Reklama


Za hranice Sluneční soustavy: Jak se od sebe liší Kuiperův pás a Oortův oblak?

15.07.2017 - Michal Švanda

Pásy s planetkami - Ve Sluneční soustavě se nachází řada pásů s planetkami a dalšími objekty. Oortův oblak a Kuiperův pás zatím bohužel patří mezi velmi málo prozkoumané prostory
Pásy s planetkami - Ve Sluneční soustavě se nachází řada pásů s planetkami a dalšími objekty. Oortův oblak a Kuiperův pás zatím bohužel patří mezi velmi málo prozkoumané prostory

Prostor Sluneční soustavy není prázdný, ale obsahuje mnoho menších těles: od prachových částeček po neforemná skaliska planetek. V některých oblastech systému se těchto objektů vyskytuje víc než jinde, přičemž se převážně jedná o pozůstatky formování naší soustavy. Kromě hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem patří k těmto význačným lokalitám Kuiperův pás (přesněji Edgeworthův-Kuiperův pás) za oběžnou dráhou Neptunu a Oortův oblak na hranici Sluneční soustavy. 

Zmíněné dvě oblasti jsou přitom zcela odlišné. Kuiperův pás má formu zploštělého disku blízko roviny ekliptiky, v němž drtivá většina těles obíhá ve stejném smyslu jako ostatní planety. Jde zřejmě o pozůstatek původního asteroidálního pásu kolem Praslunce, který do míst vymetla gravitační činnost velkých planet v raných fázích vývoje systému. Je zdrojem krátkoperiodických komet a k jeho členům patří i velké planetky, z nichž některé řadíme dokonce do kategorie trpasličích planet (například Pluto, Makemake nebo Haumea). 

Oproti tomu Oortův oblak představuje sférický útvar obsahující triliony ledových těles, jež na samotné periferii Sluneční soustavy obíhají po náhodně skloněných dráhách. Jedná se o pozůstatky původního protoplanetárního disku a do těchto vzdáleností je vymetlo gravitační působení ostatních těles a rovněž intenzivní vichr vanoucí od Praslunce na samotném počátku existence naší soustavy. Pohyby těles v Oortově oblaku ruší okolní hvězdy a oblast je zdrojem dlouhoperiodických komet.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 10/2016
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Nejnovější verze robota SpotMini je štíhlejší než předchozí varianty

Věda

Vzdělaná Johanna, nevlastní dcera magistra Kelleyho, používala svůj literární um k znovuzískání rodinné prestiže

Historie

Genom Amišů obsahuje pozoruhodné věci

Věda

Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Zajímavosti

Výsadkáři ze 103. gardové divize se vracejí domů

Válka

Obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho se vydražil za 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu 9,8 miliardy korun. Dílo zobrazující Ježíše Krista se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Původní odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů, přepočtu 2,2 miliardy korun.
Aukce trvala podle agentury AFP pouhých 19 minut. Dražit se začalo na částce 70 milionů dolarů, tedy 1,5 miliardy korun. Totožnost kupce aukční síň zatím nezveřejnila.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907