady se už zvedá Drahanská vrchovina. V lese mezi oběma obcemi je místo zvané Psí žleb. Teče tudy potok, který se po chvíli vlévá do Malé Hané. Před půl stoletím u něj našel lékař a amatérský archeolog Ervín Černý stopy po základech šesti domů. Aniž to tušil, zřejmě nalezl místo, kde se vynořil i s průvodem 130 dětí krysař z Hameln.

Legenda o pištci

V roce 1284 se prý v Hameln objevil podivný muž. Měl na sobě kabát z pestrého sukna a vydával se za krysaře. Tvrdil, že za peníze zbaví měšťany všech myší a krys, které je už dlouho trápily. Když se domluvili, krysař vytáhl dlouhou píšťalu a začal pískat táhlou melodii. Krysy vylezly v ohromném množství ze všech domů a sběhly se kolem tajemného muže. Krysař vyšel pomalým krokem z města a celý ten houf havěti za ním. Tak muž došel k řece Vezeře, podkasal si kabát a vstoupil do vody. Všechna krysí havěť se vrhla do vody a utopila se.

Když byli měšťané takto osvobozeni od krysího trápení, začali litovat, že slíbili krysaři vysokou mzdu, a jali se vykrucovat. Marně se cizinec zlobil a dohadoval, nakonec musel opustit město s prázdnou. Avšak 26. června, na den sv. Jana a Pavla, se objevil znovu, tentokrát oblečen jako myslivec s červeným kloboukem a rozezlenou tváří. Opět se rozezvučela jeho píšťala v ulicích a brzy začaly ze všech domů vybíhat už ne krysy a myši, ale chlapci a děvčata. Šli za ním všichni starší čtyř let, mezi nimi také purkmistrova dcera. Bylo jich celkem 130. Přivedl je k jedné hoře za městem, kde s nimi navěky zmizel. Tak přišli Hamelnští o své děti. 

Ptáte se asi, je-li na tom vůbec něco pravdy? Zvláštní je už to, že pověst nezačíná něčím jako „stalo se kdysi”, ale že uvádí přesné datum a místo: 26. června 1284 v městě Hameln. Ten fakt sám už přilákal několik generací badatelů. Našly se i dokumenty o tom, že v Hameln toho roku došlo k záhadnému odchodu dětí. Odvedl je prý nápadně oblečený muž a ve městě je už nikdo nespatřil. Doklady jsou to sporé, ale přesvědčivé. Vydat se za nimi musíme až do severního Německa. Hameln leží v Dolním Sasku, asi čtyřicet kilometrů od Hannoveru, a dnes je proslulé právě díky krysaři.

Věk kolonizace

Konec 13. století, tedy doba, do které je zasazen příběh o krysaři, to je doba velkého pohybu obyvatelstva ze západu Evropy na východ, označovaného jako kolonizace. Z relativně přelidněných území v Německu, ve Flandrech, ale také v severní Francii, odcházeli lidé houfně na východ, aby v neosídlených oblastech střední a východní Evropy zakládali nové vesnice a města. U nás přinesla kolonizace za posledních Přemyslovců hospodářský rozkvět. Vznikala města, rozvíjela se řemesla, zemědělství i obchod. Wolfgang Wann, kdysi archiváře v Opavě, později ve Würzburgu, rozpřádá teorii, podle které je pověst o dětech z Hameln odrazem situace, kdy mladí lidé opouštěli přelidněné Dolní Sasko a odcházeli si založit nový život na východ.

Kolem problému „krysař” existuje bohatá literatura a několik teorií. Zájem se však pochopitelně soustřeďuje i na okolnosti odchodu dětí z města. Historici a jazykovědci došli k poznatku, že obsah středohornoněmeckého pojmu kint ze starých textů se zcela nekryje s moderním německým Kind (dítě), ale znamenal ve své době také mladíka nebo dívku. Tím dostal výklad pověsti o dětech z Hameln nový rozměr. Nápadně oděný pištec mohl odvést z města na východ nikoliv děti, ale mladé lidi.

V souvislosti s kolonizací se nám pestře oděný cizinec s píšťalou představuje jako lokátor, tedy člověk, který měl za úkol přivést nové osadníky a jejich jménem uzavíral smlouvu s feudálním držitelem osídlovaných území. Šlo patrně o osobu šlechtického původu, což vysvětluje i jeho pestrý a obdivovaný oděv („spanilý, dobře oblečený mladý muž ve věku třiceti let, jehož postavu i oděv obdivovali všichni, kdo ho viděli”).

Z Německa k nám

S přijatelným vysvětlením přišel právě Wolfgang Wann. Teprve posmrtně, roku 1984, mu vyšla v Mnichově útlá knížka s názvem Krysař z Hameln, která shrnuje autorovo celoživotní studium. Jeho závěry nás přenášejí z kolébky pověsti Dolního Saska na Moravu, z Hameln na Brněnsko.

Z obsáhlého listinného materiálu k moravským dějinám 13. století vyhledal všechna dostupná jména a utřídil je. Totéž provedl se starými písemnosti z Dolního Saska. Díky této mravenčí práci zjistil, že v letech 1250– 1300 bylo ve službách olomouckého biskupa a jeho leníků na 300 lokátorů. Vedle slovanských a jazykově nejednoznačných jmen zjistil asi 150 německých. Pro některá našel protějšek v Dolním Sasku, a to dokonce přímo v Hameln a jeho nejbližším okolí (Fülme neboli Füllstein, Stango alias Stange, Wertinghausen, Vrolenvezen vulgo Frolebsen, Stoskvisch, Ohsen, Turri, Rottorpe, Loo a další).

Hledat typická dolnosaská jména mezi prostými kolonisty bylo mnohem obtížnější, neboť většina z nich měla jen jména křestní. Přesto se i tady Wannovi podařilo sestavit poměrně dlouhý seznam. Překvapením byla jména, která napovídala původ z Hameln. V průběhu kolonizace se na Moravě objevují lidé zvaní Hamel, Hamal, Hamelius, Haemler.

Lokátory a biskupovy leníky z Hameln a okolí najdeme i na Brněnsku. Například jméno lokátora Boda či Bode se přímo odráží v názvu vsi Boda, což je nejstarší označení obce Podomí, ležící na rozhraní dnešních okresů Vyškov a Blansko. K tomuto kraji se pojí i nejzávažnější objev doktora Wanna. V sousedství Podomí totiž stávala ve středověku jiná ves, označovaná v nejstarších pramenech jako Hemlynkow. Tato osada o třiceti lánech v sousedství německých vesnic, vzniklých za kolonizace, se nacházela na panství Holštejn, někdejším manství olomouckých biskupů. V jejím názvu (též Hemlíkov či villa dicta Hamlynkow) nachází Wolfgang Wann počeštěnou podobu původního německého Hamlingen či Hämlingen, což znamená Hamelnští, tedy obyvatelé Hameln.

Na moravské mýtině

Čeští filologové a historici vyvozují název obce z neznámého německého základu, Wann však byl přesvědčen, že našel konečné vysvětlení otázky, kam došly „děti z Hameln”. Nikde jinde ve východní Evropě, kde probíhala kolonizace, se nevyskytovala obec podobného jména. Nikde, kromě jediného případu na Brněnsku.

Zní to věrohodně, i když chybějí přímé doklady. První zmínka o Hamlínkovu je až z doby vzdálené téměř sedmdesát let od exodu hamelnských dětí. Vesnice však nepochybně existovala už před rokem 1351 a sporé informace nasvědčují, že vznikla za kolonizace vymýcením lesa. Kruh se pomalu uzavírá: krysař-lokátor a děti z Hameln, jejich odchod z města, při kterém se ztrácí Hamelnským z očí u místa zvaného Kalvárie, příchod na Moravu a založení obce Hamlínkov.

  • Zdroj textu: Tajemství české minulosti
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Význam utajení si uvědomoval již římský vládce Gaius Julius Caesar, který psal šifrované zprávy z bojiště.

Zajímavosti

Císař Rudolf II. podepsal v roce 1609 dokument, který do značné míry zrovnoprávňoval katolíky, luterány a kalvinisty.

Historie

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí.

Revue

SpaceShipTwo VSS Unity na novém testovacím letu jako kluzák

Vesmír
Válka

Zalesněné skály v Číně

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907