Republika Tuva: Domov šamanů ze Sibiře

15.04.2020

Ruská federace pokrývá tak rozsáhlé území, že se v některých oblastech ocitnete doslova na jiné planetě. Čím dál na východ se vydáte, tím víc se budou lidé i krajina lišit od evropské části země. Některé lokality, jako třeba Tuvinská republika, pak představují svět zcela sám pro sebe

<p>Tuva je nejzaostalejším ruským regionem. Dodnes tam například nevede železnice.</p>

Tuva je nejzaostalejším ruským regionem. Dodnes tam například nevede železnice.


Reklama

Každá ze tří barev na tuvinské vlajce, navržené a přijaté v roce 1992, má svůj význam: Bílá symbolizuje počestnost a mravnost, žlutá je znakem buddhismu a modrá představuje morální zásady pastevců, kteří dodnes tvoří populační základnu kočovných Tuvinců. Jde rovněž o barvy stříbra, zlata a nebe, přičemž modrá navíc odkazuje k vodnímu živlu – oba lichoběžníky se na vlajce spojují podobně jako Malý a Velký Jenisej.

Život na Sibiři není žádný med, takže nepřekvapí, že středoasijské regiony počtem obyvatel nijak nevynikají. Republika Tuva, dvakrát větší než celé Česko, má méně obyvatel než Brno. Z geografického hlediska se sice nejedná o nejodlehlejší administrativní část Ruska – od Moskvy ji dělí „jen“ 3 500 km, tedy zhruba o polovinu méně než východní přístav Vladivostok. Značná nadmořská výška a drsné klima ji však v průběhu historie do velké míry izolovaly. Místní populace se tak vyvíjela víceméně nezávisle na zbytku státu a osvojila si specifický styl života, přizpůsobený nelehkým podmínkám. 

Národ v jurtách

Třebaže dnešní Tuvinská republika spadá pod ruskou sféru vlivu přinejmenším od roku 1860 (viz Stručné dějiny), etnických Rusů tam najdete pomálu: Nejpočetnějšími obyvateli jsou Tuvinci, kočovný turkický národ tvořící víc než tři čtvrtiny místní populace. Zpravidla se jedná o vyznavače buddhismu či regionálního šamanismu, žijí v jurtách nebo jednoduchých chatkách a hovoří vlastním jazykem, jedním z mála psaných ještě cyrilicí. Třebaže dohromady je Tuvinců necelých tři sta tisíc, původní řeč ovládá už jen každý desátý, takže ji UNESCO zařadilo na seznam zranitelných. 

Zaostalý ráj turistů

Průměrné zimní teploty se v Tuvě pohybují kolem −30 °C, což v podstatě brání rozvinutí prosperující ekonomiky. Pokud jde o HDP, figuruje republika na samém chvostu žebříčku ruských správních celků: Zaujímá 78. místo, tedy šesté od konce. A podle hodnoty HDI neboli indexu lidského rozvoje je dokonce nejzaostalejší. 

Dodnes tam zcela chybí napojení na železnici a nebýt těžby nerostných surovin, veškeré místní hospodářství by v podstatě záviselo na zemědělství. Příjmy státní kasy ovšem rostou díky turistickému ruchu. 

Pozor na falešné šamany

Území Tuvy zahrnuje všechny druhy biotopů s výjimkou savany: Najdete tam i malý úsek deštného pralesa mírného pásma, tzv. Jihosibiřský deštný les. Alespoň krátkou úlevu od třeskutých mrazů skýtají horké prameny, jichž v oblasti vyvěrá víc než sto, přičemž mnohdy přesahují teplotu 50 °C a považují se za léčivé. Se stoupajícím zájmem o skryté krásy středoasijské republiky se však objevují i snahy vytěžit z přílivu bohatých turistů maximum. Zejména ve městech přibývá falešných šamanů, kteří zneužívají touhu příchozích poznat autentický život Tuvinců zblízka a inkasují peníze za to, že jim ve speciálních stanech sdělují „životní moudra“. Západní návštěvníci pak mohou získat zkreslenou představu o místním buddhismu, jenž má v Tuvě tak silné kořeny, že ho nedokázal vymýtit ani komunistický režim. 

Festival dávných soutěží

Vrchol jinak poměrně jednotvárného života na Sibiři nastává každoročně uprostřed srpna, kdy Tuvinci slaví národní svátek Naadym, věnovaný podle tradice chovatelům dobytka. Jeho součást tvoří tři disciplíny: závody na koních, lukostřelba a bojový sport chureš, kdy se mezi sebou střetávají zápasníci v krojích. Vítěz soutěže připomínající sumo se pak těší velkým poctám. Doprovodný program oslav zahrnuje například klání o nejlepší národní jurtu, nejhezčí kroj či koňskou výstroj. Svátek je pro Tuvince natolik významný, že se ho účastní i politici a předcházejí mu šamanské rituály.

STRUČNÉ DĚJINY

Doklady o nejstarším osídlení Střední Asie zůstávají spíš omezené, a pradávnou historii území dnešní Tuvinské republiky tak převážně halí tajemství. Archeologové nalezli indicie svědčící o možné přítomnosti Skythů kolem 9. století př. n. l., s jistotou však můžeme hovořit teprve o mnohem pozdějším období. Konkrétně rok 1207 znamenal převrat, neboť do té doby se oblast střídavě ocitala v moci různých turkických chanátů

Od Mongolska k Rusům

Teprve zmíněný letopočet odstartoval několik staletí trvající nadvládu Mongolů, kteří si dnešní Tuvu podrobili a udrželi až do 18. století, kdy lokalitu na krátko převzala čínská dynastie Čching. Už tehdy se však objevovaly pozvolné uzurpátorské snahy severního souseda, jež pak na základě rusko-čínské smlouvy z roku 1860 vyvrcholily definitivní ruskou anexí v roce 1911. 

Tuvinci vs. sovětský lid

Místní obyvatelé si po celou dobu dokázali pozoruhodným způsobem uchovat vlastní tradice a nepodlehnout životnímu stylu nadřazených národů, přestože jejich osudy zásadně ovlivnil vpád Sovětů. Do Tuvy pronikli po Velké říjnové socialistické revoluci a vyhlásili částečně nezávislou Tuvinskou aratskou republiku. 

Jednalo se o druhý komunistický stát světa, což s sebou neslo zavádění přísných opatření včetně důsledného potlačování náboženských projevů. Například mezi léty 1929 a 1931 tak z původních 25 buddhistických klášterů zbyl pouze jediný a stavy duchovních poklesly ze čtyř tisíc na 730. Aratská republika zanikla v srpnu 1944, kdy ji oficiálně anektoval SSSR. Po jeho rozpadu se pak Tuva stala jedním z administrativních celků Ruské federace. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 307 930; očekávaná doba dožití: 64,2 roku; prům. počet dětí: 3,4 na ženu; věková struktura: 34 % obyv. do 19 let, 4,42 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Kyzyl má 116 000 obyv.; náboženství: 61,8 % buddhismus, 11,8 % ateismus, 8 % tengrismus a šamanismus, 7,6 % bez vyznání, 10,8 % ostatní; oficiální jazyky: ruština a tuvinština; obyv. pod hranicí chudoby: 36,8 %; gramotnost: 90 %.

Politika

Státní zřízení: ruská federativní republika; prezident: Šolban Kara-ool; volby: prezidentské volby se konají každé čtyři roky.

Ekonomika

HDP na hlavu: 8 230 USD (odhad z r. 2017; ČR – 35 500 USD); měna: ruský rubl, s kurzem 1 : 0,37 Kč. 

GEOGRAFIE

Rozloha: 170 500 km² (přibližně dvojnásobek ČR); charakter území: zejména východní část se rozkládá na zalesněné náhorní plošině a je značně vodnatá, západ je nížinatý a sušší, v horských oblastech převládá permafrost; podnebí: kontinentální a poměrně drsné – zimy velmi mrazivé, léta chladná a deštivá; min. noční / max. denní teploty (°C) v Kyzylu: leden–březen −27,8/−22, duben–červen 2,9/25,4, červenec–září −5,2/23,4, říjen–prosinec −5,2/7,1; nejvyšší bod: Mungun-Tajga (3 977 m).

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejistá budoucnost? Ani po skončení karantény nejeví ekonomika žádné známky ozdravení.

Zajímavosti
Revue

Alžběta byla nejen věrně oddanou společnicí knížete, jeho ženou i rádkyní, přímluvkyní žádajících, ale také schopnou vůdkyní a bojovnicí, bez níž by se její muž kníže Bedřich v bouřlivé době konce 12. století jen těžko udržel na trůně.  

Historie

Vylovený první stupeň rakety Electron.

Vesmír

Vpravo jedna ze zkoumaných Da Vinciho kreseb.

Věda

Lemur kata (Lemur catta) je zřejmě nejznámějším druhem patřícím do čeledi denních lemurů. Tito lemuři žijí v jihozápadní části ostrova Madagaskar.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907