Ve Švédsku testují autonomní odklízení sněhu na letišti

16.09.2019 - Stanislav Mihulka

Autonomní uklízeč sněhu by měl zajistit snazší provoz letišť v blízkosti polárního kruhu

<p>Autonomní uklízeč sněhu u osvětlení letištní dráhy</p>

Autonomní uklízeč sněhu u osvětlení letištní dráhy


Reklama

V zemích, které se rozkládají v blízkosti polárního kruhu, si užijí mnoho starostí a práce se sněhem, který jim tam pravidelně zasypává veškeré komunikace a plochy, včetně letišť. Výzkumné sdružení Automated Vehicles for Airports (AVAP) a švédská společnost LFV nedávno zahájily vývoj a testování autonomního odklízení sněhu na letišti.

V současnosti se soustředí na automatické čištění osvětlení letištních drah. Z nich je nutné neustále odstraňovat sníh, jinak by byla značně ohrožena bezpečnost provozu na letišti. Dnes se takové čištění obvykle provádí manuálně, což je velmi náročné a také nebezpečné, jak pro personál, tak i pro vybavení letiště.

TIP: V zasněžených Spojených státech vyrážejí do akce autonomní SnowBoti

Švédští vědci a inženýři doufají, že autonomní odklízení sněhu na letištích bude jak bezpečnější, tak i rychlejší a pečlivější, což zajistí lepší provoz letišť v náročném zimním období. Autonomní systém pro odklízení sněhu na letištích využívá více než 6-tunový traktor Lundberg 6250, který je vybavený potřebnou elektronikou a senzory pro autonomní řízení. Autonomní uklízeč sněhu je neustále propojený s techniky letiště i operátory letového provozu prostřednictvím 4G sítě.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    LCV / AVAP

  • Zdroj fotografií: LCV / AVAP

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907