100+1 zahraniční zajímavost 14/22: Byli dinosauři teplokrevní?

03.08.2022 - David Bimka

Pokud budeme dinosaury považovat za „přerostlé ještěrky“, pak lze automaticky předpokládat, že byli studenokrevní podobně jako dnešní plazi. Řada vodítek však napovídá, že tomu nejspíš bylo zcela naopak.

<p>Je možné, že se teplokrevnost u dinosaurů i předchůdců dnešních savců vyvinula současně – před 233 miliony let. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Je možné, že se teplokrevnost u dinosaurů i předchůdců dnešních savců vyvinula současně – před 233 miliony let. (foto: Shutterstock)


Reklama

V historii pozemských organismů existuje několik milníků, které čnějí z bouřícího moře evoluce jako majáky – a o jejichž počátku víme velmi, velmi málo. Ten první je očividný a na vydání všech souvisejících studií byl pokácen nejeden strom: Jak vlastně z neživého vzniklo živé? Milník číslo dvě dozajista tvoří prudké rozšíření kyslíku v atmosféře a tím třetím se stal okamžik, kdy se mořští živočichové přesunuli na souš, načež se u nich pro pohodlnější pohyb vyvinuly nohy. 

Kromě výše uvedeného sehrál pro náš druh klíčovou roli také „objev“ teplokrevnosti. Teplokrevní tvorové se od svých protějšků neliší ani tak faktickou teplotou krve: Zatímco u krokodýlů osciluje tělesná teplota mezi 30 a 33 stupni, u lidí jde o rozmezí 36 až 37 stupňů. Hlavní rozdíl tkví ve způsobu, jak si živočich zmíněné teplo obstarává. Studenokrevní spoléhají na okolí a kumulují především teplo slunečního záření, například nahříváním na kamenech. Naopak teplokrevná zvířata využívají vnitřní zdroje energie, což vyžaduje především neustálé hledání potravy i způsobů, jak se k ní co nejpohodlněji dostat. Více aktivity a více jídla pak poměrně přirozeně vede také k vyšší inteligenci. 

Kdy přesně se však popsaný rys vyvinul? Podle studie publikované koncem července v časopise Nature se zdá, že se u předků dnešních savců objevil asi před 233 miliony let a na jeho vývoj si příroda vystačila s pouhým milionem let, což v evolučním měřítku znamená doslova „přes noc“. Ještě zajímavější je, že právě v druhohorním triasu začali planetě dominovat dinosauři, o nichž se dlouho uvažovalo výhradně jako o studenokrevných. Že alespoň část z nich měla zřejmě „horkou“ krev stejně jako savci, se dočtete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Geotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)

Zajímavosti

New York City I - dílo abstraktního nizozemského malíře Pieta Mondriana z roku 1942.

Revue

Vizualizace landeru Peregrine na Měsíci. (zdroj: Astrobotic Technology, CC0)

Vesmír

Co se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)

Historie

Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, HonzachCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrdličky divoké tráví zimu na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907