Thajsko: Královská země svobodných
Někdejšímu Siamu se od roku 1939 říká Thajsko. Místní lidé ovšem svou vlast nazývají Země svobodných. Jde o jediný stát jihovýchodní Asie, který ani v období koloniálních říší neztratil samostatnost a nikdy jej neovládaly evropské mocnosti
Thajská vlajka se v této podobě používá od 28. září 1917. Barvy mají reprezentovat zemi a lid (červená), théravádový buddhismus (bílá) a monarchii (modrá)
Po ekonomické stránce prokázalo Thajsko obrovskou životaschopnost. Z chudé, zemědělsky orientované země se na konci 20. století stal nově industrializovaný stát. Thajsko má dobře rozvinutou infrastrukturu a díky fungující volné ekonomice se mu podařilo překonat velkou asijskou krizi v letech 1997–1998. V následujícím období země vždy dosáhla přinejmenším 4% růstu, ale po krizi roku 2009 spadla úroveň výrazně dolů. Velké záplavy na počátku roku 2011 oživující ekonomiku opět přibrzdily.
Plán na nový „Suez“
Pozoruhodným projektem budoucnosti je plán vytvořit spojení mezi Andamanským mořem a Thajským zálivem. Vznikl by tak vodní kanál významem srovnatelný se Suezským a Panamským. Dopravci by se vyhnuli delší cestě kolem Singapuru a přes nebezpečnou Melackou úžinu, známou řáděním pirátů. Thajsko by opět poskočilo na žebříčku významnosti v rámci regionu a zajistila by se větší prosperita jihu země, který je příliš jednostranně závislý na turistickém ruchu. Šlo by ovšem o projekt, jehož nákladnost by při střízlivých odhadech dosáhla 20–30 miliard amerických dolarů.
Vztahy přátelské i vypjaté
Thajsko je jedním z hlavních nečlenských spolupracujících států NATO. V rámci OSN se thajské jednotky účastnily mise ve Východním Timoru, který se odtrhl od Indonésie – šlo o první mezinárodní nasazení thajských vojáků, kteří stále setrvávají na místě jako mírové jednotky OSN. Země se rovněž účastnila tažení v Iráku.
Nejužší vztahy má stát se zeměmi ASEANu (obdoba EU v rámci jihovýchodní Asie) a snaží se udržovat pozici lídra regionu. Dřívější premiér Thaksin Shinawatra (starší bratr současné premiérky) spustil několik projektů pomoci v chudších zemích jihovýchodní Asie, jako je například Laos. V rámci zahraniční politiky bylo nejkontroverznější navázání úzkých politických vazeb s barmským vojenským režimem.
Zřejmě nejnapjatější vztahy má Thajsko v současnosti s Kambodžou, což se naposledy projevilo v přeshraničním vojenském konfliktu na jaře roku 2009. Obě strany se tehdy vzájemně obviňovaly ze zahájení palby a popřely, že by vstoupily na teritorium sousedního státu.
Pokora mimo politiku
Nepřehlédnutelným rysem thajské kultury je théravádový buddhismus, jejž praktikuje více než 90 % místních obyvatel. I ve velkoměstech je možné vidět buddhistické mnichy v oranžových rouchách, kteří s typickou miskou obchází po ránu ulice, aby si vyprosili milodary pro další den. V období prázdnin rodiny běžně posílají své dospívající syny na pár dní nebo týdnů do kláštera, aby se prohloubil jejich duchovní život. Dlouhodobé přebývání v klášteře je však jen pro ty nejmoudřejší.
Pokora, která je vlastní mnichům a mnoha prostým Thajcům, je ovšem méně běžným jevem v oblasti vysoké politiky. Tato skutečnost se projevuje nejen častými převraty, ale také například při volbách, které zahraniční pozorovatelé většinou považují za výrazně zmanipulované.
Dospívající Thajci běžně odcházejí na prázdniny do kláštera. Zůstanou tam ale jen ti nejchytřejší
Víte, že?
Král s velkýma ušima
Thajsko je konstituční monarchií a vládnoucí královská rodina zde stále požívá velké vážnosti. Už od roku 1946 je oficiální hlavou státu král Bhumibol Adulyadej, který byl korunován ve věku pouhých 19 let jako Rama IX. Je tak nejdéle vládnoucí hlavou státu současnosti a rovněž nejdéle vládnoucím monarchou thajské historie. Přečkal 15 politických převratů, 16 změn ústavy a 27 různých ministerských předsedů. Thajci jej považují za dobrého vládce, kterému země vděčí za současnou prosperitu a stabilitu. Oficiální portréty zdůrazňují jeho velké uši, které symbolizují moudrost krále, jenž naslouchá svým poddaným.
Stručné dějiny
Předkové dnešních Thajců přišli do země zřejmě z jihu Číny mezi 10. a 13. stoletím. V té době ovládala region mocná Angkorská říše s centrem v dnešní Kambodži. Malé státy v Thajsku vytvořily v 13. století v údolí Mekongu království Sukhothai, které asi po sto letech zaniklo – bylo pohlceno rostoucím královstvím Ayuthaya. Jako první Evropané se roku 1511 dostali do Thajska Portugalci. Až do začátku 19. století byly ovšem styky mezi Evropou a Thajskem přerušeny. Po zničení Ayuthaye barmskými vojsky v roce 1767 založil král Taksin roku 1769 novou říši v Thonburi – na opačné straně dnešní bangkokské řeky. Na místo Taksina nastoupil roku 1782 generál Chao Phraya Chakri, který jako král Rama I. založil dynastii vládnoucí dodnes.
Král Rama IV. (1851–1868) obnovil styk s Evropany a do historie se zapsal jako muž, který kladl velký důraz na studium západních věd. V 19. století přišlo Thajsko o dříve dobytá území Laosu a Kambodže (postoupena Francii) a o část dnešní Malajsie (postoupena Britům). Země se účastnila první i druhé světové války, kterou pod okupací Japonska absolvovala jako protivník spojeneckých vojsk. V druhé polovině 20. století měla na vládu v zemi velký vliv armáda. Až v roce 1992 se stát po lidových bouřích vrátil k civilní vládě, ale v roce 2006 opět přišel vojenský puč. Od prosince 2007 má země znovu civilní demokratickou vládu.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: asi 67 milionů, o něco více než Francie; věková struktura: 19,5 % děti do 15 let, 9,5 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. starších než 34,7 roku
Etnické složení: Thajci (75 %), Číňané (14 %), asimilovaní Khmerové (1 %), Malajci (3,5 %), ostatní, vč. horských kmenů (6,5 %)
Náboženství: théravádový buddhismus (94,6 %), islám (4,6 %), křesťané (0,7 %), u horských kmenů animismus
Jazyky: oficiálním jazykem je thajština, existují četné etnické a regionální dialekty; obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 8,1 %; gramotnost: 92,6 %.
Politika
Typ vlády: konstituční monarchie
Samostatnost: od r. 1238
Hlava státu: král Bhumibol Adulyadej (Rama IX.), na trůnu od 19. června 1946, šéf vlády: premiérka Yingluck Shinawatra (od srpna 2011)
Volby: monarchie je dědičná, po legislativních volbách král jmenuje premiérem vůdce vítězné strany, premiér může sloužit pouze po dvě čtyřletá období.
Ekonomika
HDP na hlavu: 9 400 USD (odhad z roku 2011; ČR – 27 100 USD)
Měna: baht (THB), 1 dolar = asi 30,5 bahtu, 1 koruna = asi 1,6 bahtu.
Geografie
Rozloha: 513 120 km2, tedy o něco víc než Španělsko
Hranice: 4 863 km (s Barmou, Laosem, Kambodžou a Malajsií)
Délka pobřeží: 3 219 km
Charakter území: v centrální části rovinaté, na východě náhorní plošina Khorat, zbytek území je hornatý
Podnebí: tropické – deštivé a teplé jihozápadní monzuny od poloviny května do září, suché a chladné severovýchodní monzuny od listopadu do půlky března, jižní šíje vždy horká a vlhká
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Bangkoku: leden–březen 20–24/31–34, duben–červen 25–24/35–32, červenec–září 24/32–31, říjen–prosinec 24–22–25/31–30
Nejnižší a nejvyšší bod: Thajský záliv (0 m) / Doi Inthanon (2 576 m).