Jak prostředí ovlivňuje rychlost světla?
Na první pohled by se mohlo zdát, že se světlo pohybuje vždy stejně. Jakmile ale opustí prostředí vakua, začíná se řídit zcela jinými fyzikálními pravidly.
Rychlost světla považujeme za jednu z fyzikálních konstant. Uvedené však platí pro jeho rychlost ve vakuu neboli vzduchoprázdnu, která činí přesně 299 792 458 m/s. Jakmile se světlo pohybuje skrz jiné prostředí než vakuum, rychlost jeho šíření se mění, a nejlépe danou změnu popisuje veličina indexu lomu: V materiálech se světlo pohybuje pomaleji kvůli interakci s jejich atomy a elektrony. Index lomu látky je tedy větší než jedna, což udává míru zpomalení světla v uvedeném prostředí. Například sklo nebo voda mají větší index lomu než vzduch, takže se světlo v prvních dvou šíří pomaleji.
U jistých materiálů závisí hodnota indexu lomu na vlnové délce procházejícího záření, tudíž se různé „barvy“ mohou šířit odlišnou rychlostí. Zmíněný jev se označuje jako disperze a využívá se v některých optických přístrojích.
V prostředí obsahujícím nabité částice, jako je plazma, panuje ještě složitější situace a dochází tam ke komplikované interakci elektromagnetického vlnění s látkou. Ovlivněna je přitom nejen rychlost, ale i další vlastnosti světla.
