Reklama


Normandie: Opouštěný turistický ráj

22.03.2018

Francouzská Normandie byla domovem Keltů i Vikingů, přes její území se prohnali Římané a v neposlední řadě se tam odehrála jedna z klíčových událostí druhé světové války. Dnes se však nad turistickým rájem vznáší i stín teroristických útoků

<p>Normandie ukrývá i proslulý ostrov Hora sv. Michaela, který za odlivu obklopí souš.</p>

Normandie ukrývá i proslulý ostrov Hora sv. Michaela, který za odlivu obklopí souš.


Reklama

Vlajka Normandie vychází z erbu Viléma I. Dobyvatele, který se jako Vilém II. Normandský stal vévodou regionu roku 1035. Verzi se dvěma lvy se přezdívá „les p’tits chats“ neboli „malé kočky“; existuje však i varianta s třemi šelmami, jež vychází z erbu Richarda I. Lvího Srdce.

Krize, která Francii zasáhla koncem 18. století, se nevyhnula ani Normandii: Nevalná úroda znamenala hlad, stroje braly lidem práci a nespokojenost nakonec vyústila v revoluční války, na něž pomyslně navázala napoleonská tažení. Po skončení válečných konfliktů spatřoval zbídačený region možnost obnovy v turistice: Dnes tam najdete jednu z nejnavštěvovanějších památek v zemi – přílivový ostrov Hora sv. Michaela neboli Mont-Saint-Michel – a kolem pobřeží Atlantiku vyrostla spousta rekreačních resortů. 

Když se na pláži Omaha 6. června 1944 vylodily spojenecké jednotky, ještě nikdo netušil, že i tato rozhodující událost druhé světové války jednou poslouží jako magnet na turisty. Nadšenci historie dnes přijíždějí zhlédnout řadu válečných monumentů a jiných dějinných připomínek. 

Země bez lidí

Kromě výstavních turistických oblastí s plážemi najdete krásná a romantická místa i ve vnitrozemí. Mají ovšem jeden problém – nikdo tam nechce žít. Stará kamenná městečka shlížející na zelené pastviny možná lákají k víkendovým vyjížďkám, ale kariéře nepřejí. Venkov se vylidňuje a mladí odcházejí za prací do Paříže či Marseille. S odchodem lidí v produktivním věku se snižují daňové výnosy komunit a s nimi mizí i základní služby. Starostové tak musejí zaměstnance často hledat v zahraničí: Není nezvyklé, že si vesnice shánějící lékaře, lékárníky či ošetřovatele podávají inzeráty například v Rumunsku. 

Nejistá budoucnost

S úbytkem lidí pustne také krajina. Například ve vesnici Champ-du-Boult, kde žijí asi čtyři stovky obyvatel, musel starosta před třemi lety sáhnout k razantnímu opatření: Nabídl k odkupu množství pozemků s cenou pouhého jednoho eura za metr čtvereční či rozlehlé staré domy v přepočtu zhruba za 1,3 milionu korun. A protože si místo oblíbili Britové, kteří tvoří čtvrtinu tamní populace, strhl se o půdu nebývalý zájem. Ne všechny vesnice si však mohou podobný luxus dovolit a postupný úpadek se jim nedaří zastavit. Budoucnost normandského venkova tak zůstává nejistá.

STRUČNÉ DĚJINY

Podle dochovaných nástěnných maleb se první lidé usadili v oblasti dnešní Normandie zřejmě už v pravěku. Počátkem 4. století př. n. l. tam pronikali Keltové, kterým se v místech dařilo následujících tři sta let, do vpádu vojsk Julia Caesara. Koncem 3. století region zdevastovaly nájezdy barbarů a přímořská území zas napadali piráti. Římané se nakonec stáhli a koncem 5. století se lokalita dostala pod nadvládu franského krále Chlodvíka I

V 9. století připlouvali po Seině Vikingové a na zabraných teritoriích nakonec vzniklo Normandské vévodství, v jehož čele stanul náčelník Hrólfr Ragnvaldsson, známý jako Robert Normandský. Jeho potomek Vilém I. Dobyvatel následně pokořil značnou část dnešní Británie, usedl na tamní trůn – a Normandie se stala součástí Anglie. Roku 1204, za vlády Jana Bezzemka, si však normandská území podmanil francouzský král Filip II. August, načež Jindřich III. Plantagenet „posvětil“ jejich zabrání Pařížskou smlouvou z roku 1259. 

Klíčové vylodění

V roce 1604 odplul z Normandie ke břehům dnešní Kanady Samuel de Champlain a založil tam Quebec, současné hlavní město stejnojmenné provincie. Lidé z Normandie měli obecně značný podíl na objevování Nového světa a mezi obyvateli Nové Francie patřili k nejaktivnějším. 

Osmnácté století se v Normandii neslo v duchu ekonomické krize, ale v tom následujícím započala obnova. Ve 20. století ovládla území Hitlerova třetí říše a na pobřeží Atlantiku se odehrála zřejmě nejznámější operace druhé světové války – vylodění Spojenců s krycím názvem Overlord. Bitva o Normandii pak představovala zlomový okamžik v tažení proti nacistickému Německu. 

V letech 1956–2015 tvořily oblast dva administrativní celky, Horní a Dolní Normandie, v roce 2016 se však sjednotily.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 3,4 milionu; očekávaná doba dožití: 82,4 roku; prům. počet dětí: 2,01 na ženu; věková struktura: 30,32 % obyv. do 24 let, 19,84 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Rouen má 111 560 obyv.; náboženství: 63 % křesťané, 23 % ateisté, 7 % muslimové; jazyky: oficiálním jazykem je francouzština; obyv. pod hranicí chudoby: 14,1 % (údaj pro celou Francii); gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: francouzský region; prezident: Hervé Morin; viceprezidenti zastávají funkci ministrů; volby: prezidenta dosazují do úřadu regionální radní. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 29 806 USD (Dolní Normandie), 31 547 USD (Horní Normandie), údaje z r. 2013; ČR – 33 200 USD); měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 29 906 km², zhruba jako Praha, Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj dohromady; charakter území: převážně travnaté nížiny, pouze 12,8 % zalesněné plochy; podnebí: na pobřeží oceánské, ve vnitrozemí kontinentální; min. noční / max. denní teploty (°C) v Rouenu: leden až březen 0–3/5–12, duben–červen 4–10/12–21, červenec–září 10–12/19–22, říjen–prosinec 2–8/6–15; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantik (0 m) / Mont des Avaloirs (417 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Slovo „grál“ pochází ve své nejstarší formě „graal“ ze staré francouzštiny a znamená pohár nebo mísa z hlíny, dřeva či kovu.

Zajímavosti
Věda

Příjezd Jana Lucemburského do Prahy.

Historie

Pohled z Malého na Velký Ostrý přes „čarostřelcovu“ Vlčí propast.

Příroda

Měsíc Titan na snímku sondy Cassini

Vesmír

Spartakus dal podle římského historika Flora dohromady deset tisíc otroků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907