Odvrácená strana meditace: Místo vnitřního klidu může u některých lidí přinést úzkosti, depresi i psychické potíže

Koloběh dní je neúprosný a v posledních letech se točí stále rychleji. Na člověka se valí povinnosti v práci nebo ve škole, vůči rodině i přátelům. Pořád je potřeba něco dělat, na něco myslet, zajistit vše potřebné. Stále hodnotíme, bilancujeme a srovnáváme sebe i své okolí. Když už je chvíli klid od povinností, vkradou se nám do mysli další úkoly či výčitky minulosti.

Nároky na náš mozek ale klade i obyčejný relax s knížkou nebo počítačovou hrou. Jednoduše si nejsme schopni úplně odpočinout, ani když máme pocit, že odpočíváme. Nekonečný tlak okolí i sebe sama pak vede ke stresu, nespokojenosti a v extrémních případech i k rozvoji závislostí nebo vyhoření.

Právě toto přetížení by měla řešit meditace, moderně označovaná jako mindfulness (z angličtiny přeloženo jako „všímavost“). Jejím smyslem je odsunout všechny myšlenky, aby se tělo i mysl dostaly do naprosté relaxace zvané nirvána (neboli vyvanutí jáství), a získat čas, abychom se soustředili pouze sami na sebe tady a teď. Pravidelné praktikování mindfulness by pak mělo pozitivně ovlivňovat naše pocity a vést k lepšímu životnímu nastavení, vnitřnímu klidu a větší vyrovnanosti.

Meditace není všelék

Zatímco pozitivní dopady meditace jsou dobře známé, o jejich odvrácené tváři se nemluví. Meditace totiž není pro každého. Úzkostné pocity, deprese, a dokonce i psychotické epizody nebo pocit, že svět není opravdový, přitom popsali už buddhističtí učenci a zakladatelé meditace před 1 500 lety ve spisu Dharmatráta.

V novodobé historii pak na odvrácenou stranu meditace upozornil známý psycholog Arnold Lazarus roku 1976. „Meditace není všelék. Při nekontrolovaném využívání může tento postup vyvolat psychiatrické problémy,“ píše ve své studii a uvádí výše zmíněné důsledky. I přes tato varování se však věda začala důkladně věnovat vedlejším účinkům mindfulness praktik až v novém tisíciletí.

Hned dva seriózní výzkumy proběhly v roce 2022. První z nich testoval žáky ve věku 11 až 14 let z 84 škol napříč Velkou Británií. Výsledek byl překvapivý. V porovnání s kontrolní skupinou se ukázalo, že meditace nedokázala zlepšit duševní pohodu dětí. Naopak mohla mít škodlivé účinky na méně psychicky odolné děti.

Druhá studie se zaměřila na 953 Američanů se zkušeností s meditací. Z nich 10,4 procenta uvedla nežádoucí zkušenosti spojené s meditací, které trvaly alespoň měsíc. Nejčastěji šlo o úzkost, znovuprožívání traumatických vzpomínek a zvýšenou emoční citlivost.

Miliardové mlčení

Všechny studie zabývající se riziky meditace nedávno vyhodnotil a rozvinul experimentální psycholog Miguel Farias. Poukázal mimo jiné na to, že nežádoucí účinky se mohou vyskytnout u lidí bez předchozích problémů s duševním zdravím. Dokonce i u těch, kteří se meditaci věnovali jen nepravidelně a nijak hloubkově. 

Farias nepopírá pozitivní účinky meditace, na to existuje spousta kvalitních důkazů. Upozorňuje ale na skutečnost, že nežádoucí účinky meditace nejsou vůbec vzácné; na to, jak často se objevují, se o tématu v podstatě mlčí.

Mindfulness a vedení meditací je přitom v dnešní uspěchané době vyhledávaný, rozšířený, a především lukrativní byznys. Jen ve Spojených státech se v této oblasti točí 2,2 miliardy dolarů, což vede k otázkám, jestli nám hlavní představitelé tohoto směru něco netají a zda si jsou negativních dopadů vědomi. Podle svědectví některých osobností přímo spojených s tímto hnutím o odvrácené straně meditace jejich přední propagátoři moc dobře vědí, jen o tom nemluví.

Právě to, že o negativních dopadech meditace nemá širší společnost ponětí, může být ve výsledku větší problém než samotné úzkostné stavy, do nichž se mohou meditující dostat. Pokud o rizicích této metody nevíme, můžeme být poté mnohem více zaskočeni, že se místo pocitu úlevy dostaví špatné pocity, deprese či jiné psychotické stavy. O to horší pak mohou být celkové dopady.

Včas šlápnout na brzdu

Jak bezpečně praktikovat meditaci bez vedlejších účinků, zatím není jasné. Věda se této oblasti začala věnovat teprve nedávno a dosud neexistují žádné rady, jak zabezpečit svůj psychický stav. Širší problém spočívá v tom, že meditace se zabývá neobvyklými stavy vědomí a my neznáme psychologické teorie mysli, které by nám pomohly tyto stavy pochopit. Zatím jedinou ochranou před odvrácenou stranou meditace je vědět, že nějaká temná strana vůbec existuje.

Nad meditací ani tak není třeba lámat hůl. Škodlivé účinky se projeví jen u menšiny lidí, kteří se snaží dosáhnout nirvány nebo aspoň pocitu upokojení a štěstí. Dlouhodobá studie prestižního Institutu Maxe Plancka a mnoho dalších dokládají, že pravidelná meditace dlouhodobě snižuje míru stresu, a proto má smysl dát v dnešní uspěchané době mindfulness cvičením šanci. Kdo medituje pravidelně, je většinou šťastnější, spokojenější a vyrovnanější.

Kdo ví o negativních dopadech meditací a setká se s nimi, může alespoň včas šlápnout na brzdu a vrátit se k osvědčené knížce, procházce lesem nebo počítačové hře.