Lebky z Řecka zdvojnásobují stáří prvního příchodu moderních lidí do Evropy

13.07.2019 - Stanislav Mihulka

Nález z jeskyně Apidima na jihu Řecka je nejstarším důkazem o existenci člověka mimo africký kontinent

<p>Lebka neandertálce (vlevo) a člověka (vpravo)</p>

Lebka neandertálce (vlevo) a člověka (vpravo)


Reklama

Jak objevujeme nové a nové fosilní nálezy, tak se historie cest našeho rodu po Zemi postupně komplikuje. Platí to i pro dvě lebky, které byly nalezeny v jeskyni Apidima na pobřeží poloostrova Peloponés, na jihu Řecka. Vlastně je objevili už v sedmdesátých letech, ale nejsou v moc dobrém stavu a tehdejší paleontologie si s nimi příliš nevěděla rady.

Archeologie od té doby pokročila a odborníci nedávno znovu lebky z Apidimy důkladně prozkoumali. Zjistili, že jedna z nich patří našemu druhu Homo sapiens, druhá je neandertálce. Podle radioizotopového datování je lebka člověka stará přinejmenším 210 tisíc let. Lebka neandertálce je o něco mladší, pochází z doby před 170 tisíci let.

TIP: Důkazy z jeskyní mluví jasně: Neandertálci byli kanibalové

Jestli jsou uvedená zjištění správná, lebka je skutečně člověka a její stáří je nejméně 210 tisíc let, pak se prakticky zdvojnásobuje stáří prvního známého příchodu lidí Homo sapiens do Evropy. Je to o více než 100 tisíc let dříve, než se lidé vydali z Afriky na své vítězné tažení světem. Lebka z jeskyně Apidima patřila člověku, jehož společníci před 210 tisíci let z nějakého důvodu neuspěli a jejich cesta do Evropy zřejmě skončila záhy poté, co začala.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Cleveland Museum of Natural History

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Cesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.

Zajímavosti
Zajímavosti

Dávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.

Věda
Vesmír
Historie

„Plavit se“ umí i gekoni

Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907