Prehistoričtí inženýři: Neandertálci vařili kosti na tuk už před 125 tisíci lety
Před 125 tisíci lety provozovali neandertálci v dnešním Německu sofistikované „dílny“, kde z kostí stovek zvířat vařením získávali výživný tuk. Jde o další důkaz, že tito dávní lidé byli mnohem organizovanější a prozíravější, než jsme si dosud mysleli.
Neandertálci, často podceňovaní jako primitivní sběrači a lovci, ve skutečnosti velmi dobře rozuměli hodnotě potravy – především tuku, který je energeticky bohatý a mimořádně cenný v obdobích nedostatku.
Nový výzkum publikovaný v časopise Science Advances přináší důkazy o tom, že před 125 tisíci lety provozovali tito dávní příbuzní moderního člověka u jezera v dnešním středním Německu propracované „tukové dílny“, kde ze stovek zvířecích kostí vařením získávali kaloricky výživný kostní tuk.
Tuk jako cenný zdroj
Zatímco naši afričtí předci už dávno věděli, jak z kostí získat morek, neandertálci šli ještě dál. Archeologové z německého institutu MONREPOS a Leidenské univerzity objevili na lokalitě Neumark-Nord 2 tisíce rozdrcených kostních fragmentů velkých savců, jako byli jeleni, koně nebo zubři. Z těchto kostí – mnohdy již zbavených morku – pravděpodobně dlouhým vařením ve vodě získávali takzvaný kostní tuk, bohatý na energii.
Tato činnost podle vědců vyžadovala nejen značné množství surovin, ale i pečlivé plánování a organizaci. Kostní tuk se totiž vyplatí získávat pouze tehdy, pokud je k dispozici velké množství kostí – jinak by námaha s jejich sběrem, transportem a zpracováním byla neúměrná. Výzkumný tým proto předpokládá, že neandertálci shromažďovali a z různých částí krajiny do tukové „dílny“ přesouvali části těl ulovených zvířat, které si strategicky ukládali do zásoby.
„Tohle nebyla nahodilá činnost. Vidíme tu pečlivě plánovaný lov, selektivní zpracování na různých místech a efektivní využití zdrojů,“ vysvětluje hlavní autor studie Dr. Lutz Kindler.
Ekologičtí inženýři
Výjimečnost lokality Neumark-Nord spočívá v tom, že nejde jen o izolované naleziště, ale o dochovanou kulturní krajinu starou 125 tisíc let, v níž lze rozeznat různé typy aktivit na různých místech. Zatímco v jedné části krajiny se zpracovávala zvěř jako jeleni s minimálními zásahy, jinde docházelo k intenzivnímu porcování dnes již vyhynulých slonů Palaeoloxodon antiquus – kolosálních zvířat vážících až 13 tun – a právě na tukovém místě se systematicky získával tuk z kostí stovek zvířat.
Objevy z oblasti Neumark-Nord naznačují, že neandertálci si nejen dovedli efektivně obstarat potravu, ale byli schopni plánovat a využívat své okolí na vyšší úrovni, než jsme si dosud představovali. Množství zpracovaných zvířat – jen na jedné lokalitě nejméně 172 velkých savců v krátkém časovém období – svědčí o výrazném zásahu do místní fauny. A nejde o ojedinělý případ. Podobné stopy lidské činnosti vědci objevili i v dalších lokalitách v okolí, včetně pozůstatků po porážce desítek nosorožců a slonů.
„Pravděpodobně vidíme jen špičku ledovce, pokud jde o neandertálský vliv na tehdejší populaci velkých býložravců,“ komentuje rozsah nálezů profesor Wil Roebroeks z Leidenské univerzity.
Neandertálci se tak jeví jako mnohem schopnější, chytřejší a adaptabilnější hominidé, než jak byli tradičně líčeni. Zdaleka nešlo jen o lovce s kyjem – byli to ekologicky vnímaví stratégové, kteří si uměli připravit zásoby i na horší časy.
