Archeologové prozkoumali kráter po památné explozi na Hawthorn Ridge

Jednou z největších explozí první světové války bych výbuch více než 18tunové miny pod německým opevněním na Hawthorn Ridge. Odborníci poprvé prostudovali více než 100metrový kráter po této gigantické explozi

13.01.2024 - Stanislav Mihulka



Prvního července 1916 v 7:30 ráno se zvedli britští a francouzští vojáci prvního sledu a vyrazili do extrémně krvavé ofenzivy, která je známá jako bitva na Sommě. Během této rozsáhlé operace padlo celkem přes milion vojáků obou stran, což byla zcela nepřiměřená cena za v podstatě bezvýznamný zisk několika kilometrů území Spojenci. V této bitvě se také naplno projevily hrůzy zákopové války.

Deset minut před začátkem ofenzivy britští ženisté odpálili celkem 19 min, které umístili v pracně vyhloubených tunelech z britských do německých pozic. Jedna z největších min, pojmenovaná H3, vybuchla pod německou pevnůstkou označovanou jako Hawthorn Ridge Redoubt, která se nacházela u vesnice Beaumont-Hamel, dobyté Spojenci na samotném konci ofenzivy.

Exploze v zákopech

Gigantickou explozi, která prý byla slyšet až v Londýně, vyvolalo 18,4 tun ammonalu, tedy směsi TNT práškového hliníku a dusičnanu amonného, uloženého v hloubce 17 metrů. Výbuch vytvořil kráter o průměru přes 100 metrů, s hloubkou okolo 11 metrů. V okolí kráteru se pak bojovalo a na konci ofenzivy padl do rukou Spojenců po další, o něco menší explozi miny. Tento 107 let starý kráter je dodnes monumentem hrůz 1. světové války.

Exploze miny pod německou pevnůstkou na Hawthorn Ridge 1. července 1916. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War Museums, CC0)

Navzdory svému významu nebyl kráter na Hawthorn Ridge nikdy pořádně vědecky zkoumán. Britský forenzní geolog Jamie Pringle z Univerzity v Keele a jeho kolegové z různých oborů jako první detailně prostudovali kráter s využitím moderních technologií, včetně dronů, LiDARu a geofyzikálních metod. Výsledky tohoto pozoruhodného projektu uveřejnil odborný časopis Journal of Conflict Archaeology.

Badatelé objevili dva úseky německých zákopů s palebnými postaveními, které Němci vybudovali hned po explozi a dlouho se v nich bránili. Nalezli rovněž zbytky komunikačního kabelu, německý ostnatý drát a stopy po doposud neznámém tunelu, který zřejmě vykopali Němci, aby si vytvořili předsunuté postavení v zemi nikoho. Jde o první hmatatelné důkazy toho, jak Němci pohotově a úspěšně začlenili kráter do svých obranných linií.


Další články v sekci