Reklama

Reklama

Jižní Korea: Ostrov na Korejském poloostrově

26.7.2013 - Marek Telička
Jižní Korea žije už více než 60. let ve stavu hrozícího válečného konfliktu. Dokázala si ovšem vybudovat jednu z nejsilnějších světových ekonomik a díky tomu i mohutnou armádu
Hlavní město Soul
Palác Gyeongbokgung
Ostrov Čedžu
Jihokorejský tank
Moderní Soul

Jižní Korea

Korejské národní vlajce se říká Taegukki. V jejích rozích jsou čtyři různé trigramy – taoistické symboly, které představují nebe, vodu, zem a oheň. Také červenomodrý jin a jang, symbol světla temnoty má původ v taoismu

I když leží Jižní Korea na poloostrově, je od pevniny zcela odříznuta. Mezi ní a pevninskou Asií totiž leží Severní Korea a hranice mezi dvěma státy, které se vzájemně neuznávají, je nejpřísněji střeženou dělicí čárou světa. V poslední době se vztahy mezi oběma zeměmi částečně zlepšují, ale další vývoj více než šedesátiletého konfliktu je pořád nejistý. Jeden z nejbohatších států světa je tak neviditelnou pupeční šňůrou stále svázán s komunistickým severem, s nímž po dlouhá století tvořil jediný mocný státní útvar.

Přískoky k (ne)dorozumění

Jižní i Severní Korea si dodnes nárokují nadvládu nad územím celého Korejského poloostrova. Sever a Jih jsou stále technicky ve válce, protože mezi nimi nikdy nebyla podepsána mírová dohoda. V posledních zhruba pěti letech se nicméně objevují náznaky zlepšení vztahů mezi státy. V říjnu 2007 podepsali tehdy ještě žijící komunistický lídr Kim Čong-il a jihokorejský prezident Ro Mu-hjon dohodu, která deklarovala vůli dodržení trvalého míru, závazek dalších rozhovorů na nejvyšší úrovni, ekonomickou spolupráci a obnovení dopravního spojení mezi státy. Jako velmi slibný se jevil projekt společné průmyslové zóny Kaesong.

Snaha řešit vzájemné neshody je ale neustále komplikována nejrůznějšími konflikty, které vždy opět nastartují agresivní konfrontační politiku. V nedávné minulosti se do cesty mírovým rozhovorům postavily třeba severokorejské raketové testy, potopení jihokorejské válečné lodi Čeonan nebo společné cvičení jihokorejského a amerického loďstva. Severní Korea dokonce hrozila zrušením všech předchozích závazků o neútočení a vypovězením Jihokorejců z průmyslové zóny v Kaesongu, jejíž rozvoj se tak velmi zbrzdil.

Vojenská a lidská síla

Dlouhá historie válečných střetů přinutila jihokorejskou vládu směřovat plných 15 procent svého rozpočtu do armády. Disponuje například 2 500 tanky, 1 700 velkorážními děly a 680 vrtulníky. V zemi je 3,7 milionu vojáků z povolání a absolvování vojenské služby je pro všechny muže povinné. V přepočtu na hlavu má Jižní Korea druhou nejpočetnější armádu na světě a předstihuje ji jen Severní Korea. V důsledku nepřátelství se Severem má tak Jižní Korea šestou nejpočetnější aktivní armádu na světě a druhé nejpočetnější záložní jednotky.

Země rozhodně netrpí nedostatkem lidských zdrojů, takže ze zhruba 50 milionů obyvatel pořád zbývá dost lidí, kteří se mohou věnovat činnosti nevojenské. Jde o jednu z nejhustěji osídlených oblastí světa. V současnosti se hustota obyvatel na kilometr čtvereční pohybuje kolem pěti set, což je pro představu desetkrát víc než celosvětový průměr a čtyřikrát víc než je hustota obydlení v České republice. V důsledku rychlého ekonomického rozvoje dochází k mohutnému přesunu lidí z vesnic do měst, přičemž širší oblast hlavního města Soulu je druhou největší metropolitní oblastí světa. Bydlí zde 24,5 milionu lidí – polovina všech Jihokorejců.

Tygr v tom umí chodit

Soul je ekonomickým srdcem státu, který od 60. letech 20. století nepřetržitě zvyšuje svoji výkonnost. Před čtyřmi desetiletími zde přitom byla úroveň HDP na hlavu srovnatelná s nejchudšími zeměmi Afriky a Asie. Úspěch byl dosažen díky úzkým vazbám mezi vládou a obchodem. Vláda podporovala dovoz surových materiálů a technologií před importem konzumního zboží a cílenou finanční politikou přiměla lidi k tomu, aby dali přednost spoření a investicím před okamžitou spotřebou. Asijská finanční krize se sice masivně projevila i zde a v roce 1998 klesl o HDP o 6,9 %, ale hned v letech 1999–2000 opět poskočil o 9 % nahoru. Jižní Korea poté přijala mnohá protikrizová opatření a ještě více otevřela trh zahraničním investicím. Výkyvy směrem dolů zde byly v posledních letech vždy okamžitě následovány výrazným růstem a jako jedna z mála rozvinutých zemí světa se Jižní Korea velmi rychle vypořádala s celosvětovou ekonomickou krizí. Země se řadí mezi takzvané Asijské tygry a má podle úrovně HDP čtrnáctou nejsilnější ekonomiku světa.


Foto, ilustrace: 
Shutterstock

Reklama