Archeologové objevili dávno ztracené velké indiánské město

24.08.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Slaměná chýše kmene Vičitů, z jakých se zřejmě skládalo zmizelé indiánské město Etzanoa. Dějiště dávné bitvy se Španěly, se zřejmě nacházelo v dnešním jižním Kansasu.</p>

Slaměná chýše kmene Vičitů, z jakých se zřejmě skládalo zmizelé indiánské město Etzanoa. Dějiště dávné bitvy se Španěly, se zřejmě nacházelo v dnešním jižním Kansasu.


Reklama

Když Španělé, pohánění touhou po zlatě bezbožných domorodců, táhli z dnešního Nového Mexika na Středozápad, narazili na velké indiánské město Etzanoa. Tvořily ho chýše ve tvaru včelích úlů, mezi nimiž se rozkládaly zahrady se zeleninou a květy. Španělé zde napočítali dva tisíce takových domů, přičemž v každém z nich mohlo žít zhruba 10 lidí. Prý trvalo dva až tři dny, než člověk městem Etzanoa prošel.

Místní indiáni ovšem nebyli žádní naivkové. Brzy jim bylo jasné, co jsou Španělé zač a najednou conquistadory přepadlo asi 1 500 válečníků. Španělé sice měli děla, ale nakonec museli ustoupit. Když asi po 100 letech do této oblasti dorazila další výprava Evropanů, už žádné město nenašli. Od těch dob byla Etzanoa, jedno z největších známých sídel severoamerických indiánů, už jenom legendou.

TIP: Tajemství oblasti Nazca: Podzemní akvadukty zavlažovaly vyprahlou krajinu

Až americký archeolog Donald Blakeslee se nedávno dopátral, kde Etzanoa ležela. A našel pro to i archeologické důkazy. Město Etzanoa leželo v oblasti dnešního malého města Arkansas City v jižním Kansasu. O obyvatelích města Etzanoa toho stále víme jen velmi málo. Většina antropologů ale věří, že šlo o populaci prérijního kmene Vičitů.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Irwin & Mankins, neznámého data

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lidský mozek je tvarovatelný a my můžeme pomocí meditace hrát aktivní roli při jeho přetváření.

Zajímavosti

Mimořádně silná magnetosféra obří planety s vyznačenými dráhami velkých měsíců.

Vesmír

Egyptská technika tetování se zřejmě podobala té dnešní: Jehlou se pod kůži vnášelo barvivo na bázi uhlíku, pravděpodobně saze.

Zajímavosti

Dvojice houfnic ML-20, které jsou dnes součástí expozice v Petropavlovské pevnosti v Petrohradu

Válka

Nové fluoreskující štítky jsou bez problémů poživatelné.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907