Představuje 3 tisíce let stará hliněná hlava vzácné zobrazení izraelského Boha?

03.08.2020 - Stanislav Mihulka

Dávná hliněná hlava z paláce na izraelské lokalitě by mohla být mimořádně vzácným zobrazením židovského boha Jehovy

<p>Údajná hlava jezdecké sošky Jehovy nalezená v archeologické lokalitě Churvat Keijafa ve středním Izraeli.</p>

Údajná hlava jezdecké sošky Jehovy nalezená v archeologické lokalitě Churvat Keijafa ve středním Izraeli.


Reklama

Starozákonní desatero mimo jiné zakazuje zobrazování Boha (Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit...). Proto je pro archeology téměř nemožné nalézt dávná zpodobnění izraelského Boha, tedy Jehovy. Podle Yosefa Garfinkela z izraelského institutu Institute of Archaeology at Hebrew University by jedním z takových extrémně vzácných nálezů mohla být hliněná hlava objevená na archeologické lokalitě Churvat Keijafa ve středním Izraeli.

Jehova jezdec

Asi pět centimetrů velká hlava byla nalezena v ruinách velké budovy, která mohla být palácem. Hlava vznikla asi před 3 tisíci lety, zhruba v době vlády biblického krále Šalamouna, a zřejmě byla původně připojena k tělu. Garfinkel je přesvědčený, že šlo o sošku Jehovy na koni. 

V Churvat Keijafa už nebyly objeveny žádné další podobné sošky. Na jiných místech v Izraeli – dávných palácích, chrámech nebo pohřebištích, se už ale vyskytly podobné nálezy ze stejného období. A také možná zobrazují Jehovu na koni. Podle Garfinkela bylo v té době v oblasti Blízkého východu mezi věřícími lidmi běžné, že navazovali kontakt s nadpřirozenými božstvy pomocí sošek a dalších typů zobrazení. Striktní zákaz zobrazovat Jehovu ostatně přišel až později, zřejmě kolem 8. století před naším letopočtem.

TIP: Archeologové objevili v Izraeli „New York doby bronzové“

Jak to v podobných případech bývá, ne každý s Garfinkelem souhlasí. Podle některých odborníků se v době vzniku hlavy v oblasti V Churvat Keijafa Jehova neuctíval. A hlava také údajně nevykazuje potřebné symboly či atributy božské povahy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: Clara Amit/Israel Antiquities Authority

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907