Hlavní město USA vás okouzlí památkami, muzei i příběhy, které formovaly americkou i světovou historii

Po vyhlášení nezávislosti v roce 1776 a následných bojích s Brity zasedal americký Kongres postupně na osmi místech. Proto v národě stále silněji rezonovala touha po stabilním politickém centru. Roku 1790 tak George Washington zvolil oblast na břehu řeky Potomac, kde mělo srdce americké politiky tlouct. Jednalo se převážně o močálovitou krajinu, kterou poskytly státy Maryland a Virginia, přičemž samostatnost nového celku následně vyjádřila zkratka D. C., tedy District of Columbia.

V následujícím roce dostal architekt Pierre Charles L’Enfant za úkol vypracovat plán budoucí aglomerace. Francouz navrhl velkorysý komplex s parky a elegantními budovami, stejně jako šachovnicovou síť ulic protkanou diagonálními třídami. Kolem roku 1800 již stál Bílý dům i budova Kongresu, který tudíž mohl začít v novém sídle zasedat. Katastrofu pro hlavní město znamenala tzv. druhá válka za nezávislost, kdy se britské jednotky roku 1814 Washingtonu zmocnily a zapálily právě i Bílý dům či Kapitol. Jejich rekonstrukci pak zkomplikovala ještě občanská válka, která skončila až v roce 1865.

Řím ve Spojených státech

Po oslavách stého výročí založení Washingtonu postupně vznikl tzv. Federální trojúhelník s úředními budovami či nádherné hlavní nádraží, svého času největší na světě. Ve městě přitom dodnes platí zákaz stavění výškových budov: Žádný dům nesmí přesáhnout Kapitol, jenž měří 88 metrů. Washington proto představuje jediné americké velkoměsto bez mrakodrapů.

Na návštěvu metropole byste si měli vyhradit alespoň tři dny. Čekají vás tam totiž nejen ikonické budovy, ale také řada bezkonkurenčních muzeí, krásných parků i sympatických čtvrtí s evropským nádechem. Většina turistů začíná u Kapitolu, kde sídlí dvoukomorový parlament: Budova dlouhá více než 200 metrů, jejíž inspirací se stal římský Pantheon i bazilika sv. Petra, je nejimpozantnější stavbou ve městě a symbolizuje centrum americké demokracie.

Prohlídka začíná v 55 metrů vysoké rotundě, kde zaujmou například vlysy zobrazující scény z americké historie. Z přilehlých sálů vás určitě ohromí Statuary Hall, se sochami významných Američanů. V jižní části lze navštívit zasedací sál Sněmovny reprezentantů a v té severní sál Senátu, zatímco z návštěvnické galerie si můžete zasedání obou komor dokonce vychutnat naživo. Vstupenky jsou zdarma a panuje o ně takový zájem, že se doporučuje objednat si je předem online.

Od Luthera po Trumpa

Východně od Kapitolu stojí budova Nejvyššího soudu a Knihovna Kongresu. První zmíněnou zkrášlují korintské sloupy, díky nimž připomíná řecký chrám. Centrum druhé instituce tvoří Budova Thomase Jeffersona, jehož osobní sbírka se pro ni stala základem. Dnes knihovna schraňuje přes 100 milionů svazků, miliony manuskriptů, grafik, map, atlasů či časopisů a tamní regály měří celkem asi 1 300 kilometrů. Dojem na vás udělá nádherná vstupní hala i rozlehlá čítárna, kde můžete posedět u jednoho z mahagonových stolů pod padesátimetrovou kupolí.

Minout byste samozřejmě neměli ani National Mall: Jedná se o čtyři kilometry dlouhý a půl kilometru široký park, původně zatravněný pás v centru města. Jeho západní část dnes zdobí historické památky, zatímco na východě směrem ke Kapitolu najdete muzea světového významu. Mall představuje také politické a kulturní shromaždiště. V roce 1963 se stal například dějištěm Pochodu na Washington, během nějž pronesl Martin Luther King Jr. svůj slavný projev, a v lednu 2009 tam zhruba dva miliony diváků přihlížely uvedení Baracka Obamy do úřadu.

Pocta velikánům

Mramorový památník Abrahama Lincolna z roku 1922 se inspiroval athénským Parthenonem a vypíná se na samotném západním konci Mallu. Vede k němu 58 schodů symbolizujících věk, v jakém prezident podlehl útoku atentátníka, zatímco 38 dórských sloupů podepírajících střechu odpovídá tehdejšímu počtu států federace. Pod impozantní šestimetrovou sochu sedícího státníka umístěnou uvnitř se podepsal americký tvůrce Daniel Chester French.

V blízkosti se pak nacházejí dva válečné památníky: Ten severní připomíná konflikt ve Vietnamu a na jeho černých mramorových deskách je vyryto 58 tisíc jmen padlých a nezvěstných. Jižní monument potom uctívá památku více než 37 tisíc Američanů, kteří mezi léty 1950 a 1953 zemřeli v korejské válce. Ani nedaleký mramorový památník Thomase Jeffersona, hlavního autora Deklarace nezávislosti a třetího prezidenta USA, nezapře inspiraci římským Pantheonem. Pochází z roku 1943 a uvnitř se tyčí politikova bronzová socha. 

Naprosto nepřehlédnutelný je potom Washingtonův monument zhruba ve třetině Mallu: Na výšku měří 169 metrů a podařilo se jej dokončit v roce 1885. Po dobu občanské války nicméně práce ustaly a jejich navázání lze dodnes zřetelně rozeznat podle rozdílných druhů použitého kamene. Výtah v útrobách obelisku vás vyveze na vyhlídkovou plošinu ve výšce 150 metrů, odkud budete mít celou metropoli jako na dlani.

Na skok do muzeí

Mezi Washingtonovým monumentem a Kapitolem se na Mallu nacházejí nejznamenitější muzea v zemi. Minout byste neměli například Národní muzeum americké historie, jež vás seznámí se sociálními, kulturními, vědeckými i technickými dějinami USA. Expozice zahrnují vše od garderoby prvních dam až po vývoj dopravních prostředků. Národní přírodovědné muzeum pak stejně jako mnoho dalších spadá pod Smithsonův institut, vstup je zdarma a spatříte tam na 120 milionů exponátů souvisejících s přírodními vědami – počínaje dinosaury a konče slavným diamantem Hope.

Milovníky moderního umění jistě zaujme Hirshhornovo muzeum, v jehož sbírkách figurují zhruba čtyři tisíce obrazů a dva tisíce soch. Národní galerie umění pak vystavuje na čtyřicet tisíc artefaktů, které vznikly mezi 13. a 21. stoletím. Spatříte tam tedy originály Botticelliho, Raffaela, Cézanna, Renoira i průkopníka abstrakce Jacksona Pollocka. Pozoruhodnou východní budovu instituce navrhl v roce 1978 americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei, mimo jiné autor skleněné pyramidy v pařížském Louvru.

Závan Evropy

Návštěva Washingtonu by samozřejmě nebyla úplná, kdybyste si neprohlédli Bílý dům: Až do jeho nitra však turisté od teroristických útoků z 11. září 2001 bohužel nesmějí. Na procházku pak můžete vyrazit do nedaleké čtvrti Georgetown, kde si budete připadat jako ve staré Anglii. Mozaika místního života je pestrá a příjemná, proto nepřekvapí, že jde o domov řady politických i kulturních prominentů. A najdou se tam i české stopy: Se svým manželem v místě přebývala sběratelka umění a mecenáška Meda Mládková, která později v Praze vybudovala Museum Kampa. K dalším známým obyvatelům Georgetownu patřila americká politička Madeleine Albrightová, jež se vždy hlásila ke svým českým kořenům.

Výlet do hlavního města USA můžete zakončit třeba na proslulém hřbitově Arlington, kde se na ploše asi 250 hektarů nachází na 400 tisíc hrobů. Snad všichni příchozí míří k věčnému ohni, planoucímu u prostých náhrobků dvou zavražděných bratrů – prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a senátora Roberta Kennedyho. U hrobu neznámého vojína zas nepřetržitě stojí čestná stráž. A pokud by vám ani poté washingtonské zajímavosti nestačily, hned „za rohem“ se rozkládá nepřehlédnutelná budova Pentagonu…