Rozpálené peklo ultrahorkého jupiteru KELT-9b má v atmosféře železo a titan

17.08.2018 - Stanislav Mihulka

Neuvěřitelný svět KELT-9b je skoro tak žhavý jako povrch Slunce. Panuje tam teplota 4 300 °C

<p>Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě</p>

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě


Reklama

Jestli je někde peklo, tak na planetě KELT-9b. Je to ultrahorký jupiter, kterého pozorujeme ve vzdálenosti 620 světlených let, v souhvězdí Labutě. Je třikrát hmotnější a dvakrát větší než náš Jupiter ve Sluneční soustavě.

KELT-9b obíhá tak blízko u mateřské hvězdy, že je rozpálená na neuvěřitelných 4 300 stupňů Celsia. Jde o nejžhavější exoplanetu, jakou jsme zatím ve vesmíru objevili. Vlastně je horká skoro jako povrch Slunce a to je u planety opravdu na pováženou.

Svět s atmosférou plnou kovů

Právě díky skutečně extrémní teplotě této exoplanety mohl tým, který vedl astrofyzik Kevin Heng ze švýcarské univerzity v Bernu, detekovat v atmosféře KELT-9b přítomnost atomů železa a titanu. Stalo se tak vůbec poprvé mimo Sluneční soustavu.

TIP: Exoplaneta WASP-19b: Pekelný svět s titanovou oblohou

Vědci již dlouho tušili, že tyto prvky musí být na exoplanetách přítomné. Především železo je jedním z nejběžnějších prvků ve vesmíru. Na světech s běžnou teplotou je ale železo ukryté v molekulách a jeho detekce je velmi obtížná. Na KELT-9b je ale tak šílené horko, že jednotlivé atomy železa a dalších kovů plují v atmosféře, kde je mohou detekovat naše přístroje. K samotné detekci vědci využili tranzit, tedy přechod planety z našeho pohledu přes kotouč hvězdy. Při tranzitu záře hvězdy prochází atmosférou exoplanety a v zachyceném spektru záření můžeme hledat prvky z atmosféry takové planety.

 

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Denis Bajram/Nature

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907