Reklama


6× dalekohledy ve vesmíru aneb Nejen rentgenové oči zkoumají dálavy univerza

13.08.2017 - František Martinek

Výhoda kosmických observatoří tkví v tom, že mohou pozorovat nepřetržitě, neboť jim nepřekáží oblačnost. Navíc dokážou vesmír studovat v oboru různých druhů záření – i toho, které neproniká zemskou atmosférou

Družice Herschel - Dalekohled Herschel sleduje vesmír v oblasti infračerveného spektra
Družice Herschel - Dalekohled Herschel sleduje vesmír v oblasti infračerveného spektra

1. Na rádiových vlnách

Družice: Spektr-R
Původ: Rusko
V provozu: od r. 2011

Na rádiových vlnách můžeme studovat vesmír pomocí pozemních radioteleskopů, z nichž některé dosahují úctyhodných rozměrů. Pro detailnější pozorování se stavějí tzv. interferometry: na jeden zdroj se zaměří několik radioteleskopů současně a získaná data se shromáždí do jednoho ohniska, čímž dosáhneme podstatně většího rozlišení. Radioteleskop na zemské orbitě nám pak dokáže poskytnout ještě podrobnější detaily. Součást podobného systému tvoří i ruská družice Spektr-R (Radioastron): odstartovala v roce 2011 a postupně byla navedena na dráhu ve výšce 600–350 000 km nad Zemí.

2. Infračervená oblast

Družice: Herschel Space Observatory
Původ: ESA
V provozu: 2009–2013

Mimořádné úspěchy si připsala evropská Herschel Space Observatory: uskutečnila například detailní pozorování překvapivě horkého molekulárního plynu, který buď obíhá superhmotnou černou díru v centru naší Galaxie, nebo na ni padá. Hmotnost zmíněné černé díry se přitom odhaduje na čtyři miliony sluncí. K hlavním cílům družice Herschel patřilo pozorování velmi vzdálených hvězd a galaxií v raném vesmíru, studium podmínek jejich vzniku nebo určování chemického složení atmosfér a povrchů komet, planet a jejich měsíců. K práci v oboru infračerveného záření sloužil dalekohled o průměru 3,5 m.

3. Ultrafialové záření

Družice: Galex
Původ: NASA
V provozu: 2003–2013

Jako zástupce pro oblast ultrafialového záření uvádíme družici Galex americké agentury NASA. Malá observatoř o hmotnosti 280 kg s dalekohledem o průměru 50 cm byla v roce 2003 vypuštěna na téměř kruhovou oběžnou dráhu a do vesmírného důchodu se odebrala o deset let později. Za dobu svého působení přispěla ke studiu zrodu hvězd a galaxií v období posledních deseti miliard roků: pozorovala stovky tisíc hvězdných ostrovů s cílem určit jejich vzdálenost od Země a stanovit rychlost vzniku stálic v jednotlivých galaxiích.

4. Rentgenové paprsky

Družice: XMM-Newton
Původ: ESA
V provozu: od r. 2000

Družice: Chandra X-ray Observatory
Původ: NASA
V provozu: od r. 1999

Čím teplejší vesmírný objekt, tím více svítí v oboru rentgenového záření. Kvalitní pozorování nabídl v tomto ohledu evropský satelit XMM-Newton, který odstartoval v prosinci 1999 a do operačního provozu se dostal v roce 2000. Rovněž v roce 1999 vypustila NASA družici Chandra X-ray Observatory, zaměřenou taktéž na zkoumání zdrojů záření X. Na seznamu objektů, které rentgenové observatoře pozorují, figurují pulzary, supernovy, dvojhvězdy, aktivní galaxie, mezigalaktická látka a kvazary. Družice Newton (na fotografii) si například připsala objev kupy galaxií ve vzdálenosti deseti miliard světelných let.

5. Pronikavé gama záření

Družice: Fermi
Původ: NASA
V provozu: od r. 2008

V roce 2008 se vydala na orbitu kosmická observatoř NASA s názvem Fermi, která nyní každé tři hodiny prozkoumá celou oblohu, a rozšiřuje tak náš portrét vesmíru v oboru velmi energetického záření. Astronomové získaná data pravidelně analyzují, přičemž využívají zdokonalené metody k vyhledávání nových zdrojů záření gama. Mezi poměrně stálými zdroji se vyskytují i četné přechodné jevy, například záblesky gama záření ze vzdáleného vesmíru či sluneční erupce. Velmi energetické záření produkují některé známé zdroje, kupříkladu Krabí mlhovina nebo pulzar PSR J0101-6422, jenž se kolem své osy otočí 400× za sekundu.

6. Výzkum ve viditelném světle

Družice: Hubble Space Telescope
Původ: NASA
V provozu: od r. 1990

Přestože astronomové zkoumají vesmír v oboru viditelného světla již dlouhou dobu pomocí pozemních přístrojů, svoje opodstatnění mají na tomto poli také kosmické teleskopy. Největší vesmírnou observatoří se stal Hubbleův dalekohled, který se na zemskou orbitu vydal v roce 1990. Disponuje objektivem o průměru 2,5 m a několika kamerami a spektrografy, jež se postupně zaměňovaly za novější modely při servisních letech raketoplánů. Hubble dokáže „zaostřit“ jak na objekty na samé hranici vesmíru, tak na naše nejbližší sousedy, proto se čas od času využíval k pozorování různých těles Sluneční soustavy včetně Měsíce či velmi vzdálených galaxií.

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru 1/2015
  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie, Laspace.ru

Reklama



Reklama

Aktuální články

Vizualizace zachycuje první známou mezihvězdnou planetku `Oumuamua. Získaná měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové 400 metrů dlouhé těleso, jeho povrch má temně červenou barvu a není pokryt ledem.

Vesmír

Pennsylvania Avenue, Washington (1900 a 2013)

Zajímavosti

Snímek z prosince 1969 zachycuje Mansona během eskorty k předběžnému slyšení u soudu.

Revue

Po elektrických automobilech přicházejí na řadu elektrické náklaďáky

Věda

Obsluha 40mm kanonu Bofors vyhlíží v létě 1944 v Normandii letouny nepřítele

Válka

Vlky, kteří dřív ohrožovali dobytek, lovci v Yellowstonském parku zcela vyhubili – načež došlo k výrazným výkyvům v ekosystému.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907