Jak se zdá, dávní obří lenochodi nebyli výhradními vegetariány, jako jejich dnešní příbuzní. Podle francouzských vědců šlo spíše o všežravce
Nová rekonstrukce lenochoda Mylodon darwinii, požírajícího mršinu.
Ikonický představitel megafauny, obří pozemní lenochod Mylodon darwinii, který žil na území dnešní Patagonie, vyhynul zhruba před 10 200 lety, shodou okolností po příchodu lidí. Pro odborníky vždy byl typickým býložravcem, sice velkým, ale jinak typickým ctitelem rostlinné stravy. Ostatně i dnešní lenochodi (a známe jich šest druhů) jsou vesměs vegetariáni. O predátorských schopnostech dávných lenochodů nic nenasvědčují ani nalezené kosterní pozůstatky.
Jak se ale ukazuje, vzhled kostry ještě nemusí nic znamenat. Badatelský tým, který vedla paleontoložka Julia Tejada z francouzské University of Montpellier, s překvapením zjistil, že se strava lenochodů Mylodon darwinii podstatně lišila od toho, čím se dnes živí jejich roztomile pomalí příbuzní.
Vědci analyzovali chlupy ze dvou různých druhů fosilních pozemních lenochodů, pěti dnešních chudozubých savců (tedy lenochodů a jejich příbuzných) ze zoologických zahrad a osmi divoce žijících druhů všežravců. Zaměřili se přitom na izotopy dusíku obsažené v aminokyselinách, které vypovídají o typu stravy, jakou se daný tvor živí.
TIP: V Ekvádoru odkryli masový hrob obřích lenochodů z doby ledové
Z výsledků analýz vyšlo najevo, že lenochod Nothrotheriops shastensis, který byl o něco menší než Mylodon darwinii, žil na západě severní Ameriky a vyhynul zhruba ve stejnou dobu, byl zapřisáhlým býložravcem. Mylodon, který žil v chladnějším prostředí, si ale zřejmě přilepšoval na mršinách a když měl příležitost, nejspíš nepohrdl ani živou kořistí. Podle francouzských vědců tak nešlo o býložravce ale spíše o všežravce.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
