Rozpálené peklo ultrahorkého jupiteru KELT-9b má v atmosféře železo a titan

17.08.2018 - Stanislav Mihulka

Neuvěřitelný svět KELT-9b je skoro tak žhavý jako povrch Slunce. Panuje tam teplota 4 300 °C

<p>Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě</p>

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě


Reklama

Jestli je někde peklo, tak na planetě KELT-9b. Je to ultrahorký jupiter, kterého pozorujeme ve vzdálenosti 620 světlených let, v souhvězdí Labutě. Je třikrát hmotnější a dvakrát větší než náš Jupiter ve Sluneční soustavě.

KELT-9b obíhá tak blízko u mateřské hvězdy, že je rozpálená na neuvěřitelných 4 300 stupňů Celsia. Jde o nejžhavější exoplanetu, jakou jsme zatím ve vesmíru objevili. Vlastně je horká skoro jako povrch Slunce a to je u planety opravdu na pováženou.

Svět s atmosférou plnou kovů

Právě díky skutečně extrémní teplotě této exoplanety mohl tým, který vedl astrofyzik Kevin Heng ze švýcarské univerzity v Bernu, detekovat v atmosféře KELT-9b přítomnost atomů železa a titanu. Stalo se tak vůbec poprvé mimo Sluneční soustavu.

TIP: Exoplaneta WASP-19b: Pekelný svět s titanovou oblohou

Vědci již dlouho tušili, že tyto prvky musí být na exoplanetách přítomné. Především železo je jedním z nejběžnějších prvků ve vesmíru. Na světech s běžnou teplotou je ale železo ukryté v molekulách a jeho detekce je velmi obtížná. Na KELT-9b je ale tak šílené horko, že jednotlivé atomy železa a dalších kovů plují v atmosféře, kde je mohou detekovat naše přístroje. K samotné detekci vědci využili tranzit, tedy přechod planety z našeho pohledu přes kotouč hvězdy. Při tranzitu záře hvězdy prochází atmosférou exoplanety a v zachyceném spektru záření můžeme hledat prvky z atmosféry takové planety.

 

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Denis Bajram/Nature

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907