Archeologové ve slovenských Vráblích odkryli pohřebiště se 77 bezhlavými kostrami. Vědci nyní nabízejí nečekané vysvětlení
Desítky bezhlavých koster nalezených na Slovensku byly dlouho považovány za důkaz dávného masakru. Nový výzkum ale naznačuje mnohem složitější příběh neolitických rituálů.
Množství pohřbených lidí bez hlav ve slovenských Vráblích by podle nového výzkumu nemuselo souviset s nějakou osudovou krizí nebo masakrem. Na snímku překrývající se bezhlavé kostry, anatomicky spojené i rozpojené části těl a jednotlivé kosti objevené v roce 2022. (foto: Cambridge University Press, CC BY 4.0)
Desítky lidských koster ležících zdánlivě bez ladu a skladu na sobě i vedle sebe, přičemž prakticky všem scházejí lebky. To, co zní jako popis z hororového filmu, je ve skutečnosti realita naleziště Vráble-Veľké Lehemby na jihozápadním Slovensku, kde od roku 2012 probíhají archeologické práce.
Mohlo by se jednat o pozůstatky neolitického masakru nebo o hrůzné svědectví dávné krize před zhruba 7 tisíci lety? Podle prvních výsledků výzkumu této mimořádné archeologické lokality, uveřejněných v odborném časopisu Proceedings of the Prehistoric Society, se zdá, že tomu tak není.
Bezhlavé pohřby
„Ve skutečnosti máme důkazy, že tyto neobvyklé pohřby objevené na lokalitě Vráble byly součástí společenských praktik utvářejících tehdejší místní i nadregionální vztahy,“ líčí vedoucí výzkumu Martin Furholt z Kielské univerzity. „Známek konfliktu či krize při těchto vykopávkách nacházíme jen omezené množství.“
Příklady lidských koster z lokality Vráble-Veľké Lehemby. (foto: Cambridge University Press, CC BY 4.0)
U vstupu do sídliště archeologové odkryli kostry nejméně 78 jedinců uložených v různých polohách a bez zjevného uspořádání, přičemž 77 z nich postrádalo lebku. Jedinou výjimkou byla dětská kostra, u níž se lebka zachovala.
První poznatky naznačují, že mezi smrtí těchto lidí a jejich uložením do země uplynula jen krátká doba. Také se ukazuje, že nešlo o násilně stětí lidí, ale o pečlivé a odborně provedené odstranění lebek. Jednou z pracovních hypotéz je, že šlo o rituální praktiky, při nichž lebky uchovávány odděleně.
Rozsáhlé neolitické sídliště ve Vráblích patří mezi nejdůležitější archeologické lokality kultury s lineární keramikou ve střední Evropě. Archeologové zde odkryli pozůstatky více než různě starých 300 domů, přičemž v některých obdobích bylo současně obýváno až 80 staveb. Sídliště existovalo několik století, přibližně mezi lety 5250 a 4950 př. n. l.
Výzkum lokality Vráble pokračuje a v budoucnu by mohl přinést více informací o tehdejších obyvatelích a jejich životě.
