BrambleBee ve skleníku s ostružinami
V dnešním světě postupně mizí opylovači, především včely. Přitom právě včely jsou klíčovými opylovači celé řady plodin a jejich zmizení může zásadně poškodit zemědělství a ohrozit potravinovou bezpečnost.
Záchranou pro plodiny i zemědělce by mohli být autonomní pomocníci s opylováním, ať už miniaturní drony nebo velcí opylovací roboti. Jednoho takového robota postavili ve Spojených státech. Je to specialista na opylování ostružníků ve skleníku.
TIP: Zemědělství budoucnosti: Zastoupí včely robotičtí opylovači od Walmartu?
Kdo kdy někdy viděl ostružiník, tak nejspíš tuší, že opylovat zkroucenou a někdy i ostnitou liánu, na které lahodné plody trčí do všech stran, nebude úplně snadné. Robot BrambleBee je proto vybavený systémem pro přesně cílené opylování. BrambleBee nejprve projede skleníkem a zmapuje polohu jednotlivých květenství ostružiníků. Poté si naplánuje optimální postup na opylování a pustí se do práce. Použije speciální manipulátor na to, aby s ním opylil každý květ, který to potřebuje. BrambleBee sice není tak elegantní a levný jako včely, jejich práci ale do určité míry zastane.
TechXplore
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
