Pokud budeme dinosaury považovat za „přerostlé ještěrky“, pak lze automaticky předpokládat, že byli studenokrevní podobně jako dnešní plazi. Řada vodítek však napovídá, že tomu nejspíš bylo zcela naopak.
V historii pozemských organismů existuje několik milníků, které čnějí z bouřícího moře evoluce jako majáky – a o jejichž počátku víme velmi, velmi málo. Ten první je očividný a na vydání všech souvisejících studií byl pokácen nejeden strom: Jak vlastně z neživého vzniklo živé? Milník číslo dvě dozajista tvoří prudké rozšíření kyslíku v atmosféře a tím třetím se stal okamžik, kdy se mořští živočichové přesunuli na souš, načež se u nich pro pohodlnější pohyb vyvinuly nohy.
Kromě výše uvedeného sehrál pro náš druh klíčovou roli také „objev“ teplokrevnosti. Teplokrevní tvorové se od svých protějšků neliší ani tak faktickou teplotou krve: Zatímco u krokodýlů osciluje tělesná teplota mezi 30 a 33 stupni, u lidí jde o rozmezí 36 až 37 stupňů. Hlavní rozdíl tkví ve způsobu, jak si živočich zmíněné teplo obstarává. Studenokrevní spoléhají na okolí a kumulují především teplo slunečního záření, například nahříváním na kamenech. Naopak teplokrevná zvířata využívají vnitřní zdroje energie, což vyžaduje především neustálé hledání potravy i způsobů, jak se k ní co nejpohodlněji dostat. Více aktivity a více jídla pak poměrně přirozeně vede také k vyšší inteligenci.
Kdy přesně se však popsaný rys vyvinul? Podle studie publikované koncem července v časopise Nature se zdá, že se u předků dnešních savců objevil asi před 233 miliony let a na jeho vývoj si příroda vystačila s pouhým milionem let, což v evolučním měřítku znamená doslova „přes noc“. Ještě zajímavější je, že právě v druhohorním triasu začali planetě dominovat dinosauři, o nichž se dlouho uvažovalo výhradně jako o studenokrevných. Že alespoň část z nich měla zřejmě „horkou“ krev stejně jako savci, se dočtete v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.
Shutterstock
ZajímavostiGeotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)
HistorieCo se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)
VědaPerleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, Honzach, CC BY-SA 4.0)