Odhalení: Jaký byl soukromý život blbouna nejapného?

24.08.2017 - Stanislav Mihulka

Staré kosti prozradily o dodovi z ostrova Mauritius leccos zajímavého

Dodo -<p>Blbouni nejapní z ostrovu Mauritius vymřeli na přelomu 17. a 18. století</p>
Dodo -

Blbouni nejapní z ostrovu Mauritius vymřeli na přelomu 17. a 18. století


Reklama

Doda, čili ohromného nelétavého holuba dronteho mauricijského neboli blbouna, zná skoro každý. Ale o jeho životě vlastně nevíme skoro vůbec nic. Vymřel totiž už na přelomu 17. a 18. století, asi dvě století po objevení evropskými mořeplavci.

Každá nová informace o dodech je cenná. Jihoafričtí vědci prozkoumali kosterní pozůstatky 22 fosilií dronteho a snažili se z nich vyčíst něco o jejich životě. Přišli na to, že se dodové svým životem přizpůsobili klimatu ostrova Mauricius.

TIP: Zdání klame: Blbouni nejapní možná měli překvapivě velký mozek

Hlavní překážkou pro život na tomto ostrově je nepříjemné léto, kdy je tam horko a nedostatek potravy. Mauritius je na jižní polokouli a léto tam mají mezi listopadem a březnem. Dodové v červenci přepeřovali a pak se pustili do rozmnožování. Vejce snášeli v září, aby mláďata stihla do začátku léta co nejvíce vyrůst a zvýšit si tím šanci na přežití.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist, Scientific Records

  • Zdroj fotografií: Frederick William Frohawk / Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907