100+1 zahraniční zajímavost 14/22: Byli dinosauři teplokrevní?
Pokud budeme dinosaury považovat za „přerostlé ještěrky“, pak lze automaticky předpokládat, že byli studenokrevní podobně jako dnešní plazi. Řada vodítek však napovídá, že tomu nejspíš bylo zcela naopak.
V historii pozemských organismů existuje několik milníků, které čnějí z bouřícího moře evoluce jako majáky – a o jejichž počátku víme velmi, velmi málo. Ten první je očividný a na vydání všech souvisejících studií byl pokácen nejeden strom: Jak vlastně z neživého vzniklo živé? Milník číslo dvě dozajista tvoří prudké rozšíření kyslíku v atmosféře a tím třetím se stal okamžik, kdy se mořští živočichové přesunuli na souš, načež se u nich pro pohodlnější pohyb vyvinuly nohy.
Kromě výše uvedeného sehrál pro náš druh klíčovou roli také „objev“ teplokrevnosti. Teplokrevní tvorové se od svých protějšků neliší ani tak faktickou teplotou krve: Zatímco u krokodýlů osciluje tělesná teplota mezi 30 a 33 stupni, u lidí jde o rozmezí 36 až 37 stupňů. Hlavní rozdíl tkví ve způsobu, jak si živočich zmíněné teplo obstarává. Studenokrevní spoléhají na okolí a kumulují především teplo slunečního záření, například nahříváním na kamenech. Naopak teplokrevná zvířata využívají vnitřní zdroje energie, což vyžaduje především neustálé hledání potravy i způsobů, jak se k ní co nejpohodlněji dostat. Více aktivity a více jídla pak poměrně přirozeně vede také k vyšší inteligenci.
Kdy přesně se však popsaný rys vyvinul? Podle studie publikované koncem července v časopise Nature se zdá, že se u předků dnešních savců objevil asi před 233 miliony let a na jeho vývoj si příroda vystačila s pouhým milionem let, což v evolučním měřítku znamená doslova „přes noc“. Ještě zajímavější je, že právě v druhohorním triasu začali planetě dominovat dinosauři, o nichž se dlouho uvažovalo výhradně jako o studenokrevných. Že alespoň část z nich měla zřejmě „horkou“ krev stejně jako savci, se dočtete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.
