Bosra: Poklad římského stavitelství

05.02.2015 - Dagmar Kulaviaková

Sýrie není jen místem válečného běsnění, ale nachází se tu také řada vzácných architektonických památek. Na jedno z nejbohatších nalezišť byste narazili v Bosře


Reklama

První zmínky o městě Bosra ležícím na jihu Sýrie nedaleko hranic s Jordánskem nalezneme na hliněných tabulkách z období egyptských faraonů ve 14. století př. n. l. Zlatý věk zde ale vypukl až ve 2. století, kdy se Bosra stala hlavním městem římské provincie Arabia Petraea.

Právě u Římanů má původ také největší zdejší architektonický skvost – rozlehlý amfiteátr. Až do poloviny 20. století byl z velké části ukryt a zakonzervován pod pískem, a představuje tak dnes jednu z nejzachovalejších staveb svého druhu na světě.

Kolos široký 102 m mohl pojmout na patnáct tisíc diváků a také jeviště zdobené korintskými sloupy se pyšnilo velkolepými rozměry – délkou 45 m a šířkou 8,5 m. Nad částí divadla se klenula prostorná dřevěná střecha, zbytek zakrývalo plátno. Traduje se, že během představení se do vzduchu rozprašovala aromatizovaná voda, aby se početným divákům lépe dýchalo.

Amfiteátr však zdaleka nepředstavuje jediný stavitelský unikát na území dnešní Bosry. Ve městě se nalézá také řada dalších památek z doby Římské a později Byzantské říše a najdeme zde rovněž množství upomínek na arabskou nadvládu. Jedná se nejen o zbytky veřejných lázní a fontán, ale i o pozůstatky křesťanských kostelů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Flickr



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907