Lebky z Řecka zdvojnásobují stáří prvního příchodu moderních lidí do Evropy

13.07.2019 - Stanislav Mihulka

Nález z jeskyně Apidima na jihu Řecka je nejstarším důkazem o existenci člověka mimo africký kontinent

<p>Lebka neandrtálce (vlevo) a člověka (vpravo)</p>

Lebka neandrtálce (vlevo) a člověka (vpravo)


Reklama

Jak objevujeme nové a nové fosilní nálezy, tak se historie cest našeho rodu po Zemi postupně komplikuje. Platí to i pro dvě lebky, které byly nalezeny v jeskyni Apidima na pobřeží poloostrova Peloponés, na jihu Řecka. Vlastně je objevili už v sedmdesátých letech, ale nejsou v moc dobrém stavu a tehdejší paleontologie si s nimi příliš nevěděla rady.

Archeologie od té doby pokročila a odborníci nedávno znovu lebky z Apidimy důkladně prozkoumali. Zjistili, že jedna z nich patří našemu druhu Homo sapiens, druhá je neandrtálce. Podle radioizotopového datování je lebka člověka stará přinejmenším 210 tisíc let. Lebka neandrtálce je o něco mladší, pochází z doby před 170 tisíci let.

TIP: Důkazy z jeskyní mluví jasně: Neandrtálci byli kanibalové

Jestli jsou uvedená zjištění správná, lebka je skutečně člověka a její stáří je nejméně 210 tisíc let, pak se prakticky zdvojnásobuje stáří prvního známého příchodu lidí Homo sapiens do Evropy. Je to o více než 100 tisíc let dříve, než se lidé vydali z Afriky na své vítězné tažení světem. Lebka z jeskyně Apidima patřila člověku, jehož společníci před 210 tisíci let z nějakého důvodu neuspěli a jejich cesta do Evropy zřejmě skončila záhy poté, co začala.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Cleveland Museum of Natural History

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Z příběhu o skotských kanibalech běhá mráz po zádech. Nezkonzumované části těl si měla Sawneyho rodina ukládat v sudech.

Historie

Sen je nejlepším místem, kudy se dostat k vlastnímu podvědomí. Sní přitom všichni, ale ne každý si to uvědomuje.

Zajímavosti
Revue

Snímky komety Borisov pořízené Hubbleovým teleskopem.

Vesmír

Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek modráska Glaucopsyche lygdamus (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.

Příroda

Gyrodyn ROSA startupu Jaunt Air Mobility

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907