Dobrá zpráva pro měsíční základnu: Zemská atmosféra proniká až na povrch Měsíce
Zemská atmosféra po miliardy let postupně uniká do vesmíru a její částice dopadají na povrch Měsíce. Mohlo by jít o dobrou zprávu pro budoucí kolonisty.
V měsíčním regolitu, který přivezi na Zemi astronauti z misí Apollo, vědci objevili překvapivě vysoké množství tzv. těkavých látek – například vody, oxidu uhličitého, helia, argonu nebo dusíku. Některé z těchto látek se na Měsíc dostávají prostřednictvím slunečního větru, jejich množství, zejména v případě dusíku, se ale na našeho souputníka nemohlo dostat jen tímto způsobem.
Už v roce 2005 přišli japonští vědci z Tokijské univerzity s tezí, podle které by mohla část těchto těkavých látek pocházet přímo ze Země, konkrétně z horních vrstev atmosféry. Předpokládali ale, že k tomu mohlo docházet jen v rané historii planety, kdy ještě Země neměla silné globální magnetické pole.
Měsíc jako archiv Země
Nová studie z Rochesterské univerzity ale ukazuje něco jiného. Tým vedený Shubhonkarem Paramanickem a profesorem Ericem Blackmanem pomocí počítačových simulací zkoumal dva scénáře: ranou Zemi se slabým magnetickým polem a silným slunečním větrem a moderní Zemi s pevným magnetickým polem a slabším slunečním větrem.
Výsledky simulací ukazují, že moderní podmínky jsou pro transport částic na Měsíc efektivnější. Magnetické pole totiž částicím nebrání, ale naopak vytváří „dálnici“, po které mohou cestovat až k Měsíci.
V roce 2024 objevili vědci z Oxfordu v Grónsku 3,7 miliardy let staré horniny, které obsahovaly informace o magnetickém poli dávné Země. Analýza objevených minerálů ukázala, že tehdejší magnetické pole bylo srovnatelné s tím dnešním a částice z naší atmosféry tak mohly unikat do vesmíru a dopadat na Měsíc prakticky po celou historii Země.
Podobné „atmosférické sdílení“ se neomezuje jen na Zemi. Také Pluto ztrácí částice své řídké atmosféry, které jsou přitahovány jeho největším měsícem Charonem. Podobné procesy mohou probíhat i na jiných planetách, například na Marsu, který kdysi měl magnetické pole a hustší atmosféru.
Zjištění vědců by mohlo mít i praktické dopady. Díky miliardám let toku částic je možné, že se na Měsíci nahromadilo více těkavých látek, než odborníci až dosud předpokládali. Část z nich by mohla posloužit budoucím kolonistům nebo osádce plánované základny na Měsíci.
