Lebky z Řecka zdvojnásobují stáří prvního příchodu moderních lidí do Evropy

13.07.2019 - Stanislav Mihulka

Nález z jeskyně Apidima na jihu Řecka je nejstarším důkazem o existenci člověka mimo africký kontinent

<p>Lebka neandrtálce (vlevo) a člověka (vpravo)</p>

Lebka neandrtálce (vlevo) a člověka (vpravo)


Reklama

Jak objevujeme nové a nové fosilní nálezy, tak se historie cest našeho rodu po Zemi postupně komplikuje. Platí to i pro dvě lebky, které byly nalezeny v jeskyni Apidima na pobřeží poloostrova Peloponés, na jihu Řecka. Vlastně je objevili už v sedmdesátých letech, ale nejsou v moc dobrém stavu a tehdejší paleontologie si s nimi příliš nevěděla rady.

Archeologie od té doby pokročila a odborníci nedávno znovu lebky z Apidimy důkladně prozkoumali. Zjistili, že jedna z nich patří našemu druhu Homo sapiens, druhá je neandrtálce. Podle radioizotopového datování je lebka člověka stará přinejmenším 210 tisíc let. Lebka neandrtálce je o něco mladší, pochází z doby před 170 tisíci let.

TIP: Důkazy z jeskyní mluví jasně: Neandrtálci byli kanibalové

Jestli jsou uvedená zjištění správná, lebka je skutečně člověka a její stáří je nejméně 210 tisíc let, pak se prakticky zdvojnásobuje stáří prvního známého příchodu lidí Homo sapiens do Evropy. Je to o více než 100 tisíc let dříve, než se lidé vydali z Afriky na své vítězné tažení světem. Lebka z jeskyně Apidima patřila člověku, jehož společníci před 210 tisíci let z nějakého důvodu neuspěli a jejich cesta do Evropy zřejmě skončila záhy poté, co začala.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Cleveland Museum of Natural History

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rorschach chtěl svým testem odhalovat schizofrenii, tedy duševní nemoc související se selháváním myšlenkových procesů a sníženým vnímáním emocí.

Zajímavosti

Svobodné zednářství

Historie

Pozemní personál britského a francouzského letectva si krátí dlouhou chvíli u krytu s nápisem upomínajícím na adresu britských premiérů

Válka

Umělá inteligence značně vylepší provoz satelitů pro dálkový průzkum Země.

Vesmír

Bakteriální kultury v experimentu

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907