Kdy snídáte? Rozsáhlá studie spojuje obvyklý čas snídaně s tím, jak dlouho bude dotyčný člověk žít

Většina doporučení odborníků týkajících se snídaně se zaměřuje na to, co bychom měli ráno jíst. Rozsáhlá studie dospělých Američanů ale naznačuje, že stejně důležité může být i to, kdy snídáme. A podle jejích výsledků může jít doslova o život. Čas, kdy během dne přijmeme první a poslední kalorie, totiž zřejmě souvisí s délkou života.

Dřívější studie hledaly souvislost mezi vynecháváním snídaně nebo pozdním nočním jídlem a horším zdravotním stavem. Jak velké riziko ale představuje samotná doba, kdy jíme, zůstávalo nejasné. Č'-lej Šan z čínské Chua-čungské univerzity vědy a technologie (HUST) a jeho kolegové proto analyzovali údaje 31 044 Američanů ve věku 40 let a více. Data pocházela z amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES) z let 1999 až 2018. Účastníci v rámci průzkumu zaznamenávali vše, co během předchozích 24 hodin snědli a vypili, včetně času jednotlivých jídel a nápojů.

Kdy snídat a kdy si dát poslední jídlo?

Výzkum publikovaný ve vědeckém časopise European Journal of Clinical Nutrition považoval za „první jídlo“ jakékoli kalorické jídlo nebo nápoj zkonzumovaný po čtvrté hodině ranní. Nemuselo tedy jít o klasickou snídani.

Vědci následně údaje o stravování propojili s informacemi o úmrtích účastníků zaznamenaných do konce roku 2019. Během mediánu sledování 8,6 roku zemřelo 7 129 lidí, z toho 2 259 v důsledku kardiovaskulárního onemocnění.

Analýza zohledňovala řadu dalších faktorů, například věk, kouření, fyzickou aktivitu, kvalitu stravy, index tělesné hmotnosti, energetický příjem, příjem alkoholu a existující onemocnění. Přesto se objevil poměrně výrazný trend: čím později lidé jedli poprvé, tím vyšší bylo jejich riziko úmrtí.

Ve srovnání s lidmi, kteří si první jídlo dali mezi 7. a 8. hodinou ranní, měli ti, kteří jedli poprvé mezi 8. a 10. hodinou, o 10 procent vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny.

U lidí, kteří se poprvé najedli mezi 10. hodinou a polednem, bylo riziko vyšší o 19 procent. A u těch, jejichž první jídlo přišlo až po poledni, dokonce o 29 procent. Podobný trend se objevil také v případě úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

U posledního jídla je vztah složitější

Výsledky týkající se posledního jídla dne byly o něco komplikovanější. Riziko totiž nerostlo jednoduše s každou další hodinou. Ve srovnání s lidmi, kteří jedli naposledy mezi 19. a 20. hodinou, měli ti, kteří poslední jídlo stihli ještě před 19. hodinou, o 13 procent vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. U lidí, kteří jedli naposledy až po půlnoci, bylo riziko vyšší o 27 procent. Nejnižší modelované riziko připadalo přibližně na 20. hodinu.

Autoři studie zároveň upozorňují, že uvedené optimální časy pro první a poslední jídlo dne nemusí být ideální pro každého. Především z výsledků nelze vyvozovat, že pozdní snídaně nebo večeře samy o sobě způsobují kratší život. Studie totiž ukazuje souvislost, nikoli příčinný vztah.

Čas, kdy člověk jí, může být například důsledkem jeho zdravotního stavu, a nikoli jeho příčinou. Přesto podobné výzkumy přidávají další střípek do mozaiky poznatků o tom, že pro naše zdraví nemusí být důležité jen co jíme, ale také kdy jíme.