Reklama


Jakou známe nejstarší horninu na Zemi?

01.07.2017 - Michal Švanda

Nejstarší hornina - Jedna z nejstarších hornin na Zemi pochází z kanadského výchozu Acasta Gneiss
Nejstarší hornina - Jedna z nejstarších hornin na Zemi pochází z kanadského výchozu Acasta Gneiss

Povrch naší planety je neustále přetvářen exogenními i endogenními činiteli, takže horniny, které běžně nalézáme, nejsou příliš staré. Nabízí se otázka, zda bychom přesto nemohli v některých lokalitách objevit horniny či nerosty, jež přečkaly do dnešních dnů v nezměněné podobě z období těsně po vzniku Země před víc než 4,5 miliardy let. 

Ukazuje se, že i zde platí úsloví „kdo hledá, najde“. Podobné nálezy lze očekávat v oblastech tzv. štítů, geologicky velmi starých lokalit, mezi něž patří například Kanadský štít. Nejstarší známou pozemskou horninu, tedy konglomerát minerálů, se podařilo objevit v roce 1999 ve výchozu Acasta Gneiss v Severozápadních teritoriích na území Kanady: Datuje se 4,031 ± 0,003 miliardy let do minulosti. 

Za nejstarší známý pozemský materiál se však považuje minerál zirkon objevený v metamorfovaném pískovci u Jack Hills v Západní Austrálii, jehož stáří se určuje na 4,404 ± 0,008 miliardy let.

Na Zemi se ovšem nachází i starší známý materiál – paradoxně ale není pozemského původu. Jedná se o měsíční vzorek č. 67215, který v roce 1972 sebrala posádka Apolla 16 v oblasti kráteru Descartes: Jeho stáří činí 4,46 miliardy let.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 10/2016
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Vzducholoď Italia, jež se v roce 1928 měla vznést k severnímu pólu, nakonec svého cíle dosáhla, poté však tragicky ztroskotala.

Zajímavosti

Sériová výroba návratových modulů lodí Sojuz

Vesmír

Zámek ční nad obcí Hohenschwangau

Historie

Hlavním receptem na léčbu takzvaného bombového (též šrapnelového) šoku byl klid a odpočinek

Válka

Dron Fury s novým motorem může provádět průzkum 15 hodin

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907