Francouzská Polynésie: Malé souostroví s jadernou minulostí

08.02.2018

Francouzská Polynésie skrývá za svým přitažlivým zevnějškem, prodchnutým tropickou pohodou, minulost plnou náboženských pří, ale i jaderných testů. Jejich následky jsou přitom patrné dodnes

<p>K nejvyhledávanějším polynéským ostrovům patří Bora-Bora, což v domorodém jazyce znamená „prvorozený“.</p>

K nejvyhledávanějším polynéským ostrovům patří Bora-Bora, což v domorodém jazyce znamená „prvorozený“.


Reklama

Francouzská Polynésie je zámořské společenství Francie v Oceánii tvořené 118 ostrovy rozesetými po území velkém asi jako celá Evropa.

Ostrovní ráj v Tichém oceánu ročně přivítá na 200 tisíc turistů. Země prosluněných pláží a nekončící pohody má však i nepříliš dávnou minulost spojenou se zkouškami jaderných zbraní a radioaktivním spadem: Mezi roky 1960 a 1996 provedla francouzská armáda celkem 210 nukleárních testů, z nichž se pouze 17 odehrálo mimo vody Pacifiku. Nemalá část hlavic pak vybuchla v blízkosti obydlených ostrovů a právě Francouzská Polynésie vyšla z pokusů nejhůř: Kritickým se pro ni stal test z roku 1968, kdy Francouzi odpálili bombu nedaleko atolu Fangataufa. 

Pomýlený souhlas

Ačkoliv tehdy obyvatelé Polynésie se zkouškou souhlasili, rozhodovali se na základě zkreslených informací o budoucích následcích. Současná vláda ostrovního společenství důsledky testů pečlivě dokumentuje a chystá se po domovské zemi požadovat náhradu za utrpěné škody. 

Z odtajněných armádních dokumentů vyplývá, že výbuch uvrhl oblast do „radioaktivního pekla“ – úroveň záření na Tahiti překročila 500násobek bezpečného množství. Podle Bruna Barillota ostrov „dva dny doslova sprchovalo plutonium“. Vědec a aktivista se dokonce domnívá, že si francouzská vláda byla rizik spojených s testem vědoma, neboť v materiálu o 2 050 stranách stále zůstává 114 listů začerněných – podle jeho soudu by zřejmě prozradily až příliš kompromitující informace. 

Miliardová náhrada

V roce 2010 přiznala Francie pochybení a na základě obvinění spojených s nárůstem výskytu leukemie a dalších druhů rakoviny přistoupila k odškodňování postižených: Pravidla pro rozdělování peněz však nastavila tak přísně, že se ze 150 tisíc zasažených dočkalo kompenzace pouze 11 lidí

Nezávislá polynéská vláda proto hodlá francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi předložit požadavek na vyplacení v přepočtu více než 20 miliard korun jako náhrady za vzniklé škody. Teprve čas ovšem ukáže, jaké jsou její šance na úspěch. 

Plovoucí utopie

U břehů Francouzské Polynésie má vzniknout první plovoucí město: Postaví jej společnost Blue Frontiers a zhruba třem stovkám obyvatel by mělo poskytnout domov od roku 2020. Ředitel vizionářské organizace Joe Quirk mluví o pomyslném novém státě a místě úniku před současnými velmocemi. Jelikož by město plulo v mezinárodních vodách, mohlo by mít vládu sestavenou bez zásahů mocností a poskytnout azyl mimo jiné kontroverzním vizionářům či vědcům. Odhadované náklady na projekt činí v přepočtu 3,6 miliardy korun.

STRUČNÉ DĚJINY

Území dnešní Francouzské Polynésie považují vědci za nejpozději osídlenou část Země. První obyvatelé se na ostrovech usadili až dlouho po vypuknutí tzv. velké polynéské migrace, kdy Austronésané z jihovýchodní Asie a Oceánie vyrazili okolo roku 1500 př. n. l. do vod jižního Pacifiku ve snaze nalézt neobydlené ostrovy jako nový domov. Na místo pak první osadníci dopluli kolem roku 200 př. n. l.

Jako první Evropan spatřil ostrovy v roce 1521 portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, ovšem nezakotvil u nich. Teprve roku 1767 stanula na Tahiti posádka britského dobrodruha Samuela Wallise. O rok později dorazili Francouzi v čele s Louisem Antoinem de Bougainvillem a v roce 1774 vznikla na zmíněném nejrozlehlejším ostrově první španělská osada i roční katolická misie.

Náboženské třenice

Angličtí protestanti sice na souostroví připluli až roku 1797, ale na rozdíl od „konkurence“ se tam usadili natrvalo. Začátkem 19. století byl již vliv nového náboženství tak silný, že král Pomare II. konvertoval i se svými poddanými. Francouzská katolická misie dorazila na ostrovy roku 1834, nicméně po dvou letech byla vyhoštěna. Francouzi proto na místo vyslali válečnou loď a posléze vyhlásili nad Tahiti a ostrovem Tahuata protektorát. Roku 1880 změnila Francie tento status na kolonii a o osm let později si začala nárokovat celé souostroví, čímž vyvolala řadu domorodých povstání. 

Za druhé světové války zahrnula evropská velmoc svou kolonii do státního útvaru Svobodná Francie a povolala část tamních mužů do boje. Po skončení konfliktu získali místní lidé francouzské občanství a souostroví se změnilo na zámořské společenství: Jedná se o území oddělené od Francie, které však spadá pod její správu, a je tedy součástí Evropské unie. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 274 000; očekávaná doba dožití: 76,7 roku; prům. počet dětí: 2 na ženu; věková struktura: 22,9 % dětí do 15 let, 7,6 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: v Papeete žije 25 700 obyv.; náboženství: 54 % protestanti, 30 % katolíci; jazyky: oficiálním jazykem je francouzština; obyv. žijící v chudobě: 28 % (údaj z r. 2012); gramotnost: 98 %.

Politika

Státní zřízení: zámořské společenství Francie (od r. 1946); prezident: Édouard Fritch; viceprezident: Teva Rohfritsch; volby: prezidenta volí jednokomorový parlament na pět let.

Ekonomika

HDP na hlavu: 18 492 USD (odhad z r. 2015; ČR – 33 200 USD); měna: frank francouzských kolonií.

GEOGRAFIE

Rozloha: 4 167 km², tedy zhruba stejně jako Pardubický kraj; délka pobřeží: 2 525 km; charakter území: 118 ostrovů (67 z nich je neobydlených), největší vznikly sopečnou činností; podnebí: tropické a vlhké – deštivá sezona trvá od listopadu do dubna; min. noční / max. denní teploty (°C) v Papeete: leden–březen 24/31, duben–červen 22–24/29–31, červenec–září 21–22/28–29, říjen–prosinec 23–24/29–30; nejnižší a nejvyšší bod: Tichý oceán (0 m) / Mont Orohena (2 241 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Sociální média mají blízko k depresím

Věda

Stačilo na místních útesech natočit světově úspěšný klip, a nyní je vyhledávají (a ničí) desítky tisíc lidí.

Zajímavosti

Snímek s odpadem během mise Apollo 17

Vesmír
Revue

Jeden z mnoha kouzelných koutů Hidden Valley, kde můžete obdivovat opravdu působivé kamenité útvary.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907