Lidé Bajau mají větší slezinu. Díky tomu se potopí do větší hloubky a na delší dobu
Mořský nomád Bajau ve svém živlu
Lidem etnika Bajau se přezdívá mořští nomádi. Žijí v Jihovýchodní Asii a jsou proslulí tím, že naprostou většinu svých životů stráví na moři, na flotilách obytných lodí. Odpovídá tomu i jejich strava, tvořená prakticky jen rybami a škeblemi, které si Bajau vyloví z mořských hlubin.
Odborníci si už dávno všimli, že se lovci Bajau mohou potápět až do hloubek kolem 70 metrů bez jakéhokoliv moderního vybavení. Genetici se teď rozhodli zjistit, zda během historie Bajau nezískali nějaké evoluční výhody, které by byly patrné v jejich genech.
TIP: Nepřízeň evoluce: Časem asi přijdeme o schopnost tolerovat alkohol
Když badatelé přečetli genom 59 lidí etnika Bajau a porovnali je s dalšími etniky zjistili, že se jejich DNA nápadně liší od ostatních lidí mutacemi na minimálně 25 místech. Jedním z nich je gen zvaný PDE10A, který určuje velikost sleziny. Lidé Bajau skutečně mají oproti ostatním průměrně větší slezinu. Tento orgán přitom hraje klíčovou roli při potápění, protože při ponoru se tělo snaží využít veškerý dostupný kyslík, k čemuž slouží i stlačování sleziny. Lidé Bajau mají proto při potápění nezanedbatelnou výhodu.
Cell Press
ZajímavostiObliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.
VesmírKosmická loď s jaderným termálním pohonem
VálkaLST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.
PřírodaČást sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.
