Teploty v Evropě překračují 40 °C. Podle vědců je paradoxně může přiživovat chladná oblast oceánu u Grónska

Evropu v posledních dnech sužují mimořádně vysoké teploty, jejichž hlavním hybatelem je změna klimatu způsobená emisemi skleníkových plynů. Klimatologové však upozorňují, že na intenzitě evropských vln veder se může podílet i méně očekávaný faktor – rozsáhlá oblast neobvykle chladné vody v severním Atlantiku jižně od Islandu a Grónska.

Tento útvar, označovaný jako „studená skvrna“, představuje výraznou teplotní anomálii v severním Atlantiku: zatímco většina světových oceánů se v důsledku změny klimatu otepluje, právě zde povrchová voda naopak dlouhodobě chladne.

Výjimka v oteplujícím se oceánu

Studená skvrna je předmětem intenzivního výzkumu už řadu let. Vědci ji považují za jeden z možných signálů slábnutí důležitého systému mořských proudů známého jako Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). Tento „dopravní pás“ oceánu přenáší teplou vodu z tropů na sever, kde se ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a klesá do hlubších vrstev oceánu. Odtud se pak vrací zpět na jih.

Pokud by AMOC výrazně zeslábl nebo se dokonce zastavil, mělo by to podle vědců dalekosáhlé důsledky pro klima na celé planetě. Severní Evropu by čekaly mnohem drsnější zimy, některé oblasti jižní Asie a Afriky by zasáhla sucha a podél severního Atlantiku by vzrostla hladina moří.

Na první pohled by se mohlo zdát, že chladnější vody v Atlantiku mohou Evropu před rostoucími teplotami chránit. Dosavadní výzkumy naznačují, že tomu může být právě naopak. Oceánograf Gerard McCarthy z irské Maynooth University upozorňuje, že studená skvrna rozhodně nepředstavuje „pojistku“ proti globálnímu oteplování. Naopak může některé extrémní projevy počasí ještě zesilovat.

Řada studií totiž ukazuje, že nejvýraznější evropské vlny veder často nastávaly právě v obdobích, kdy byla tato oblast severního Atlantiku mimořádně chladná. Výzkum z roku 2016 označil studené anomálie v Atlantiku za běžného předchůdce velkých evropských vln veder od 80. let minulého století.

Jak studená voda podporuje vznik vln veder

Klíčovou roli přitom hraje tryskové proudění – úzký pás velmi silného větru ve vysokých vrstvách atmosféry, který obvykle vane ze západu na východ a významně ovlivňuje počasí v Evropě. Rozhraní mezi studenou a teplejší mořskou vodou mění teplotní poměry nad severním Atlantikem, a tím ovlivňuje jeho polohu i rychlost.

Právě toto rozhraní funguje jako jakási vodicí linie pro větry i tryskové proudění, a významně tak ovlivňuje cirkulaci vzduchu nad severním Atlantikem.

Podle vědců se vlivem této anomálie tryskové proudění více vlní, zpomaluje a vychyluje se severněji. Místo aby přecházelo přes Evropu, stáčí se více k severu a vede severněji než obvykle. Nad Evropou se pak snadněji vytvoří rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu označovaná jako „tepelná kopule“.

Taková tlaková výše dokáže nad jedním regionem setrvat i řadu dnů. Potlačuje tvorbu oblačnosti, umožňuje intenzivní sluneční ohřev a brání příchodu chladnějšího vzduchu, což vede k dlouhotrvajícím a velmi intenzivním vlnám veder.

Roli může hrát i tající Grónsko

Podle klimatoložky Marileny Oltmannsové z Univerzity v Brémách začíná celý řetězec událostí už na Grónsku. Tání tamního ledového příkrovu uvolňuje do severního Atlantiku velké množství sladké vody. Ta má nižší hustotu než slaná mořská voda, zůstává při hladině a přispívá ke vzniku chladnější vrstvy na povrchu oceánu.

Vzniklá studená oblast pak ovlivňuje oceánské i atmosférické proudění. Oltmannsová se domnívá, že tento mechanismus může být jedním z důvodů, proč se Evropa během léta otepluje rychleji než většina ostatních částí světa.

Podobný závěr přinesla také studie z roku 2023 založená na počítačových simulacích. Výzkumníci porovnali modely klimatu se studenou skvrnou i bez ní a zjistili, že její přítomnost vede k delším a intenzivnějším evropským vlnám veder.

Proč je severní Atlantik výjimkou

Zatímco průměrná teplota povrchu světových oceánů od roku 1900 vzrostla přibližně o 1 °C, oblast studené skvrny podle studie z roku 2019 naopak ochladla až o 0,9 °C. Vědci dlouho diskutovali, zda je příčinou větší únik tepla z oceánu do atmosféry, nebo změny v oceánské cirkulaci.

Nejnovější výzkum přinesl nové argumenty podporující druhou možnost. Podle jeho autorů není studená skvrna důsledkem intenzivnějšího ochlazování mořské hladiny, ale především toho, že do této oblasti přitéká méně teplé vody. To podporuje hypotézu, že za vznikem anomálie stojí právě slábnoucí AMOC.

Přestože se většina klimatologů shoduje, že Atlantická meridionální cirkulace postupně slábne, zůstává nejisté, jak rychle bude tento proces pokračovat a zda by během tohoto století mohlo dojít k jejímu úplnému kolapsu.

Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu, který dlouhodobě patří k předním odborníkům na AMOC, přiznává, že jeho pohled se v posledních letech změnil. Zatímco dříve považoval úplné zastavení tohoto systému za nepravděpodobné, nyní odhaduje pravděpodobnost takového scénáře na více než 50 procent.

Podle Rahmstorfa by šlo o změnu s mimořádně závažnými dopady pro mnoho částí světa. Právě proto označuje současný vývoj za velmi znepokojivý a varuje, že případný kolaps AMOC by představoval jednu z nejvážnějších klimatických hrozeb, jakým by lidstvo mohlo v budoucnu čelit.