Reklama


Ženy špionky: Půvab ve službách rozvědky

03.07.2016 - Alena Vitáková

Práce vyzvědače není jen čistě mužskou záležitostí, mezi špiony bychom našli i ženy. Působí totiž nenápadně a málokdo by je okamžitě podezříval. Některé uspěly, jiné za tuto riskantní činnost zaplatily životem

Mezi nejznámější špiony historie patřily i ženy. Některé uspěly, jiné za tuto riskantní činnost zaplatily životem.
Mezi nejznámější špiony historie patřily i ženy. Některé uspěly, jiné za tuto riskantní činnost zaplatily životem.

Unionistický špeh v hlavním městě Konfederace

Kdo: Elisabeth Van Lew
Špionáž ve prospěch Unie

Američtí historikové ji označují za jednoho z nejlepších špionů občanské války (1861–1865). Jistě k její úspěšnosti přispěl fakt, že tehdejší společnost nepovažovala ženu za dostatečně mentálně schopnou takové činnosti, a proto na ni nepadl ani stín podezření.

Jižanská odpůrkyně otroctví

Přestože žila Elisabeth Van Lew (1818–1900) ve Virginii, tedy na území Konfederace, její rodina pocházela ze Severu a ona sama byla zavilou odpůrkyní otroctví. Avšak při svých špionážních aktivitách dokázala předstírat absolutní loajalitu Konfederaci. Informace dodávala Severu již od roku 1861, kdy pomohla uprchnout unionistickým zajatcům, které vybavila vedle jídla též tajnými zprávami pro jejich velení. Když se podobný případ opakoval o dva roky později, unionistické velení poslalo tajně do Virginie agenty, kteří ji měli oficiálně naverbovat.

Van Lew vytvořila v Richmondu, hlavním městě Konfederace, rozsáhlou špionážní síť, která opatřovala informace zcela zásadního charakteru, a zapisovala je pro seveřany neviditelným inkoustem. Údajně se při jejich přenášení maskovala za slabomyslnou žebračku, což jí vyneslo přezdívku Šílená Betty.

Když vojska Unie dobyla v dubnu 1865 Richmond, unionistický generál Ulysses Grant jí poděkoval: „Poslala jste mi ty nejcennější informace z Richmondu za celou válku.“ Když se o jejích aktivitách po válce dozvěděli její jižanští spoluobčané, vysloužila si tím opovržení a nenávist. Až do její smrti ji pak finančně podporovali přátelé ze Severu.

Naivita a slabá šifra

Kdo: Mata Hari
Špionáž ve prospěch Francie i Německa

Margaretha Zelle (1876–1917), známá orientální tanečnice nizozemského původu, začala kariéru v Paříži v roce 1905 pod pseudonymem Mata Hari. Její smyslný tanec se setkával s velkým ohlasem a ona tak cestovala se svým programem například do Berlína, Vídně, Madridu. Na svých cestách prožila mnoho afér s politickými a vojenskými představiteli.

Smyslná dvojitá agentka

Když začala válka v roce 1914, mnoho zahraničních známostí a časté cestování po Evropě způsobily, že na sebe soustředila zájem (nejen) francouzských vysokých činitelů. Nejprve ji po vypuknutí první světové války naverbovali Němci (za finanční úplatu), později ale přistoupila na obdobnou nabídku Francouzů a stala se dvojitou agentkou.

V lednu 1917 britští zpravodajci zachytili šifru, která je přivedla na stopu právě této stárnoucí tanečnice. Byla uvězněna a souzena jako německá špionka. Jelikož nebyla v žádném případě profesionální agentka a nedokázala se dobře hájit, svými výpověďmi si ještě přitížila. Přestože proti ní nebyly žádné přímé důkazy, nedobrá situace států Dohody na západní frontě a válečná psychóza vedly k tomu, že byla exemplárně odsouzena k trestu smrti. Její poprava se konala v říjnu 1917 a Mata Hari při ní odmítla pásku přes oči.

Přesné motivy jejích špionážních aktivit neznáme a mnozí jsou dodnes přesvědčeni, že byla nevinná a stala se jen obětí vykonstruovaného procesu v atmosféře mediální štvanice na špiony, kteří měli být odpovědní za neúspěchy na frontě.

Slečna Doktor

Kdo: Elsbeth Schragmüller
Špionáž ve prospěch Německa

Proslulá špionka z let první světové války Elisabeth/Elsbeth Schragmüller (1887–1940) byla jednou z prvních žen v Německu, které vystudovaly vysokou školu (v oboru chemie), a působila jako vědecká pracovnice.

Nepolapitelná „Slečna Doktor“

Její špionážní aktivity v letech první světové války jsou dodnes zahaleny rouškou tajemství, jisté však je, že po vypuknutí konfliktu se nacházela v Němci dobytém Bruselu a byla zde zaměstnána na posádkovém velitelství. Následně sloužila v oddělení IIIb (vojenské zpravodajství) hlavního štábu v Lille. V roce 1915 se stala vedoucí válečného zpravodajství v Antverpách. Koncem války měla hodnost nadporučíka a zároveň byla nositelkou Železného kříže I. třídy.

Jelikož žena byla v takto vysoké pozici novum, vyrojilo se mnoho spekulací o její činnosti za války. Mezi státy Dohody kolovaly tehdy legendy o jisté „slečně Doktor“, ale její identitu se spojeneckým tajným službám dlouho nedařilo odhalit.

Až v roce 1945 Američané získali spisy generálmajora Friedricha Gemppa, jenž působil ještě v Reichswehru. Dokumenty se zmiňovaly právě o Elsbeth. Nedostatek informací o její činnosti vytvořil prostor pro různé pověsti, jež se staly námětem pro romány a filmy, ale o jejich hodnověrnosti lze dlouze diskutovat. Například podle Magnuse Hirschfelda se „slečna Doktor“ měla s falešnými dokumenty pohybovat mezi německou a dohodovou stranou fronty a v roce 1918 v roli americké zdravotní sestry sbírala informace za frontovou linií.

Agentka s dřevěnou nohou

Kdo: Virginia Hall
Špionáž ve prospěch prontinacistického odboje a CIA

Gestapo tuto příslušnici SOE považovalo za jednoho z nejnebezpečnějších spojeneckých špionů. Američanka Virginia Hall (1906–1982) za druhé světové války působila v okupované Francii. Jistě stojí za zmínku, že v roce 1933 přišla při nehodě o nohu pod kolenem a od té doby používala dřevěnou protézu.

Kulhající agentka CIA

Jelikož hovořila výborně francouzsky a německy, přijela v roce 1941 do Vichy jako válečná reportérka. Všemožně pomáhala odboji a sbírala a předávala informace. Když v roce 1942 Němci zabrali vichystickou Francii, dostala rozkaz odejít. Jediná úniková cesta vedla přes zasněžené Pyreneje do Španělska. Později se vrátila do Francie a z pověření CIA školila partyzánské a zpravodajské jednotky.

Němci takzvanou „kulhající ženu“ hledali i prostřednictvím plakátů. Přestrojená za starého pasáka koz pak před invazí do Normandie v červnu 1944 procházela terén, vytipovávala vhodná místa pro seskok výsadkářů a sbírala informace o německých postaveních. Po válce vstoupila do CIA jako zpravodajská analytička.

Gestapu neřekla ani slovo

Kdo: Noor Inayat Khan
Špionáž ve prospěch prontinacistického odboje a Anglie

Budoucí špionka se narodila v Rusku indickým rodičům. Noor Khan (1914–1944) se s rodinou brzy přestěhovala do Anglie, kde také v roce 1940 vstoupila do ženské pomocné letecké služby WAAF a stala se rádiovou operátorkou. Později vstoupila do SOE a prodělala speciální výcvik.

Statečnost až za hrob

Přestože nadřízení měli pochyby o jejích předpokladech pro tajné poslání, Noorina plynulá francouzština a výborné obsluhování radiostanice je nakonec přesvědčily. V červnu 1943 byla s dalšími dvěma ženami vysazena v severní Francii. Podařilo se jí dostat do Paříže a i přes stahující se smyčku okolo agentů SOE odmítla odjet zpět do Londýna a pokračovala v odesílání zpráv od francouzských odbojářů.

V říjnu toho roku byla prozrazena a zatčena. Následující měsíc ji vyslýchali, a když se pokusila o útěk, Němci ji chytili a s označením „extrémně nebezpečná“ vsadili do řetězů. Během výslechů vůbec nespolupracovala a nakonec byla v září 1944 popravena v koncetračním táboře Dachau.

Dvojitou agentkou pod nátlakem

Kdo: Mathilde Carré
Špionáž ve prospěch Francie i Německa

Francouzská odbojářka se v průběhu druhé světové války stala nejen spojeneckou špionkou, ale nechala se naverbovat i Němci a působila jako dvojitá agentka. Mathilde Carré (1908–2007) byla učitelkou a po okupaci Francie vstoupila do kontaktu s odbojem a začala pracovat jako špionka pro zpravodajskou síť ve Francii. Zřejmě díky svým schopnostem nenápadného pohybu získala přezdívku „La Chatte“ (kočka).

Dvojitá kočička

Když Mathildu v listopadu 1941 zatkli Němci, gestapo jí dalo na vybranou – buď smrt, nebo práci dvojitého agenta. Vybrala si to druhé a pomohla Němcům rozbít její odbojovou skupinu. Následně byla v roce 1942 propašována do Anglie s úkolem infiltrovat SOE. MI5 však měla podezření, že se může jednat o dvojitou agentku, což se jim později v průběhu výslechu potvrdilo. Po válce ji odsoudili k trestu smrti, který byl zmírněn na dvacetiletý žalář. Byla propuštěna v roce 1954, následně vydala své paměti a tvrdošíjně vyvracela veškerá obvinění proti své osobě.

Skutečná Bondova dívka

Kdo: Krystyna Skarbek/Christine Grandville
Špionáž ve prospěch Britů

Polka původem z Varšavy byla velmi dobrodružné povahy. Do začátku války se stihla dvakrát vdát, zúčastnit se soutěže královny krásy a hodně cestovala po světě. Když došlo v roce 1939 k okupaci Polska, Krystyna Skarbek (1908–1952) byla pevně rozhodnutá stát se špionkou a v Anglii nabídla své služby SOE.

Nejoblíbenější Churchillův špion

Ještě koncem roku se přes Budapešť dostala do Polska a začala používat jméno Christine Grandville. Ve Varšavě si vybudovala zpravodajskou síť a dodávala Spojencům přes polské odbojáře řadu informací. Mimo jiné do Anglie poslala na jaře 1941 zprávu o koncentrujících se německých vojskách na sovětské hranici. Plakáty s Krystyniným portrétem nabízející vysokou odměnu za její dopadení visely na každé železniční stanici v okupovaném Polsku. V témže roce ji chytilo gestapo, při výslechu se ale kousla do jazyka tak silně, že jí tekla krev, přičemž předstírala tuberkulózní kašel. Němci se vyděsili a propustili ji. Krystyně se pak podařilo s pomocí britského diplomata dostat do Káhiry.

Její přesné informace ohledně chystaného útoku na SSSR udělaly dojem na britského premiéra, a následně získala přezdívku „nejoblíbenější Churchillův špion“.

Do další mise vstoupila v roce 1944, kdy byla vyslána do jižní Francie s úkolem pomáhat tamním odbojářům. Po válce se jejím intimním přítelem stal mimo jiné Ian Flemming, kterému posloužila jako vzor pro Bondovu dívku Vesper Lynd v Casinu Royale. Vesper byla přezdívka Krystyny, kterou jí dal v dětství její otec. V roce 1952 ji zastřelil žárlivý milenec.

Současná ruská hrdinka

Kdo: Anna Chapman
Špionáž ve prospěch Ruska

Před několika lety světem zahýbala aféra odhalené ruské agentky, které se podařilo dostat velice blízko k Baracku Obamovi. „Ruská krasavice s ohnivými vlasy“, „Sexy špionka“ nebo „Špionka 90–60–90“, třeba i takto byla v titulcích světových novin titulována Anna Chapman, rozená Kuščenko (*1982).

Špionka 90–60–90

Pochází z diplomatické rodiny z Volgogradu a díky sňatku s britským státním příslušníkem získala anglické občanství a pas. Coby vystudovaná ekonomka pracovala pro různé firmy v USA a zároveň působila jako špionka. Kremlu měla dodávat vysoce citlivé informace, jejichž obsah pochopitelně vzhledem k aktuálnosti tématu není dosud znám. V roce 2010 ji FBI po delším sledování zatkl a následně vyměnil (spolu s dalšími devíti ruskými špiony) s Ruskou federací za americké agenty. V Rusku se i přes přísný zákaz o čemkoli mluvit stala opravdovou celebritou. Působí mimo jiné jako modelka, moderátorka a ještě v roce 2010 dostala od prezidenta Dmitrije Medveděva státní vyznamenání.

Nezvěstná výsadkářka

Kdo: Marie Petrůňová
Špionáž ve prospěch Sovětského svazu

V roce 1944 vznikla v rámci čs. jednotek v SSSR rovněž 2. paradesantní brigáda, ve které sloužily i ženy. Mezi více než deseti, které prošly výsadkářským výcvikem, byla též Rusínka Marie Michalková, provdaná Petrůňová (1922–1945?). Jako radistka byla od parabrigády odvelena k takzvané rotě zvláštního určení, jednotce specializované na zpravodajské úkoly. Petrůňovou vysadili v noci na 17. dubna 1945 pod jménem Maria Rudinská spolu s velitelem Tkáčikem u Žiliny a od té doby je nezvěstná. Předpokládá se, že zemřela při dopadu, nebo že se dostala do rukou Němců, kteří ji jako špionku a příslušnici nepřátelské armády popravili.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Reklama



Reklama

Aktuální články

Ve strážních věžích na vrcholcích hor sídlily dobře vyzbrojené posádky, které chránily horské průsmyky před nomádskými agresory.

Zajímavosti

Třetihorní tučňák Kumimanu biceae měřil asi 1,77 metru a vážil kolem 100 kilogramů.

Věda

O tom, že si karnevalové období hojnosti dokázali Benátčané nad míru užít, svědčí opakované zákazy reje masek

Historie

Měnící se vzdálenost Měsíce od Země

Vesmír

Formace Stuk kdesi nad východní frontou, zima 1943/1944

Válka

Switchblade od Samson Motors má být prvním létajícím sporťákem.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907