Od obří pyramidy k zasněženým sopkám: Puebla patří k nejprůmyslovějším i nejzajímavějším státům Mexika
Mexický stát Puebla zaujme nejen nespoutanou přírodou posetou vulkány, ale bohužel i historií plnou válek a krveprolití. Dnes přitom patří k nejvíc průmyslově rozvinutým v celé středoamerické zemi.
Kostel Iglesia de Nuestra Señora de los Remedios se tyčí na pozůstatcích Velké pyramidy v Cholule. (foto: Shutterstock)
Puebla – oficiálně Estado Libre y Soberano de Puebla, tedy „svobodný a suverénní stát Puebla“ – představuje jeden z 31 států Mexika. Svou rozlohou odpovídá necelé polovině Česka a s více než šesti miliony obyvatel je pátým nejlidnatějším v zemi.
Rozprostírá se kolem stejnojmenného města, které roku 1531 založili španělští dobyvatelé, aby lépe zabezpečili obchodní cestu mezi Ciudad de México a přístavem Veracruz. S obchodem pak do oblasti přišel ekonomický růst a nezastavil se ani v dalších stoletích. V současnosti se tak jedná o nejvíc industrializovaný mexický stát: Nutno však dodat, že rozvoj se odehrává ve městech, zatímco venkov zůstává do značné míry zapomenutý v čase.
Mezi dvěma sopkami
Hlavní město Puebly leží asi sto kilometrů jihovýchodně od Ciudad de México a láká hlavně svým historickým jádrem, zapsaným na seznam UNESCO. Ulice s koloniální architekturou doslova hýří barvami díky nádherným malovaným dlaždicím talavera a k vidění je tam řada náboženských staveb i tradičních obydlí.
Nicméně největší historickou hodnotou oplývá Velká pyramida v přilehlé Cholule, která je podle objemu největší na světě. Tyčí se sice do výšky „pouhých“ 25 metrů, ale její základna měří 300 metrů na šířku a 315 metrů na délku – zatímco v případě Velké pyramidy v Gíze se jedná zhruba o 230 metrů. Masivní stavba zasvěcená bohu Quetzalcóatlovi, který měl tradičně podobu bílého opeřeného hada s vousy, však nepředstavuje jedinou pyramidu na území státu.
Pico de Orizaba neboli Citlaltépetl, nejvyšší vrchol Puebly i celého Mexika, ční do nadmořské výšky 5 636 metrů. (foto: Shutterstock)
Zhruba hodinu jízdy směrem k hranicím se státem Veracruz se v nadmořské výšce přes 2 450 metrů rozkládá rovněž lokalita pojmenovaná Cantona: Zatím se dočkala jen minimálního archeologického průzkumu a podle předpokladů dosud vydala pouze asi desetinu svých pokladů. Přírodní krásy státu pak reprezentuje obzvlášť národní park Iztaccíhuatl–Popocatépetl. Dostal jméno podle dvojice sopek, jejichž zasněžené vrcholky čnící do nadmořské výšky přes pět tisíc metrů lze jasně rozeznat z širokého okolí.
Rozlehlé lesy zajistily parku přezdívku „plíce Puebly“ a prochází jím řada turistických stezek. Mezi návštěvníky se rezervace těší dokonce natolik velké oblibě, že se některé její části – včetně samotných sopek – bohužel musely pro veřejnost uzavřít, aby se zabránilo možným nevratným škodám.
Nadnárodní menu
Po výšlapu rozhodně přijde vhod místní specialita zvaná mole: Podle situace se jedná o omáčku nebo marinádu, v níž vedle ovoce, oříšků a chilli papriček nechybí například ani skořice či římský kmín. O pozici státu, kde se mole začalo vařit poprvé, spolu soupeří Puebla a Oaxaca, odkud také pocházejí nejznámější varianty pokrmu.
Za pozornost rozhodně stojí rovněž horký nápoj atole, který se připravoval už v předkolumbovské éře: Jde o řidší kaši z kukuřičné mouky, jež se dochucuje směsí koření a čokolády. A opomenout samozřejmě nelze ani mexické národní jídlo chiles en nogada, jehož recept se zrodil právě v Pueble.
Stručné dějiny mexického Puebla
Oblast se stala domovem prvních lidí, kteří se na území dnešního Mexika usadili. Nejstarší dochované stopy osídlení se datují dvanáct tisíc let do minulosti a podařilo se je objevit v údolí Tehuacán. Během mezoamerické éry, jejíž předklasické období započalo kolem 2. tisíciletí př. n. l., ovládala region řada civilizací, včetně Toltéků či Aztéků. Roku 1519, na sklonku poklasického období, však do oblasti vstoupil Hernán Cortés, zabral ji pro španělskou korunu a Aztéckou říši zcela rozvrátil.
Historie státu Puebla se začala psát roku 1531, kdy vysoký královský úředník Juan de Salmerón spolu s misionářem Toribiem de Benavente položili základy stejnojmenného města v údolí Cuetlaxcoapan. Během války za nezávislost na Španělsku, jež se rozhořela v roce 1810, stála obec na straně Mexika. Na počátku 20. století se region proměnil v dějiště prvních bojů mexické revoluce, která se zrodila jako vzpoura proti diktatuře Porfiria Díaze a vedla ke změně politického systému.
V období míru pak Puebla těžila z blízkosti metropole Ciudad de México a z napojení na obchodní síť. Infrastruktura se rozrůstala a obzvlášť samotné město Puebla prošlo industrializací, takže dnes ho obklopuje čtvrtá největší metropolitní oblast v zemi.
