Nigérie: Obr na ropných nohách

12.05.2013

Nigérie je obdařena velkými zásobami ropy, ale ze všech ropných zemí se jí daří vůbec nejhůř. Stát je zmítán politickou nestabilitou a obrovské nerostné bohatství je zdrojem násilných nepokojů

<p>Bezejmenný strom roste v sousedství borovice nazvané Metuzalém, jejíž věk se rovněž odhaduje téměř na pět tisíc let.</p>

Bezejmenný strom roste v sousedství borovice nazvané Metuzalém, jejíž věk se rovněž odhaduje téměř na pět tisíc let.


Reklama

Nigerijská vlajka byla poprvé oficiálně vyvěšena 1. října 1960. Zelené pruhy symbolizují lesy a přírodní bohatství, bílý mír

Od osamostatnění v roce 1960 až do roku 1999 byla vláda v Nigérii téměř výhradně v rukou vojenských velitelů. Nedlouho přežívající druhá republika (1979–1983) nestihla ani prokázat svou životaschopnost. Volby v letech 1999 a 2003 byly zahraničními pozorovateli označeny za zmanipulované, ale vláda i tak podnikla četné kroky pro povzbuzení zmírající demokracie a potírání korupce. Od získání samostatnosti prožívá země nejdelší období civilní vlády a volby v roce 2011 byly mezinárodními médii posouzeny jako první opravdu demokratické za posledních 50 let.

Kroky pro budoucnost

Teprve od roku 2008 se vláda snaží zakotvit v nigerijské ekonomice tržní principy již dlouho předtím doporučované Mezinárodním měnovým fondem. Patří mezi ně modernizace bankovnictví nebo odstranění státních dotací. Bezpochyby i díky těmto krokům vzrostlo mezi roky 2007–2011 HDP státu. Hlavní vliv měly ovšem rostoucí ceny ropy, která je nigerijskou exportní surovinou číslo jedna.

Prezident Jonathan vytvořil ekonomický tým složený ze zkušených a respektovaných členů. Cílem tohoto orgánu je zvýšit transparentnost ekonomiky, vylepšit infrastrukturu a urychlit zavádění reforem. Zřejmě nejdůležitějším úkolem je přeorientovat Nigerijskou ekonomiku z co největší části na jiný průmysl než ropný. Z naftového průmyslu totiž pochází 95 % ze zahraničních příjmů a zhruba 80 % příjmů státního rozpočtu.


Ropa a krev

Není ovšem jen nutné orientovat ekonomiku do jiných oblastí podnikání než těch přímo souvisejících s ropou. Navíc je potřeba udělat pořádek v samotném naftovém průmyslu, který je prorostlý korupcí a nekompetentností vedoucích pracovníků. Zneužívání bohatství země ve prospěch jednotlivců dokonce vedlo k četným násilným protestům za strany nigerijských etnik. Dokonce se dá bez přehánění říct, že z delty Nigeru, kde je ropný průmysl soustředěn, se stala permanentní válečná zóna, plná nebezpečí pro všechny, kdo v ní žijí.

Nepokoje vedly v 90. letech 20. století k ozbrojování mnoha etnických frakcí, které byly zpočátku podporovány státními úředníky. Ti chtěli využít polovojenské skupiny pro svoje cíle. Kolem roku 2003 byla výsledkem existence více než stovky ozbrojených skupin tvořených nespokojenými mladíky, kteří se snažili získat kontrolu nad ropnými ložisky. K jejich postupům patřilo zejména narušení ropovodu a přečerpání ropy do menších člunů, na kterých pak byla surovina převážena k prodeji do jiných zemí. O kontrolu nad ropou spolu navíc soupeřily dvě velké frakce – NDPVF a NDV. Vláda bojovala někdy proti oběma, jindy se snažila využít vzájemného odporu k likvidaci jedné ze skupin. Tak či tak se násilí každého dne obracelo proti obyčejným lidem.

V srpnu 2008 spustila nigerijská vláda velkou ofenzivu proti všem ozbrojeným frakcím. Vojenské útoky vrcholily v květnu 2009 a na konci června vyhlásila vláda šedesátidenní amnestii. Většina zbraní, včetně dělových člunů, granátů a velkého množství munice, byla údajně v tomto období odevzdána vládě.

Země mnoha lidí

Navzdory všem krizím a násilnostem má Nigérie jednu z nejrychleji rostoucích populací světa. Mezi roky 1990 a 2008 se narodilo 57 milionů Nigerijců, což znamenalo 60% růst celkového počtu obyvatel. Vzhledem k chaosu v zemi je možné, že skutečná čísla jsou trochu jiná, ale nic to nemění na faktu, že tato západoafrická země má jednu z nejvyšších měr porodnosti na světě. Zatímco v roce 1950 zde žilo pouhých 33 milionů lidí, dnes je to 170 milionů a každý čtvrtý Afričan zároveň Nigerijec. OSN odhaduje, že roku 2100 by v zemi mohlo žít 730 milionů lidí.

Růst se výrazně projevuje především ve městech, z nichž největší je Lagos. Tady bydlelo roku 1950 jen 300 000 lidí. Dnes v Lagosu žije 15 milionů lidí a nigerijská vláda odhaduje, že do roku 2015 se tento údaj vyšplhá na 25 milionů obyvatel.

STRUČNÉ DĚJINY

Oblast dnešní Nigérie má za sebou dlouhou a bohatou historii. Už před více než 2 000 let existovala v centrální části kultura Nok, jejíž příslušníci uměli zpracovávat železo a vytvářeli krásné terakotové sošky. Tisíciletou tradici mají i severní města Kano a Katsina. V pozdější době byla výraznou silou regionu království Hausa a říše Kanem-Bornu poblíž jezera Čad.

Na jihozápadě bylo kolem roku 1400 založeno království Ife, které dosáhlo vrcholu v 15. a 16. století. Zhruba ve stejné době zde vzniklo i království Oyo, jehož sláva kulminovala mezi 17. a 19. stoletím. Oyo dosáhlo vysokého stupně politické organizace a rozprostíralo se až k dnešnímu Togu. Jih od 15. do 16. století ovládalo království Benin dodnes známé uměleckými výrobky ze slonoviny, dřeva, bronzu a mosazi.

Mezi 17. a 19. stoletím založili evropští obchodníci na pobřeží přístavy sloužící rostoucímu obchodu s otroky exportovanými do Ameriky. Tento typ „podnikání“ byl v 19. století nahrazen obchodem s komoditami – zejména díky tlaku protiotrokářských sankcí ze strany Britského námořnictva.

Na konci 19. století začala být rozhodující mocností v Nigérii Velká Británie – nejprve prostřednictvím Královské nigerijské společnosti, od roku 1900 byla země přímo pod správou britské vlády. O rok později se Nigérie stala britským protektorátem. Západní pokrok a vzdělání se rozšiřovalo mnohem rychleji na jihu než na severu, což má dodnes důsledky v rozdělení bohatství a moci v zemi. Po 2. světové válce si Nigérie vydobyla autonomii a od roku 1960 naprostou samostatnost.

Roky samostatnosti byly dramatické podobně jako v ostatních afrických zemích. Po bezmála 33 letech vojenského režimu (1966–1999) byla v roce 1999 přijata nová ústava, která dovršila přechod k civilní vládě.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 170 milionů, tedy víc než Bangladéš, méně než Pákistán nebo Brazílie, sedmá nejlidnatější země světa, nejlidnatější země Afriky
Očekávaná doba dožití: 52,05 let
Prům. počet dětí: 5,38 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 74,36 z 1 000 živě narozených
HIV: 3,3 milionů lidí nakaženo, každý rok na AIDS umírá cca 220 000 lidí; v obou statistikách je na tom hůře už jen JAR
Věková struktura: 40,9 % děti do 15 let, jen 3,1 % obyv. starších než 65 let!, polovina obyvatel mladších než 19,2 let!
Městské obyvatelstvo: 50 %; Etnické složení: žije zde více než 250 etnických skupin, nejpočetnější jsou kmeny Hausa a Fulani 29 %, Yoruba 21 %, Igbo 18 %, Ijaw 10 %, Kanuri 4 %, Ibibio 3,5 % a Tiv 2,5 %
Náboženství: islám 50 %, křesťanství 40 %, přírodní náboženství 10 %
Jazyky: angličtina je oficiální jazyk, v zemi se mluví asi 500 jazyky
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 70 %
Gramotnost: 68 %

Politika

Typ vlády: federální republika
Samostatnost: 1. října 1960 (předtím protektorát Velké Británie)
Hlava státu: prezident Goodluck Jonathan (od 5. května 2010), viceprezident Mohammed Namadi Sambo (od 19. května 2010), prezident je zároveň hlavou státu i šéfem vlády
Volby: prezident volen všelidovým hlasováním na čtyřleté období a může kandidovat i podruhé, poslední volby se konaly 16. dubna 2011, další jsou plánovány na duben 2015

Ekonomika

HDP na hlavu: 2 600 USD (odhad 2011), o něco více než Kambodža, Kyrgyzstán nebo Jemen, méně než Laos či Pákistán
Měna: nigerijská naira (NGN), 1 USD = cca 157 NGN, 1 Kč = cca 8,5 NGN

GEOGRAFIE

Rozloha: 923 768 km2, tedy dvakrát větší než Švédsko, o málo menší než Egypt
Délka pobřeží: 853 km
Hranice: 4 047 km, z toho 1 690 km s Kamerunem, 1 497 km s Nigerem, 773 km s Beninem a 87 km s Čadem
Charakter území: nížiny na jihu přechází do kopců a náhorních plošin ve střední části, hory jsou i na jihovýchodě, sever pokrývají rozsáhlé pláně
Podnebí: velmi variabilní, na jihu rovníkové, v centrální části tropické, na severu pouštní
Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Abuji: leden–březen 18–23/33–36, duben–červen 25–22/35–30, červenec–září 22–21/28–29, říjen–prosinec 22–18/31–33
Průměrné měsíční srážky (mm) v Abuji: leden–březen 0–11, duben–červen 63–164, červenec–září 217–262, říjen–prosinec 103–0
Nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský Oceán 0 m/ Chappal Waddi 2 419 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pokud někdo nežije právě zdravě, neměl by zanedbávat přísun vitamínů obsažených v ovoci.

Věda

Geysir se stal prvním přírodním úkazem svého druhu, o němž se dozvěděli učenci starého kontinentu.

Cestování
Zajímavosti

Král Eduard VII.  se svou ženou královnou Alexandrou Dánskou.

Historie

Člunozobec africký na jezeře Albert v Ugandě.

Příroda

Sejdeme se na fotbale 

událost: Rose Parade, USA

Pravidelná novoroční oslava Rose Parade se v kalifornské Pasadeně odehrává již od roku 1890. Na alegorické vozy zdobené květinami dnes přiláká i stovky tisíc přihlížejících, z nichž část se odpoledne přesune na nedaleký stadion, aby sledovala tradiční univerzitní zápas v americkém fotbale.  

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907