Reklama


Normandie: Opouštěný turistický ráj

22.03.2018

Francouzská Normandie byla domovem Keltů i Vikingů, přes její území se prohnali Římané a v neposlední řadě se tam odehrála jedna z klíčových událostí druhé světové války. Dnes se však nad turistickým rájem vznáší i stín teroristických útoků

<p>Normandie ukrývá i proslulý ostrov Hora sv. Michaela, který za odlivu obklopí souš.</p>

Normandie ukrývá i proslulý ostrov Hora sv. Michaela, který za odlivu obklopí souš.


Reklama

Vlajka Normandie vychází z erbu Viléma I. Dobyvatele, který se jako Vilém II. Normandský stal vévodou regionu roku 1035. Verzi se dvěma lvy se přezdívá „les p’tits chats“ neboli „malé kočky“; existuje však i varianta s třemi šelmami, jež vychází z erbu Richarda I. Lvího Srdce.

Krize, která Francii zasáhla koncem 18. století, se nevyhnula ani Normandii: Nevalná úroda znamenala hlad, stroje braly lidem práci a nespokojenost nakonec vyústila v revoluční války, na něž pomyslně navázala napoleonská tažení. Po skončení válečných konfliktů spatřoval zbídačený region možnost obnovy v turistice: Dnes tam najdete jednu z nejnavštěvovanějších památek v zemi – přílivový ostrov Hora sv. Michaela neboli Mont-Saint-Michel – a kolem pobřeží Atlantiku vyrostla spousta rekreačních resortů. 

Když se na pláži Omaha 6. června 1944 vylodily spojenecké jednotky, ještě nikdo netušil, že i tato rozhodující událost druhé světové války jednou poslouží jako magnet na turisty. Nadšenci historie dnes přijíždějí zhlédnout řadu válečných monumentů a jiných dějinných připomínek. 

Země bez lidí

Kromě výstavních turistických oblastí s plážemi najdete krásná a romantická místa i ve vnitrozemí. Mají ovšem jeden problém – nikdo tam nechce žít. Stará kamenná městečka shlížející na zelené pastviny možná lákají k víkendovým vyjížďkám, ale kariéře nepřejí. Venkov se vylidňuje a mladí odcházejí za prací do Paříže či Marseille. S odchodem lidí v produktivním věku se snižují daňové výnosy komunit a s nimi mizí i základní služby. Starostové tak musejí zaměstnance často hledat v zahraničí: Není nezvyklé, že si vesnice shánějící lékaře, lékárníky či ošetřovatele podávají inzeráty například v Rumunsku. 

Nejistá budoucnost

S úbytkem lidí pustne také krajina. Například ve vesnici Champ-du-Boult, kde žijí asi čtyři stovky obyvatel, musel starosta před třemi lety sáhnout k razantnímu opatření: Nabídl k odkupu množství pozemků s cenou pouhého jednoho eura za metr čtvereční či rozlehlé staré domy v přepočtu zhruba za 1,3 milionu korun. A protože si místo oblíbili Britové, kteří tvoří čtvrtinu tamní populace, strhl se o půdu nebývalý zájem. Ne všechny vesnice si však mohou podobný luxus dovolit a postupný úpadek se jim nedaří zastavit. Budoucnost normandského venkova tak zůstává nejistá.

STRUČNÉ DĚJINY

Podle dochovaných nástěnných maleb se první lidé usadili v oblasti dnešní Normandie zřejmě už v pravěku. Počátkem 4. století př. n. l. tam pronikali Keltové, kterým se v místech dařilo následujících tři sta let, do vpádu vojsk Julia Caesara. Koncem 3. století region zdevastovaly nájezdy barbarů a přímořská území zas napadali piráti. Římané se nakonec stáhli a koncem 5. století se lokalita dostala pod nadvládu franského krále Chlodvíka I

V 9. století připlouvali po Seině Vikingové a na zabraných teritoriích nakonec vzniklo Normandské vévodství, v jehož čele stanul náčelník Hrólfr Ragnvaldsson, známý jako Robert Normandský. Jeho potomek Vilém I. Dobyvatel následně pokořil značnou část dnešní Británie, usedl na tamní trůn – a Normandie se stala součástí Anglie. Roku 1204, za vlády Jana Bezzemka, si však normandská území podmanil francouzský král Filip II. August, načež Jindřich III. Plantagenet „posvětil“ jejich zabrání Pařížskou smlouvou z roku 1259. 

Klíčové vylodění

V roce 1604 odplul z Normandie ke břehům dnešní Kanady Samuel de Champlain a založil tam Quebec, současné hlavní město stejnojmenné provincie. Lidé z Normandie měli obecně značný podíl na objevování Nového světa a mezi obyvateli Nové Francie patřili k nejaktivnějším. 

Osmnácté století se v Normandii neslo v duchu ekonomické krize, ale v tom následujícím započala obnova. Ve 20. století ovládla území Hitlerova třetí říše a na pobřeží Atlantiku se odehrála zřejmě nejznámější operace druhé světové války – vylodění Spojenců s krycím názvem Overlord. Bitva o Normandii pak představovala zlomový okamžik v tažení proti nacistickému Německu. 

V letech 1956–2015 tvořily oblast dva administrativní celky, Horní a Dolní Normandie, v roce 2016 se však sjednotily.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 3,4 milionu; očekávaná doba dožití: 82,4 roku; prům. počet dětí: 2,01 na ženu; věková struktura: 30,32 % obyv. do 24 let, 19,84 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Rouen má 111 560 obyv.; náboženství: 63 % křesťané, 23 % ateisté, 7 % muslimové; jazyky: oficiálním jazykem je francouzština; obyv. pod hranicí chudoby: 14,1 % (údaj pro celou Francii); gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: francouzský region; prezident: Hervé Morin; viceprezidenti zastávají funkci ministrů; volby: prezidenta dosazují do úřadu regionální radní. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 29 806 USD (Dolní Normandie), 31 547 USD (Horní Normandie), údaje z r. 2013; ČR – 33 200 USD); měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 29 906 km², zhruba jako Praha, Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj dohromady; charakter území: převážně travnaté nížiny, pouze 12,8 % zalesněné plochy; podnebí: na pobřeží oceánské, ve vnitrozemí kontinentální; min. noční / max. denní teploty (°C) v Rouenu: leden až březen 0–3/5–12, duben–červen 4–10/12–21, červenec–září 10–12/19–22, říjen–prosinec 2–8/6–15; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantik (0 m) / Mont des Avaloirs (417 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Věda

Výjev z egyptské Knihy mrtvých

Historie

Dnes se bizoni opět spokojeně popásají v národních parcích i na soukromých rančích. Jejich celkový počet se odhaduje na 200 000.

Příroda
Zajímavosti

Mlhovina kolem pulzaru Kes 75

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907