Třicetimilionový americký Texas dodnes těží ze své minulosti spjaté s dobýváním Divokého západu: Právě tady se zrodilo rodeo a místní rančeři stále chovají nejvíc kusů dobytka v USA. Navíc jde o kolébku ropného průmyslu, ale také o domov nejpočetnější české menšiny ve Spojených státech
Soutěžní rodeo se oficiálně zrodilo v Texasu v roce 1883. (foto: Shutterstock)
Texaská vlajka nezměnila podobu již od roku 1839, kdy ji přijal americký Senát, a dala Texasu populární přezdívku „stát osamělé hvězdy“. Ikonický symbol je u místních mimořádně populární, takže si jím často zdobí domy i automobily. Zvolené barvy mají specifický význam: Modrá vyjadřuje loajalitu, bílá čistotu a červená odvahu. Původ hvězdy, která se dnes vykládá převážně coby znak „texaské jednoty a nezávislého ducha“, ve skutečnosti spočívá v dávnější historii – poprvé se objevila při válkách s Mexikem, kdy symbolizovala nezávislost.
Zemědělství, reprezentované mimo jiné nejvyšší koncentrací farem a rančů v USA, i dnes tvoří nezanedbatelnou část texaské ekonomiky. Že to zdejší farmáři s dobytkem vždycky uměli, dokazuje také událost ze 4. července 1883, kdy se ve městě Pecos odehrál ostře sledovaný souboj dvou znepřátelených kovbojů na koních. Šlo o první veřejnou akci tohoto druhu a do dějin se zapsala jako premiérové představení rodea, které je dnes texaským národním sportem.
Kombinace teplého klimatu a úrodných prérií v povodí řeky Rio Grande, jejíž tok na jihozápadě zároveň tvoří státní hranici s Mexikem, dává vzniknout optimálním podmínkám mimo jiné pro pěstování bavlny: Texas v její produkci vévodí celým Spojeným státům a zajišťuje čtvrtinu celkové sklizně.
Představa Texasu coby ryze zemědělského regionu by však byla nesprávná: Nejenže se tam nachází rovnou pět z patnácti největších amerických měst – tedy Houston, San Antonio, Dallas, Austin a Fort Worth – ale místní ekonomika navíc patří mezi nejrychleji rostoucí v USA. Pokud by tedy Texas představoval samostatný stát, z hlediska hrubého domácího produktu by mu náležela třináctá příčka v globálním žebříčku.
Tzv. stát osamělé hvězdy, jak se Texasu přezdívá podle jeho charakteristické vlajky, lze navíc považovat za kolébku ropného průmyslu. Ačkoliv se černé zlato na americkém území dobývalo již od druhé poloviny 19. století, za počátek moderní éry jeho těžby se považuje rok 1901, kdy ve Spindletopu na jihovýchodě Texasu vytryskl gigantický gejzír do výšky sta metrů, a odstartoval tak skutečný celosvětový boom.
Bohatá texaská ložiska se navíc zřejmě hned tak nevyčerpají: Jen v roce 2020 poskytla na 1,8 miliardy barelů klíčové suroviny, tedy víc, než vyprodukuje sedm ostatních nejvýznamnějších „ropných států“ USA dohromady. A před šesti lety se v západním Texasu podařilo náhodou narazit na naleziště, jehož rozloha trojnásobně převyšuje dosud největší břidlicové pole v Severní Dakotě.
V Texasu se zabydlela nejpočetnější česká menšina ve Spojených státech: Českým občanstvím se tam může prokázat 155 tisíc lidí, přičemž k českému, respektive moravskému či slezskému původu se jich hlásí až půl milionu. První emigranti z Rakouska-Uherska hromadně přicházeli koncem 19. století a zakládali v místě nejen rodiny, ale i podnikání. A přestože dnes se jedná již o čtvrtou generaci, češtinu dosud ovládá až 13 tisíc Texasanů.
Tuzemského turistu často zaskočí množství povědomě znějících příjmení i místních názvů: například vesnice Praha, Dubina, Roznov či Frydek. Čeští přistěhovalci pak stojí i za popularitou sladkého pečiva, jež se v místních obchodech prodává pod názvem „kolache“.
Prehistorické osídlení jihozápadního cípu dnešních USA se datuje až do 9. tisíciletí př. n. l. Hlavní dějinné události vedoucí k ustavení současného státu se však odehrály teprve po příchodu evropských dobyvatelů: Těmi prvními se na počátku 16. století stali Španělé, kteří současně ovládli území dnešního Mexika.
První evropské osady v Texasu ovšem vyrůstaly na popud Francouzů, a to zásluhou misionáře Reného Roberta Caveliera. Zejména kvůli vzdoru indiánů nicméně rychle zanikaly, načež se kolonizace nově objeveného území odehrávala již převážně v režii zmiňovaných Španělů, jejichž zájem o region se po celou dobu nijak nezmenšil.
Relativně krátké, nicméně významné období historie Texasu se pojí s mexickou nadvládou: V rukou jižního souseda se oblast ocitla v roce 1821, ale o patnáct let později vyhlásili místní obyvatelé nezávislou republiku přibližně o rozloze třetiny dnešního státu. Převrat vyvrcholil legendární bitvou o pevnost Alamo, v níž padla asi stovka texaských vojáků čelících drtivé přesile Mexičanů.
Navzdory prohře ve zmíněné bitvě nakonec Texasané slavili vítězství a získané území záhy rozšířili o další původně mexické oblasti. S vidinou snadného zbohatnutí přicházelo mnoho Američanů a postupně začali usilovat o připojení ke Spojeným státům. Vláda USA jejich požadavkům vyhověla v roce 1845, kdy se Texas oficiálně stal 28. státem Unie. O pět let později jeho hranice na mapě definitivně stvrdila smlouva, která výměnou za umoření dluhu federální vládě „odkrojila“ část území na severozápadě a zahrnula jej především pod nově utvářené teritorium Nového Mexika.
Shutterstock
Flickr, Kevin Trotman, CC BY-NC-ND 2.0
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
PřírodaHrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
RevueArgentinské kukuřičné pole s tváří Lionela Messiho. (foto: Profimedia)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)
