Přemyslovské knížectví na počátku milénia: Jak fungoval český stát?

03.06.2019 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Zatímco dnes se nám pod pojmem středověké Čechy vybaví monumentální hrady, turnaje a opulentní hostiny, okolo roku 1000 museli Přemyslovci o své místo v Evropě tvrdě bojovat

<p>Přemyslovci území připojená k Čechám nikdy plošně nekontrolovali</p>

Přemyslovci území připojená k Čechám nikdy plošně nekontrolovali


Reklama

Raně středověký český stát si v žádném případě nelze představovat tak, jak ho známe z dob Václava II. nebo Karla IV. a stejně tak jej nelze srovnávat se soudobými státními celky za západní hranicí. Raný český stát, lze-li to tak říci, postrádal většinu toho, čím disponovaly vyspělejší celky západní Evropy, převážně nástupnické státy Francké říše, čerpající z antického dědictví. Jediným vládcem země byl kníže, opírající se o ozbrojenou družinu.

Církevní struktura prakticky neexistovala a církev byla spjata především s okruhem knížete. Její vliv nebyl silný. Většina příjmů úzce souvisela s expanzí, odvádění tributů podřízených území, kontrolou kupeckých cest a obchodu. Systém státních úřadů neexistoval, až na výjimky se veškeré dění odehrávalo v okruhu knížecí družiny. Počet obyvatel byl nízký, o soustavných daních a odvodech, které by zemi zajistily soběstačnost, nebylo možné mluvit a stejně tak ani o všeobecně respektovaném zákoníku. Písemné záznamy se pravděpodobně nevedly a teprve s rozvojem církevní správy došlo k posunu.

Nutnost expanze 

Co přesně si představit pod pojmem české knížectví (vévodství)? Srdcem země bylo již v 10. století pevné hradiště nad Vltavou, Praha. Praha však znamenala mnohem víc: rodové sídlo Přemyslovců, hlavní pevnost, mocenské centrum a mezinárodní křižovatku s velkým trhem, což z ní činilo také centrum ekonomické. Avšak na to, aby z pražského hradiště mohla být jednotně spravována celá země, existoval přemyslovský konglomerát příliš krátkou dobu.

Přemyslovské knížectví nemělo vyvinutou ústřední správu, nerozvinula se dosud hradská soustava a tedy ani hospodářské instituce – uživit velké vojsko pouze z Čech prostě nešlo. Expanze byla nezbytná. V tomto bodě se Čechy dostaly do obdobné fáze jako Francká říše za vlády Karlovců, zejména pak Karla Velikého (vládl 768–814), kdy se rozmach říše rovněž opíral o expanzi a benefity z toho plynoucí. Přemyslovci však nikdy nepokročili do té fáze, kdy by podmaněná území k Čechám pevně připojili a plošně je kontrolovali za pomoci sítě vlastních hradů. 

Přemyslovská moc

Jakýsi zárodek organizované vnitřní správy lze v 10. století vysledovat pouze v Čechách, kde začala za vlády Boleslava I. vznikat síť Přemyslovci kontrolovaných hradišť. Tyto opěrné body přemyslovské moci se nacházely prakticky výhradně v blízkosti někdejších sídel ostatních českých kmenových knížat, jejichž moc Boleslav I. postupně zlomil. Z toho je rovněž zřejmé, že Přemyslovci neměli zájem přebírat tradiční mocenská centra podrobených kmenů. Ale ne všude se toto dařilo, jak ukazuje příklad centra Slavníkovců na Libici. V tomto bodě se Přemyslovci podobali Normanům, kteří po záboru Anglie rovněž budovali vlastní hrady, aniž by využívali tradiční centra moci.

TIP: Čechy versus říše: Jak se formovaly vztahy Přemyslovců a německých zemí?

Mimočeská území, tedy Morava, Slezsko, Krakovsko či Červeňské hrady, byla s Prahou ve volném svazku, který ponechával správu místním elitám. České posádky se zdržovaly pouze ve větších opevněných centrech, ležících při transevropské magistrále. Ta vedla ze Západní Evropy přes Řezno, Prahu a Krakov do Kyjeva a odtud dál k Chazarům až do Číny. 

  • Zdroj textu:

    Kauzy (extra Historie)

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sara Plazová stojí v místech, kde se dřív nacházely rozlehlé louky, kam pastevci naháněli své ovce.

Zajímavosti
Revue

Kometa na své poslední cestě

Vesmír

Ulrich von Lichtenstein

Historie

Autonomní nákladní automobil v barvách TuSimple.

Věda

LST u pláže v Inčchonu v září 1950

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907