Stoletá záhada vyřešena: Proč zabíjeli lidožraví lvi ze Tsavo?

19.04.2017 - Stanislav Mihulka

Co vedlo dvojici lvů bez hřívy, že se začali namísto zebrami krmit lidmi?

Lidožravý lev -<p>První zastřelený lev ze dvojice lidožravých šelem ve Tsavo</p>
Lidožravý lev -

První zastřelený lev ze dvojice lidožravých šelem ve Tsavo


Reklama

Před více než stoletím, v průběhu devíti měsíců roku 1898, terorizovali železniční dělníky v oblasti Tsavo africké Keni dva velmi nebezpeční lvi bez hřívy. Během té doby zabili nejméně 35 a možná až 135 lidí.

Co je k tomu vedlo? V minulosti se říkalo, že lvi přinutil zabíjet hlad a nedostatek potravy. Nedávné analýzy jejich pozůstatků, které dnes jsou součástí expozice The Field Museum v americkém Chicagu, ale vyprávějí jiný příběh.

TIP: Dravec nebo kořist? Pozná se to na očních zorničkách

Vědci totiž zjistili, že oba lvi, kterým se přezdívalo „The Ghost“ (anglicky duch) a „The Darkness“ (anglicky temnota) měli poškozené zuby a čelisti. Kvůli chatrnému zdraví zřejmě nemohli úspěšně lovit svou běžnou kořist, jako jsou zebry, pakoně nebo antilopy. Jako pragmatičtí predátoři se proto rozhodli, že se spokojí s neobvyklou, ale snadnější kořistí – lidmi.

 

  • Zdroj textu:

    Live Science, Scientific Reports

  • Zdroj fotografií: The Field Museum

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907