Australští modropláštníci: Když spolu v páru zpívají, tak se méně podvádějí

29.02.2016 - Stanislav Mihulka

Být to u lidí, je to romantické. Společný zpěv je u modropláštníků pojistkou proti nevěře


Reklama

Mnoho druhů ptáků žije v párech. Někteří z nich jsou si doopravdy věrní, ale mnoho ptačích partnerů se ve skutečnosti podvádí, a užívají si mimopárový sex.

Australští pěvci modropláštníci rudohřbetí jsou proslulí svým záletnictvím. Samečci těchto modropláštníků vyrážejí mimo své teritorium a hledají si na sex okolní samičky.

Jako prostředek proti nevěře funguje u modropláštníků zpěv společně se samicí. Páry, které spolu takto často zpívají, jsou si více věrné a méně často vychovávají cizí potomky.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Biology Letters

  • Zdroj fotografií: Greg Miles / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Křídový pták Falcatakely forsterae.

Věda

Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim.

Historie

Stávající vesmírná smlouva zakazuje použití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Průzkum vesmíru, Měsíce a jiných nebeských těles by měl být motivován výhradně mírovými účely.

Vesmír

 Dohodová propaganda dokázala německé zločiny v Belgii propagandisticky využít.

Válka

Pod ochranou rodiny

Vorvani obrovští (Physeter macrocephalus) oplývají vysokou inteligencí a jsou obdařeni vyvinutým sociálním cítěním. Jestliže je některý vorvaň napaden, útočník je vzápětí vystaven nemilosrdnému zásahu dalších členů rodinného klanu. Například když se do nebezpečí dostane mládě ohrožované kosatkami nebo žraloky, vyšle signál a ostatní vorvani ihned připlavou. Utvoří kolem ohroženého jedince kruh, přičemž jejich hlavy směřují dovnitř a nebezpečné ocasy jsou připraveny uštědřit útočníkům smrtelnou ránu.

Příroda

Pro Evropany byly dřevěné inuitské mapy jen primitivním suvenýrem – ony však velice účinně kopírují topografii pobřeží.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907