Astronomové objevili rekordního hnědého trpaslíka: Je žhavější než Slunce

Izraelští astronomové přepisují učebnice astrofyziky – 1 400 světelných let od nás objevili extrémně hmotného hnědého trpaslíka, který je žhavější než naše Slunce

17.08.2023 - Martin Reichman



Hnědí trpaslíci nepatří mezi hvězdy a nejsou ani planetami. Jde o samostatnou třídu objektů na pomezí mezi hvězdou a planetou. Typický hnědý trpaslík představuje těleso s hmotností v rozmezí 13–80 hmotností Jupitera, jemuž také odpovídá velikostí, přičemž je obvykle relativně chladný – povrchová teplota typického hnědého trpaslíka dosahuje jen několika stovek stupňů Celsia.

Hnědý trpaslík, kterého objevil tým z izraelského Weizmannova vědeckého institutu, ale tyto teorie staví na hlavu. Povrchová teplota objektu WD0032-317B, vzdáleného od nás zhruba 1 400 světelných let, podle vědců šplhá k 8 000 Kelvinům (7 727 °C). Pro srovnání, teplota na povrchu Slunce se pohybuje okolo 5 500 °C.

Žhavější než Slunce

Příběh hnědého trpaslíka WD0032-317B je příběhem extrémů – jeho mateřskou hvězdou je bílý trpaslík – tedy objekt, který vznikl zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti. Přestože bílí trpaslíci již nemají vlastní zdroj energie, vyzařují obrovské množství tepla, které nashromáždili během aktivního života hvězdy. Jejich povrchová teplota se (v závislosti na stáří) může šplhat až k 40 000 °C a ještě miliardu let po svém zhroucení mohou produkovat teplotu okolo 20 000 °C. Bílý trpaslík ze systému WD0032-317B patří k těm žhavějším – podle vědců se jeho povrchová teplota pohybuje okolo 36 700 °C. Výsledky svého pozorování vědci tento týden zveřejnili v recenzovaném časopisu Nature Astronomy.

Jeho hnědý společník jej ve vázané rotaci obíhá s periodou pouhé 2,3 hodiny – jedna strana hnědého trpaslíka je tak vystavena trvalému spalujícímu žáru, zatímco na té odvrácené panuje trvalá noc. Hnědý trpaslík WD0032-317B je tak podle izraelských vědců nejžhavějším objektem svého druhu, jaký lidstvo kdy objevilo.

TIP: Rozpálené peklo ultrahorkého jupiteru KELT-9b má v atmosféře železo a titan

Vesmírné objekty, které obíhají takto blízko svých hvězd, jsou ozařovány obrovským množstvím ultrafialového záření. To může způsobit, že se jejich atmosféra zcela vypaří a molekuly v ní se roztrhají, což je proces známý jako tepelná disociace. Až doposud přitom astronomové objevili pouze jediný svět, na kterém tepelná disociace probíhá – je jím ultrahorký jupiter KELT-9, vzdálený asi 670 světelných let od Země. Jeho povrchová teplota je ale „jen“ 4 300 °C a množství spalujícího ultrafialového záření je u WD0032-317B dokonce 5 600× vyšší než u exoplanety KELT-9b.


Další články v sekci