Aztécký obchod v novém světle: Co prozradil obsidián z Templo Mayor?
Nová archeologická studie odhaluje, že aztécká říše nebyla pouze vojenskou velmocí, ale i centrem složitých obchodních sítí, které spojovaly celou Mezoameriku.
Nejnovější archeologická studie, publikovaná v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, nabízí fascinující vhled do obchodních sítí a náboženských praktik Aztéků. Vědci z Tulane University a mexického archeologického projektu Proyecto Templo Mayor analyzovali 788 artefaktů z obsidiánu – vulkanického skla, které bylo v předkolumbovské mezoamerice nesmírně cenné. Výsledky studie zásadně mění naše chápání toho, jak fungovala aztécká ekonomika a jak daleko sahal její vliv.
Poklad z Templo Mayor
Artefakty pocházejí z Templo Mayor, hlavního chrámu v srdci aztécké metropole Tenochtitlán – dnešního Mexico City. Jedná se o nejrozsáhlejší chemickou analýzu obsidiánu, jaká kdy byla na tomto místě provedena. Pomocí technologie přenosné rentgenové fluorescence (pXRF) odborníci zjistili, odkud jednotlivé kusy pocházejí. Tato metoda umožňuje určit „geochemický otisk“ každého artefaktu, aniž by jej poškodila.
Aztékové dávali jednoznačně přednost zelenému obsidiánu z pohoří Sierra de Pachuca. Téměř 90 % analyzovaných artefaktů, především ceremoniální předměty – miniatury zbraní, šperky či ozdoby soch – pochází právě odtud. Tento konkrétní druh obsidiánu byl nejen esteticky ceněný, ale měl i mytologický význam – spojoval se s legendárním městem Tollan.
Zajímavé ale je, že zbytek artefaktů pochází z nejméně sedmi dalších lokalit, včetně oblastí mimo politickou kontrolu Aztéků, jako například Ucareo v západním Mexiku. Tyto suroviny byly většinou využívány k výrobě nástrojů a nacházely se hlavně ve stavební výplni chrámu, což naznačuje, že byly dostupné i obyčejným obyvatelům skrze místní trhy.
Obsidiánová dálnice
Výsledky výzkumu ukazují na existenci pokročilé ekonomiky Aztéků, která nezávisela jen a pouze na dobyvačných akcí, ale očividně také na aktivním obchodováním na velkou vzdálenost. Tento obchod přitom probíhal i s rivaly Aztéků. Analýzy rovněž ukázaly, že se obsidián dostával do Aztécké říše spíše prostřednictvím trhu než třeba loupením v pohraničí.
Podle hlavního autora studie Diega Matadamas-Gomory z Tulane University podobné analýzy umožňují sledovat, jak se v čase vyvíjí expanze impéria, politické aliance a obchodní sítě. „Ačkoliv Aztékové preferovali zelený obsidián, rozmanitost nalezených druhů ukazuje na existenci trhu, který zajišťoval přísun obsidiánu z různých oblastí,“ přibližuje Matadamas-Gomora.
Studie zároveň sleduje, jak se využití obsidiánu vyvíjelo v čase – od počátků Tenochtitlánu kolem roku 1375 n. l. až po jeho pád v roce 1520. V raných fázích se ve výbavě města objevovalo více různorodých zdrojů obsidiánu, a to jak v běžných nástrojích, tak v rituálních předmětech. Po roce 1430, kdy Aztékové upevnili svou moc, začal v náboženských obřadech dominovat výhradně obsidián ze Sierra de Pachuca. To podle vědců naznačuje sílící centralizaci a standardizaci rituálů.
