Exoplaneta WASP-19b: Pekelný svět s titanovou oblohou

15.09.2017 - Martin Reichman

Vědcům se poprvé podařilo detekovat oxid titanatý v atmosféře exoplanety. Prvek v atmosféře planety plní podobnou úlohu jako pozemský ozón

Vizualizace exoplanety WASP-19b -<p>Vizualizace zachycuje exoplanetu WASP-19b, v jejíž atmosféře se astronomům poprvé podařilo detekovat oxid titanatý. V dostatečně vysoké koncentraci zabraňují tyto molekuly šíření tepla atmosférou a vytvářejí podmínky pro vznik teplotní inverze – teplota je vyšší v horních vrstvách atmosféry a klesá do hloubky.</p>
Vizualizace exoplanety WASP-19b -

Vizualizace zachycuje exoplanetu WASP-19b, v jejíž atmosféře se astronomům poprvé podařilo detekovat oxid titanatý. V dostatečně vysoké koncentraci zabraňují tyto molekuly šíření tepla atmosférou a vytvářejí podmínky pro vznik teplotní inverze – teplota je vyšší v horních vrstvách atmosféry a klesá do hloubky.


Reklama

Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Astronom Elyar Sedaghati zkoumal atmosféru extrasolární planety WASP-19b. Tato podivuhodná planeta se velikostí podobá Jupiteru. Pohybuje se ale tak blízko své mateřské hvězdy, že jeden oběh jí trvá pouhých 19 hodin a odhadovaná teplota atmosféry planety dosahuje až 2 000 °C.

WASP-19b při pohledu ze Země přechází přes disk své mateřské stálice a přitom část záření hvězdy prochází atmosférou planety. Atmosféra ve světle zanechá jemné známky vypovídající o jejím složení. Díky přístroji FORS2 a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) se astronomům podařilo odhalit, že atmosféra exoplanety obsahuje malé množství oxidu titanatého (TiO), vody a stopy sodíku.

Titanový filtr

Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, je však známo, že se vyskytuje v atmosférách chladných hvězd. V atmosférách horkých extrasolárních planet, jako je WASP-19b, může plnit úlohu složky absorbující teplo. Pokud se molekuly vyskytují v dostatečně vysoké koncentraci, zabraňují šíření tepla atmosférou a vytvářejí podmínky pro vznik teplotní inverze – teplota je vyšší v horních vrstvách atmosféry a klesá do hloubky. Podobnou úlohu v zemské atmosféře plní ozón – díky jeho působení vzniká teplotní inverze ve stratosféře.

„Přítomnost oxidu titanatého v atmosféře planety WASP-19b může mít významný vliv na teplotní profil atmosféry a její cirkulaci,“ vysvětluje další člen týmu Ryan MacDonald z Univerzity v Cambridgi.

Nová informace o přítomnosti oxidů kovů jako je titan i dalších složek umožní mnohem detailnější modelování planetárních atmosfér. V budoucnosti, jakmile astronomové budou schopni pozorovat atmosféry potenciálně obyvatelných extrasolárních planet, poskytnou vylepšené modely mnohem lepší představu, jak tato pozorování interpretovat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Evropská jižní observatoř

  • Zdroj fotografií: ESO/M. Kornmesser

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907