Evoluční překvapení: Primáti se možná zrodili v extrémních podmínkách severu
Naši nejstarší příbuzní nebyli „děti džungle“, jak se dlouho myslelo, ale spíš houževnatí dobrodruzi, kteří zvládli horká léta i mrazivé zimy. Nový výzkum odhaluje, že příběh primátů začíná ve zcela jiném prostředí, než jsme si doposud představovali.
Nová studie vědců z Univerzity v Readingu otřásá dosavadními představami o původu primátů – skupiny, do které patří i člověk. Podle dosavadních teorií byly domovinou našich dávných předků tropické pralesy. Podle nejnovějších zjištění ale sahají kořeny primátů až do chladných a nehostinných oblastí severní polokoule před 66 miliony let.
Evoluční puzzle
Tým výzkumníků analyzoval 479 druhů primátů – 178 vyhynulých známých z fosilií a 301 stále žijících. Vědci propojili genetická data, fosilní nálezy i geografické rozšíření a na základě tzv. „superevolučního stromu“ – rekonstruovali nejen příbuzenské vztahy, ale i to, kde a v jakých klimatických podmínkách naši předci žili. Do modelů badatelé zahrnuli také posuny kontinentů a paleoklimatické mapy, čímž vytvořili jakýsi atlas dávného klimatu. Studie byla publikována v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Život v extrémech
Výsledky naznačují, že první primáti pravděpodobně obývali severní Ameriku s drsným, sezónně proměnlivým klimatem: horká léta střídaly mrazivé zimy. Tito tvorové museli být odolní, všežraví a schopní přizpůsobit se prudkým změnám prostředí. Někteří možná dokonce přežívali zimy v hibernaci, podobně jako dnešní medvědi – náznaky toho vidíme i u dnešních nártounů a lemurů, kteří stále dokážou upadnout do dlouhého spánku.
Podle hlavního autora Jorgeho Avaria-Llauturea výsledky „zcela převrací tradiční představu, že první primáti vzešli z džungle“. Spíš než dětmi tropů byli první primáti odvážní přeživší severských zim. Teprve později, jak se klima planety měnilo, pronikli jejich potomci i do tropických oblastí, kde se začali dále vyvíjet a diverzifikovat.
Zjištění, jak se dávní primáti dokázali adaptovat na extrémní klimatické změny, má význam i pro současnost. Může totiž pomoci pochopit, jak si dnešní primáti – včetně člověka – poradí s rychlými změnami prostředí, kterým čelí v důsledku globálních změn klimatu.
