100+1 zahraniční zajímavost 8/26: Vesmírná mise Artemis II je dalším krokem k návratu lidí na Měsíc

Také jste naživo sledovali start mise Artemis II? Ne? Pak se nemusíte cítit nijak provinile, protože nebudete zdaleka sami. Jde vlastně paradoxně o úžasnou poklonu tomu, jak daleko možnosti lidstva pokročily. Oblet Měsíce a vyslání člověka do zatím nejhlubšího místa v kosmu jsou v našich dnešních myslích něčím téměř běžným.

Když 21. července 1969 stanuli američtí astronauti poprvé na lunárním povrchu, stamiliony lidí napříč planetou se zadrženým dechem sledovaly zrnitý televizní přenos v restauracích i doma, v USA, v zemích třetího světa i za železnou oponou (ano, i Čechoslováci si mohli užít dobytí Měsíce naživo a Sověti se zaťatými zuby přihlíželi vítězství USA ve vesmírných závodech). Tehdy se udál zázrak. Dnes? 

Pro spoustu lidí je to pouze další kosmická mise a média zaměstnaná dvěma válkami referují o Artemis II spíš okrajově. Nenechte se však zmýlit. Zdaleka nejde jen o nějaký „servisní“ projekt. Mise představuje důležitou přípravu na trvalé osídlení Měsíce, a pokud se vše bude odvíjet podle plánů, s velkou pravděpodobností nás už za několik let čeká i Mars. Science fiction se stane realitou, a to ještě za našich životů!

Nicméně možná tím nejlepším, co Artemis II běžným lidem přinesla, jsou úžasné fotky odvrácené strany zemského souputníka. Tu sice už dřív zkoumaly automatické sondy a na vlastní oči ji poprvé spatřili astronauti Apolla 8 v roce 1968, ale tentokrát posádka pořídila nové, mimořádně působivé záběry a popsala i jemné barevné rozdíly na povrchu. Zároveň přitom navrhla názvy pro dva dosud bezejmenné krátery – Integrity, podle své lodi Orion, a Carroll, na počest zesnulé manželky velitele Reida Wisemana… Více se o této historické misi dočtete v novém čísle časopisu 100+1 zahraniční zajímavost.

Vedle toulek vesmírem vás v nové „stoplusjedničce“ vezmeme na výlet na konec světa a ukážeme vám, proč největší hrozbu pro budoucnost Antarktidy může představovat člověk. Představíme vám také květinu, která dokáže „urychlit evoluci“ a nahlédneme za oponu globální výroby v Brazílii, kde v továrně na výrobu elektromobilů pracují dělníci v podmínkách, které připomínající moderní „otroctví“.

Podíváme se i pod hladinu oceánu. Po letech klesajícího počtu smrtelných útoků žraloků se tito predátoři opět vracejí a lidé v Austrálii si lámou hlavu: Jak ochránit plavce, aniž by bylo nutné žraloky zabíjet?

Čeká vás také fascinující pohled na pohřební rituály napříč kulturami a představíme vám města, kde se koncentruje světové bohatství. Podíváme se, jak se žije v americkém Charlestonu, kde se mísí historie, karibský šarm a evropská tradice a vypravíme se i do Horního Rakouska, kde se mezi alpskými kopci ukrývá překvapivé množství krás. V reportáži Davida Těšínského navštívíme noční Jeruzalém a podíváme se, jak zde místní slaví Chanuku.