Great Lakes: Pět jezerních obrů

08.08.2019

Severoamerický kontinent ukrývá netušená přírodní bohatství. K nejcennějším patří oblast Great Lakes na pomezí Spojených států a Kanady. Skupině pěti gigantických jezer náleží dlouhá řada světových prvenství, zejména co se týká rozlehlosti, a tedy i významu

<p>Niagarské vodopády oddělují Erijské a Ontarijské jezero a tvoří největší vodní masu Severní Ameriky. Nejvyšší a nejznámější ze tří kaskád je Horseshoe neboli „podkova“.</p>

Niagarské vodopády oddělují Erijské a Ontarijské jezero a tvoří největší vodní masu Severní Ameriky. Nejvyšší a nejznámější ze tří kaskád je Horseshoe neboli „podkova“.


Reklama

Přestože je Great Lakes faktickou součástí území USA a Kanady, region od roku 1924 používá vlastní vlajku tvořenou červenými pruhy na bílém pozadí doplněnou o pečeť Sjednocených Velkých jezer. Červená barva symbolizuje krev prolitou ve válkách, bílá čistotu a svobodu a modrá barva na pečeti zastupuje modř vody Velkých jezer.

Dohromady zaujímají třikrát větší plochu než Česká republika a jejich obrysy jsou jasně patrné i na satelitních snímcích z vesmíru. Množství vody, které zadržují, tvoří pětinu globálních sladkovodních zásob. Pokud by se Velká jezera vylila z břehů, celé území USA by pokryl tři metry vysoký příliv

A ve výčtu statistických rekordů bychom mohli pokračovat: Impozantní sílu přírodního živlu ilustrují vodní kaskády spojující jednotlivá jezera. Nejznámější z nich jsou Niagarské vodopády – předěl mezi Erijským a Ontarijským jezerem. Každou minutu se z výšky padesáti metrů zřítí 160 tisíc krychlových metrů vody, a jde tak o nejmohutnější vodní masiv v Severní Americe

Rekordní miliony

Životodárná vláha představuje ideální podmínky pro pěstování plodin – ostatně jejich vliv na krajinu je tak obrovský, že dokonce vytvářejí specifické mikroklima. Region zajišťuje čtvrtinu veškeré zemědělské, ale i průmyslové a hornické produkce Spojených států. Podíl na tom má především okolní husté osídlení: V průběhu minulých staletí tam v relativně těsné blízkosti vyrostly jedny z největších metropolí na obou stranách hranic. Bohatě zalidněné aglomerace jako Chicago, Milwaukee, Detroit či kanadské Toronto obývá dohromady na šedesát milionů lidí

 

Už od 19. století slouží jezera jako koridor pro lodní dopravu. S výjimkou zimní sezony, kdy většina jejich hladiny zamrzá, tam trvale operuje na sto trajektů pro velkoobjemový náklad a převážejí zejména nerostné suroviny z těžby v okolí. Přírodní bariéry v podobě vodopádů postupně překlenul systém gigantických zdymadel, takže dnes se lze lodí dostat od delty řeky Svatého Vavřince u Atlantiku až hluboko do vnitrozemí. Splavná trasa pak ústí v Mexickém zálivu.

Jezera umírají

Jenže právě civilizace je také důvodem, proč unikátní jezerní ekosystém v posledních letech trpí. Navzdory průzračnosti (například „ontario“ znamená v jazyce Irokézů „křišťálová voda“) jsou jezera plná chemických sloučenin, které ničí biodiverzitu a negativně ovlivňují i lidské zdraví. První zprávy o vymírání druhů se datují už do roku 1880, kdy tam zaregistrovali přemnožení invazních kaprů. Vesměs jde o následky nešetrného zacházení s přírodou z dřívějších let, kdy místní továrny nerespektovaly ekologické zásady. Erijské jezero bylo už v roce 1960 dokonce prohlášeno za mrtvé: Znečištění dosáhlo takové úrovně, že tamní život zanikl. Od té doby se situace o něco zlepšila, přesto je stále co dohánět. V roce 2010 proto americká Agentura pro ochranu životního prostředí představila plán s ambiciózním cílem kompletně jezera revitalizovat, vyčistit pobřeží a zlepšit kvalitu vody. Do projektu přitom investovala skoro půl miliardy dolarů. 

Obří hřbitov lodí

Od konce 17. století, kdy se na Velkých jezerech rozšířila lodní doprava, došlo v tamních vodách ke stovkám nehod. Ztroskotáním skončilo přinejmenším šest tisíc plavidel, což si podle odhadů vyžádalo na třicet tisíc životů. V roce 1978 dokonce otevřelo u Hořejšího jezera své brány specializované muzeum, počet exponátů však stále není konečný: Zatím poslední havárie se sice odehrála v roce 1975, voda ovšem každý rok vydává další dávno ztracené vraky. Největší katastrofa se datuje do listopadu 1913, kdy oblast zasáhla extrémně silná bouře – zahynulo tehdy 250 lidí a bylo zničeno 19 lodí.

STRUČNÉ DĚJINY

Z geologického hlediska lze zrod jezerních pánví, zaplavených dnes miliardami kubíků vody, vysledovat do pleistocénu, kdy Severní Ameriku pokrývaly ledovce. Jejich tání spolu s tektonickou aktivitou zemské kůry dalo posléze vzniknout příhodným kotlinám, jež se zhruba před 7 000–32 000 lety zalily vodou a postupně se zformovaly do dnešní podoby. Nejprve se zřejmě utvořila pouze dvě jezera a teprve následné zdvihy zemské kůry je dál rozdělily.

Doména Francouzů

Prvními lidmi, jimž se naskytl úchvatný pohled na tento přírodní zázrak, se stali indiáni, především Irokézové. Podle současných výzkumů existovalo v místě osídlení již deset tisíc let před přelomem letopočtu, dlouho před tím, než se zpráva o existenci Velkých jezer dostala až k evropským objevitelům. 

V novodobých dějinách oblast poprvé zmapovala výprava pod vedením francouzského dobrodruha Jacquese Cartiera, který se na počátku 17. století coby první Evropan plavil po řece Svatého Vavřince a pronikl až do míst dnešního Montrealu. Přímo Velkých jezer ovšem ještě nedosáhl – to se povedlo teprve jeho krajanovi Samuelu de Champlainovi, jenž v roce 1615 doplul do Huronské zátoky. 

Nejvýznamnější osobností, která se zasloužila o rozvoj kontaktů se starým kontinentem, se stal René Robert Cavelier de la Salle. Nejenže poprvé splouval řeky Mississippi či Ohio, ale především s místními indiány uzavřel mírové smlouvy, a umožnil tak vznik obchodních styků. Hlavní artikl tehdy představovaly kožešiny, ale s rozvojem lodní dopravy postupně rostl i průmyslový význam oblasti, až se nakonec proměnila v jeden z hospodářsky nejdůležitějších regionů Severní Ameriky. V Detroitu na pobřeží Michiganského jezera například vyrostla automobilová továrna Henryho Forda. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 107 milionů; očekávaná doba dožití: 77,5 roku; prům. počet dětí: 1,73 na ženu; věková struktura: 24 % obyv. do 19 let, 14 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Chicago má 2,7 milionu obyv.; náboženství: 80 % křesťanství, 4 % jiná náboženství, 16 % bez vyznání; oficiální jazyky: angličtina a francouzština; obyv. pod hranicí chudoby: 12 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: region na hranicích USA a Kanady; prezident/premiér: Donald Trump (USA), Justin Trudeau (Kanada); volby: do amerického Kongresu se konají každé dva roky, do kanadského parlamentu každé čtyři roky.

Ekonomika

HDP: šest bilionů amerických dolarů; měna: americký dolar, s kurzem 1 : 23 Kč; kanadský dolar, s kurzem 1 : 17 Kč. 

GEOGRAFIE

Rozloha: 244 700 km², zhruba jako Velká Británie; charakter území: největší skupina sladkovodních jezer na světě, navzájem propojených krátkými řekami; podnebí: vlhké, kontinentální, jezera zvyšují srážkový úhrn, objevuje se tzv. sněhový efekt; min. noční / max. denní teploty (°C) v Chicagu: leden–březen −2 až −9 / −1 až 8, duben–červen 4–15/21–27, červenec–září 12–18/28–29, říjen–prosinec −6 až 0 / 9–17; nejnižší a nejvyšší bod: Ontarijské jezero (75 m) / Hořejší jezero (183 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907