Fénix z hlubin: Alexandrijský maják čeká digitální znovuzrození
Z mořských hlubin se po staletích znovu vynořují kameny slavného Alexandrijského majáku – jednoho z divů antického světa – aby díky špičkové vědě ožil v digitální podobě.
Maják na ostrově Faros poblíž přístavu v egyptské Alexandrii, který byl dokončen v roce 279 před naším letopočtem, se počítá mezi sedm klasických divů starověkého světa. V průběhu historie byl tento více než sto metrů vysoký monument poškozen během bojů s Římany a několika zemětřeseními. Jedno takové, které se událo v roce 1326, mu pak způsobilo definitivní zkázu.
Později byl maják postupně rozebírán na jiné stavby a zanášen mořem, až úplně zmizel. Pro moderní vědu byl znovuobjeven v roce 1968, kdy ho nalezl tým mořských archeologů, který vedla Honor Frostová. Na fyzické pozůstatky majáku narazili francouzští archeologové pod vedením Jean-Yvese Empereura koncem roku 1994.
První mrakodrap lidstva
Nyní se po více než dvou tisících letech od jeho zrodu a třiceti letech od prvního velkého objevu pod hladinou, opět z mořského dna vynořují kameny slavného majáku. Francouzsko-egyptský tým archeologů a inženýrů spustil výjimečnou operaci, jejímž cílem je digitálně zrekonstruovat tuto ztracenou architektonickou legendu.
Pod vedením archeoložky a architektky Isabelle Hairyové z francouzského výzkumného centra CNRS bylo z hlubin u pevnosti Qaitbay v Alexandrii vyzdviženo 22 monumentálních bloků. Tyto kamenné giganty – z nichž některé váží až 80 tun – zahrnují nadpraží, zárubně, základové desky i části doposud neznámého pylonu s egyptskými motivy z helénistického období.
Digitální dvojče
Tato složitá technická operace proběhla v rámci projektu PHAROS, který si klade za cíl vytvořit vědecky přesnou digitální rekonstrukci majáku. Během posledních deseti let byly pod vodou pomocí fotogrammetrie naskenovány už více než stovka dalších bloků. Nově vyzdvižené kameny nyní čeká stejný proces: digitální skenování, modelování a virtuální sestavení, jako by šlo o gigantické 3D puzzle.
Na základě získaných dat vytvoří tým inženýrů z La Fondation Dassault Systèmes přesný virtuální model majáku. Pomocí simulací budou odborníci testovat hypotézy o jeho konstrukci, stabilitě i důvodech jeho kolapsu. Cílem je vytvořit digitální dvojče – virtuální repliku, která umožní návštěvníkům z celého světa projít se po rekonstrukci tohoto jedinečného díla antického inženýrství.
Projekt PHAROS propojuje odborníky z mnoha oborů – archeology, historiky i architekty. Kromě fyzických nálezů zkoumají i starověké popisy a vyobrazení majáku, sahající až do 4. století př. n. l. Tyto textové a ikonografické stopy pomáhají zaplnit mezery tam, kde chybí fyzické důkazy.
