Tajuplná kostra ženy z útesu nad mořem v Polsku možná patří dávné princezně

18.04.2019 - Stanislav Mihulka

Kdo byla dva tisíce let stará žena, jejíž pozůstatky našli polští archeologové? Výzkum přináší několik odpovědí, ale i nové otázky...


Reklama

Před více než sto lety se na útesu v těsné blízkosti vesnice Bodenhagen objevily dávné pozůstatky pohřbené ženy. Tehdy to ještě bylo německé Pomořansko. Teď se vesnice jmenuje Bagicz a leží na území Polska. Polští archeologové tyto pozůstatky detailně prozkoumali a dozvěděli se o ženě řadu zajímavých podrobností.

Ukázalo se, že žena zemřela zhruba před  dvěma tisíci lety – kolem roku 30 našeho letopočtu a možná i dříve. V době smrti jí bylo 20 až 35 let. Analýza izotopů v objevených kostech ukázala, že žena sice žila u moře, nejedla ale mořské ryby, což je velmi neobvyklé. Jinak se ale živila pestrou stravou, včetně řady druhů masa.

TIP: U zvláštní egyptské pyramidy objevili archeologové kostru teenagerky

Další záhadou je, že na kostře ženy jsou známky po vykonávání těžké práce. To ale nejde moc dohromady s tím, že podle luxusní výbavy při pohřbu šlo o vysoce postavenou a významnou ženu. Podle vědců to docela dobře mohla být tehdejší princezna. Jenže, princezna, která těžce pracovala? A žila u moře, ale nejedla mořské ryby? Zdá se, že dosavadní zkoumání přineslo více nových otázek, než odpovědí...

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907