Uruguay: Moderní stát honáků dobytka

15.04.2013

I když patří k nejmenším státům Jižní Ameriky, Uruguay se na kontinentu rozhodně neztratí. V mnoha ohledech jde o zemi, které by leccos mohly závidět i ty nejvyspělejší světové mocnosti

<p>.</p>

.


Reklama

Uruguayská vlajka vznikla už v červenci roku 1830. Devět pruhů představuje devět uruguayských provincií, slunce symbolizuje svobodu a nezávislost. Barvy byly inspirovány standartou Argentiny, podoba je bezpochyby odvozena od vlajky USA

Uruguay je státem, jehož ekonomika je výrazně závislá na zemědělství, ale 92 % obyvatel této země žije ve městech. Přitom je hlavní město Montevideo se zhruba 1,3 milionu obyvatel jediným větším městem a zbytek městské populace je „rozředěn“ ve zhruba 20 menších sídlech. Tento stát je sice hned po Surinamu druhou nejmenší zemí Jižní Ameriky, ale v porovnání s obrovskými sousedy Argentinou a Brazílií má menší hustotu zalidnění. To jsou jen dva z mnoha primátů, které zejména u tak malého státu člověka překvapí.

Primáty malé země

Pro nezasvěcené musí být Uruguay jedním velkým překvapením. V žádném případě nesplňuje očekávání o tom, jak si vede „zaostalá“ část světa, a jen výčet umístění tohoto státu v nejrůznějších žebříčcích je zarážející. Například je ekonomicky nejrozvinutější zemí Jižní Ameriky a v Indexu lidského rozvoje se řadí na 52. místo – jednu příčku za Chorvatsko a předstihuje třeba Bulharsko, Srbsko nebo Ukrajinu.

Je druhou nejméně zkorumpovanou zemí Jižní Ameriky hned po Chile, přičemž politické a pracovní podmínky patří k nejlepším na kontinentu. Rovněž ekologický přístup země je vysoce oceňován a magazín Reader's Digest zařadil Uruguay na deváté místo v přehledu států s nejlepšími životními podmínkami – před USA i Kanadu.

Právě Uruguay byla v Jižní Americe prvním státem, který umožnil adopci párům stejného pohlaví. V roce 2009 se tato země stala prvním státem světa, kde má každý žák v rámci povinné školní docházky zaručen bezplatný notebook a připojení na internet.

Dva velcí sousedé

Nejdůležitějšími zahraničními partnery malého státu jsou Argentina a Brazílie, dva giganti rozkročení kolem uruguayských hranic. Za nejvýznamnějšího partnera vůbec by se vzhledem k historickým vazbám dala považovat Argentina. Jedinými spornými tématy mezi oběma státy je uruguayský záměr z roku 2007 vybudovat u společných hranic mlýn na papírovou drť, s jehož dopadem na životní prostředí není smířena argentinská strana, a potom staletí se táhnoucí rivalita mezi přístavy Montevideo a Buenos Aires.

S Brazílií podepsala Uruguay v minulých letech smlouvy o obraně, vědě, technologii, energii, říční dopravě a rybářství a doufá, že v budoucnosti dojde k vytvoření politické a ekonomické integrace obou států.

Spolehlivost i v nespolehlivé době

Uruguay je bezesporu moderní stát, a tak možná na první pohled zarazí, jak důležité je pro jeho prosperitu zemědělství. Jihoamerická země si ovšem v tomto ohledu vede mimořádně zdatně. Po jejích pláních se prohání kolem 12 milionů kusů dobytka, což znamená, že má v přepočtu na obyvatele nejpočetnější stáda na světě. Většina farem je v rodinných rukou a 65 % jejich příjmů tvoří hovězí a vlna. Hovězí maso je zároveň hlavním vývozním artiklem, který zemi přináší zhruba miliardu dolarů ročně.

Mezi roky 1999 a 2002 zažila Uruguay ekonomickou a finanční krizi, která byla zapříčiněna problémy ekonomicky navázané Argentiny.

Výkonnost ekonomiky klesla o 11 % a nezaměstnanost vyšplhala na 21 %. V letech 2007–2009 byla ovšem Uruguay jedinou jihoamerickou zemí, která prakticky nezaznamenala propad. V prosinci 2010 dosáhla nezaměstnanost rekordně nízké úrovně 5,4 % a podle odhadů Mezinárodního měnového fondu má zdejší ekonomika nadále růst – v roce 2010 hrubý domácí produkt dosáhl výše 8,5 % a loni 6 %. I v době vážných ekonomických otřesů si tento stát zachovává mezi investory solidní reputaci.

STRUČNÉ DĚJINY

V dobách předcházejících evropské kolonizaci byli jedinými obyvateli dnešní Uruguaye indiáni Čarua. Ačkoli šlo o malý kmen, dokázali svými zuřivými výboji odradit Španěly od kolonizace uruguayského pobřeží od objevení oblasti v roce 1516 až do 17. století.

V Uruguayi nebylo stříbro ani zlato, a tak Španělé dlouho neměli o region zájem. Jejich kolonizační tlak se zvýšil až tehdy, když se odhodlali zastavit portugalské rozšiřování brazilských hranic. Na začátku 18. století založili město Montevideo, které brzy soupeřilo o post hlavního komerčního centra oblasti s argentinským Buenos Aires. Španělé také v Uruguayi uvedli chov dobytka, který se postupně stal hlavním bohatstvím země.

Začátek 19. století se odehrával ve znamení bojů koloniálních mocností o nadvládu v oblasti. Uruguaycům vedeným národním hrdinou José Gervasio Artigasem se díky vzpouře proti Španělům podařilo roku 1811 vytvořit federaci s Argentinou. V roce 1821 byla Uruguay se souhlasem Portugalska přičleněna k Brazílii, ale už roku 1825 vyhlásili místní patrioti nezávislost, kterou se jim podařilo obhájit i díky podpoře argentinských jednotek. Samostatnost Uruguaye byla definitivně potvrzena v roce 1828.

Závěr 19. století přinesl velký příliv emigrantů z Evropy. Jose Batlle y Ordoñez, dvojnásobný prezident počátku 20. století, odstartoval politické, sociální a ekonomické reformy, které i díky práci jeho následovníků udělaly z Uruguaye moderní stát. Mezi roky 1973 a 1985 byla země ovládána vojenskými pohlaváry.

Rozhodující postavou moderní Uruguaye byl prezident Sanguinetti, který konsolidoval zemi po vojenském režimu v letech 1985 až 1989 a znovu v letech 1995 až 2000, kdy bylo potřeba především zvýšit ekonomický růst a vypořádat se s rostoucí inflací.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 3 316 328 (odhad z července 2012)
Očekávaná doba dožití: 76,41 let
Prům. počet dětí: 1,87 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 9,44 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 21,7 % děti do 14 let, 64,5 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 13,8 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: běloši 88 %, mesticové (potomci bělochů a indiánů) 8 %, černoši 4 %
Náboženství: katolické 47,1 %, ostatní křesťanské církve 11,1 %, „necírkevní“ křesťané 23,2%, židovské 0,3 %, ateisté nebo agnostici 17,2 %, ostatní 1,1 %
Jazyky: španělština je oficiální, kromě ní se hodně používá brazilero, tedy směs portugalštiny a španělštiny
Nezaměstnanost: 6 %
Gramotnost: 98,4 %

Politika

Typ vlády: republika
Nezávislost: 25. srpna 1825 (předtím součást Brazílie)
Hlava státu: prezident Jose Mujica Cordano, viceprezident Danilo Astori Saragoza (oba od 1. března 2010); prezident je zároveň šéfem vlády
Volby: prezident a viceprezident jsou voleni na společném volebním lístku ve všeobecném hlasování na pětileté období, další volby plánovány na říjen 2014; členové vlády jsou jmenováni prezidentem a schváleni parlamentem

Ekonomika

HDP na hlavu: 15 100 USD (odhad z roku 2011)
Měna: uruguayské peso (UYU), 1 USD= 19,3 UYU

GEOGRAFIE

Rozloha: 176 215 km2, tedy asi dvojnásobek rozlohy Rakouska
Hranice:
celkem 1 648 km, z toho 1 068 km s Brazílií a 580 km s Argentinou
Délka pobřeží:
660 km; Podnebí: teplé přímořské, mrazy jsou zcela ojedinělé
Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Montevideu:
leden–březen 17–15/28–26, duben–červen 12–6/22–15, červenec–září 6–8/14–17, říjen–prosinec 9–15/20–26
Průměrné měsíční srážky (mm) v Montevideu:
leden–březen 66–99, duben–červen 81–99, červenec–září 74–79, říjen–prosinec 66–79
Nejnižší a nejvyšší bod:
Atlantský oceán 0 m / Cerro Catedral 514 m

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Systém FAST poskytuje landerům superschopnost stavby vlastního kosmodromu během přistání. Stačí během přistání vstříknout do raketového plamene keramické částice s hliníkem.

Vesmír
Věda

Žaludy jsou vítanou a výživnou pochoutkou pro mnohé lesní tvory. V kuchyni a medicíně je ale využívali i indiáni a naši předkové.

Příroda

Tvůrci robotické ryby věří, že by mohla najít uplatnění ve vzdělávání a vědeckém výzkumu, nebo například ve výzkumu mořské biologie.

Zajímavosti

Pokud virus změní svou 3D strukturu, nebudou paměťové protilátky účinné, nebo budou účinné méně. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907