Neklidná Antarktida: Ledovcem soudného dne otřásla série ledotřesení
Vědci díky antarktickým seismickým stanicím objevili stovky ledotřesení způsobených odlamováním a převracením ledových ker u ledovce Thwaites. Zjištění by odborníkům mohlo pomoci sledovat stabilitu tohoto obřího pevninského ledovce a jeho potenciální vliv na hladinu moří.
Ledotřesení představuje speciální typ zemětřesení, které vzniká v chladných oblastech s množstvím ledu. Poprvé bylo zaznamenáno na severní polokouli (hlavně v Grónsku) před více než 20 lety. Původcem těchto ledových otřesů jsou především velké kusy ledu, které se oddělují od ledovce a padají do vody.
Ledotřesení soudného dne
Vědci až doposud znali ledotřesení téměř výhradně ze severní polokoule. Seismolog Thanh-Son Pham z Australské národní univerzity ale nedávno odhalil spoustu doposud přehlížených ledových otřesů, které se odehrály v Antarktidě mezi lety 2010 až 2023. Své výsledky uveřejnil v odborném časopise Geophysical Research Letters.
Pham prostudoval data seismických stanic v Antarktidě a objevil v nich celkem 362 seismických událostí, z nichž 245 pochází z oblasti konce masivního pevninského ledovce Thwaites, známého též jako Ledovec soudného dne. Většina z těchto otřesů jsou podle Phama zmíněná ledotřesení.
Podle předešlých výzkumů vznikají ledotřesení obvykle tehdy, když se z mateřského ledovce odlamují vysoké a úzké kusy ledu. Tyto kusy narážejí do mateřského ledovce a generují seismické vlny, které se šíří na vzdálenost tisíců kilometrů.
Ledotřesení je unikátní tím, že při něm nevznikají žádné vysokofrekvenční zemětřesné vlny. Ty přitom hrají klíčovou roli při detekci a určení místa původu u typických seismických zdrojů, jako jsou například zemětřesení, vulkány nebo jaderné exploze. To je také důvod, proč byla ledotřesení objevena až relativně nedávno.
Varování z Antarktidy
Zajímavé je, že na rozdíl od Grónska zde nehraje hlavní roli sezónní oteplování vzduchu. Největší nárůst ledovcových zemětřesení nastal v letech 2018–2020, kdy se výrazně zrychlil pohyb ledového jazyka ledovce Thwaites směrem k oceánu. Tento proces byl nezávisle potvrzen satelitními pozorováními.
Příčina zrychlení zřejmě souvisí s podmínkami v oceánu, jejichž vliv na stabilitu ledovců zatím není úplně jasný. Právě to dělá z ledovce Thwaites tak nebezpečný objekt: pokud by se celý zhroutil, zvýšil by globální hladinu moří až o tři metry, přičemž k jeho rozpadu by mohlo dojít relativně rychle.
Druhá největší skupina zaznamenaných otřesů se objevila u antarktického ledovce Pine Island. Tyto události byly lokalizovány 60 až 80 kilometrů od mořského okraje, takže je podle vědců nepravděpodobné, že by je způsobovalo převracení ledovcových ker. Jejich původ zůstává záhadou a bude vyžadovat další výzkum.
